Dějiny Sekulárního františkánského řádu – (1990 – 2010)

 8.Obnova III.řádu a jeho přerod v Sekulární františkánský řád po „sametové revoluci“ (1990 – 2010)

  1. 1. Činnost III. řádu

Přechodné období (1989 – 1994)

Svatořečení Anežky Přemyslovny 13. listopadu 1989 v Římě bylo skutečně zlomovým termínem. „Naplnil se čas“ a v Římě bylo přes 6000 poutníků z Československa a téměř 3000 krajanů. Ještě nikdy v dějinách nevycestovalo najednou tolik Čechů a Slováků.       Po příjezdu ze svatořečení se politické události doslova řítily – padnul totalitní režim, nastaly dny skutečné svobody – i pro církev. A samozřejmě tyto změny ovlivnily i činnost a postavení terciářů – členů Sekulárního františkánského řádu. Jedním z prvních a hlavních organizátorů byl Ing. J. Tůma, který byl pověřen, aby pomocí inzerátu pozval všechny sekulární františkány do Prahy. K tomu došlo v únoru 1990 v kostele Panny Marie Sněžné v Praze. Byli přítomni bratři a sestry z celého Československa. Další setkání se konalo v březnu a byla na něm ustavena přípravná národní rada. Na základě žádosti ministerstvo kultury ČSR svým rozhodnutím ze dne 15. května 1990 oficiálně obnovilo legální činnost řádu (viz příloha č. 26). Byla zajištěna právní subjektivita řádu, a tak na brněnské kapitule svolané na 19. května 1990 se mohlo přikročit k volbě prozatimní rady.   Hlavní pozornost a úsilí prozatimní národní rady byla soustředěna na organizační záležitosti: kanonické ustanovení místních bratrských společenství, finanční příspěvky, exercicie a duchovní cvičení, vydávání Serafínské cesty a základních publikací pro duchovní růst členů řádu, vytvoření oblastních rad v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zajištění účetnictví řádu, vedení administrativy, františkánská mládež, Druhové sv. Františka a řada podobných věcí. V květnu 1992 proběhla v národním bratrském společenství pastorační vizitace delegáta Konference generálních duchovních asistentů SFŘ P. Carl Schäffera OFM, na jejíž závěr se P. Schäffer zúčastnil národní kapituly SFŘ v ČR. Národní rada též rozhodla, že je třeba se zaměřit na prohlubování františkánského ducha a stanovila pro tento rok tři základní směry: pravda, jednota, charita. Volební kapitula v roce 1994 ve Žďáru nad Sázavou ukončila znovuoživení řádu v ČR a tím celou těžkou kapitulu jeho dějin, která trvala plných 50 let, od roku 1939 až do roku 1989[1].

Prozatimní národní rada od prozatimní kapituly v Brně konané 19. 5. 1990 pracovala v následujícím složení: ing. Jiří Tůma – ministr, Josef Korbela, Vladimír Kosek, Marie Kryslová, Vít Pelikán , ing. Jan Přibyl, Miloš Převrátil, Terezie Purová a Lucie Vorlová. Od kapituly v roce 1992 pak ve složení: Jiří Tůma – ministr, členové Josef Korbela, Václav Pták, Marie Kryslová, Lucie Vorlová, ing. Jan Pečený, P. Augustin Šváček OFM Cap, Česlav Křížala OFM.

Na kapitule 27. – 29. 5. 1994 byla zvolena tato prozatimní národní rada: František Reichel – ministr, Jiří Šenkýř – zástupce, Jarmila Sýkorová, Jiří Kroupa, Vlastimil Brázda, Petr Mejzlík, Luděk Mejzlík, Václav Pták. Na základě diskuze během kapituly se členy odstupující NR a přítomnými kandidáty přijala Národní rada SFŘ tyto úkoly na následující období: připravit statut a svolat mimořádnou kapitulu, najít sídlo sekretariátu, informovat společenství (vydávání zpravodaje apod.), orientace na vizitace jednotlivých společenství, vypracování adresáře, zajištění duchovní asistence z prvních řádů, mezinárodní vztahy, kanonické ustavení nových společenství a SFŘ ČR, orientace na trpící a nemocné členy SFŘ[2].

Generálními duchovními asistenty v tomto období byli: P. Benedikt Holota OFM, P. Augustin Šváček OFM Cap a P. K. Skibinský OFM Conv.

Na základě skutečnosti, že předsednictvo mezinárodní rady SFŘ (CIOFS) na svém zasedání 29. 4. – 4. 5. 1995 posoudilo situaci SFŘ ČR a ustavilo Národní bratrstvo SFŘ České republiky, které organicky sdružuje místní bratrstva na území ČR. A na základě oficiálního dekretu, který byl vydán 24. 6. 1995 v Římě (viz příloha č. 27) bylo vlastně ukončeno přechodné období, neboť následující volební kapitula svolaná na Velehrad 31. 5. 1997 měla již všechny kanonické náležitosti, a proto z ní vzešla i řádně zvolená Národní rada SFŘ ČR.

Řádné volební kapituly SFŘ ČR

V plné návaznosti na předchozí prozatimní kapituly v roce 1990, 1992 a 1994 a na veškerou činnost byla svolána první řádná kapitula na 31. 5. 1997 na Velehrad. Zúčastnilo se jí 55 řádně zvolených delegátů. Kapitule předsedal Tibor Klauser, člen CIOFS (z Maďarska). Národní rada byla zvolena ve složení: František Reichel – národní ministr, Josef Brothánek – zástupce národního ministra, Petr Alexa – formátor, Pavel Radhauský – evidence místních společenství, Anežka Fišerová – sekretářka, Václav Pták – ekonom, Jana Kubátová – media, František Žídek – mládež[3]

Duchovními asistenty byli jemnováni: P. Beneditk Holota OFM, P. Augstin Šváček OFM Cap., P. Kryštov Skibinský OFM Conv.

Druhá řádná kapitula se konala opět na Velehradě ve dnech 26. – 28. 5. 2000. Volební kapitule předsedala sestra Wilhemina Visser – Pelsma, zástupkyně generální ministryně (z Holandska). Za CIOFS byl delegován P. Lukáš Šebák provinciál OFM Cap. Voleb se zúčastnilo 86 delegátů. Národní rada byla zvolena ve složení: Petr Alexa – národní ministr, František Reichel – zástupce národního ministra, Pavel Matoušek – formátor, Anežka Fišerová – sekretářka, Karel Hasal ekonom a další členové Národní rady: Václav Něměc, Marie Hušková, Marie Janáčková[4].

Duchovními asistenty NR jsou: P. Augustin Šváček OFM Cap., P. Petr Alkantara Houška OFM, P. Miloslav Paluch OFM Conv.

  1. jubilejní sjezd terciářů v roce 2001

Sjezd se konal 30. 6. – 1. 7. na Velehradě v roce 2001, tj. až v dalším století jeho význam však tkví v tom, že: navázal na tradici započatou v roce 1901 a umožnil účastníkům pohled na dění v uplynulém století, konkrétně zde byly na témata týkající se historie předneseny tyto přednášky:

  • František Cianciala „Období velehradských terciářských sjezdů“[5].
  • Tůma „Vznik a počátky Sekulárního františkánského řádu v ČR“[6].
  • František Reichel „Dám Vám nové srdce a vložím do vás nového ducha“ – přednáška byla zaměřena na osobnosti SFŘ ve 20. století, význam Velehradu a na činnost SFŘ v posledním desetiletí[7].
  • Jana Budilová „Cesta k apoštolátu sv. Františka – historie vzniku a činnosti sester Apoštolátu“[8].

Celonárodní poutě SFŘ na Svatý Hostýn

Tradice obnovených poutí na toto poutní místo spojená s oslavou svátku sv. Františka byla rychle obnovena. Poutí se zúčastňuje každý rok 200 – 300 členů a příznivců SFŘ. Jsou nejen místem setkávání a výměny informací, ale též vyvrcholením zaměření duchovní orientace řádu v daném roce. První se uskutečnila v roce 1993 a pak následovaly v letech:

1994 (1. 10.)

1995 (6. – 7. 10.) Hlavním celebrantem byl P. Ben Brevoort OFM Cap, přítomna byla generální ministryně SFŘ sestra Emanuela de Nunzio. Členové SFŘ měli možnost si uvědomit svou příslušnost do celosvětové františkánské rodiny.

1996 (4. – 5. 10.) Mši svatou sloužil 4. 10. P. S. Gryń – provinciál OFM Conv. a 5. 10. P. Augustin Šváček OFM Cap. Byla zde vyhlášena duchovní témata navazující na tříletou přípravu na jubilejní rok 2000 tak, jak to vyhlásil sv. otec Jan Pavel II. v listě „Tertio millenio adveniente“.

1997 (3. – 4. 10.) Mši svatou sloužil apoštolský nuncius G. Coppa – terciář. Současně proběhla obnova křestního slibu.

1998 (2. – 3. 10.) Mši svatou sloužil biskup Jiří Paďour OFM Cap. Současně se uskutečnila obnova biřmování.

1999 (1. – 2. 10.) Mši svatou sloužil provinciál minoritů P. S Gryń. Současně se uskutečnila kající bohoslužba. Oslav se zúčastnila i zástupkyně generální ministryně Wilhemina Visser – Pelsma.

2000 (6. – 7. 10.) V rámci celostátní pouti SFŘ na Svatý Hostýn proběhla celonoční adorace před vystavenou Nejsv. svátostí oltářní. Mši svatou celebroval olomoucký arcibiskup J. Graubner za spoluúčasti P. J. V. Dohnala OFM a P. S. Gryńě OFM Cap. Hostem byl národní ministr SFŘ Středoafrické republiky Jean de Dieu Dessande.

 

Obnova Mariánských poutí Prahou

V roce 1650 císař Ferdinand III. dal postavit na Staroměstském náměstí v Praze barokní sloup Panny Marie na poděkování za skončení třicetileté války. Od roku 1652 se konaly k této soše, kterou vytvořil P. Bendl, každoročně poutě z Hradčan[9]. V roce 1918 došlo ke stržení sochy. V roce 1954 krajané v exilu nechali zhotovit a vysvětit sochu Panny Marie „Our Lady in exil“ v Římě a následně ji převezli do Lisle u Chicaga. Zde byla umístěna u benediktýnského kláštera a konaly se sem poutě krajanů[10]. V roce 1993 byla tato socha převezena do Prahy a přivítána českou veřejností. Mši svatou 4. září sloužil generální vikář pražské arcidiecéze Msgre. Jaroslav Škarvada. Po ní se uskutečnila obnovená 255. pouť Prahou pod vedením členů SFŘ[11].

V sobotu 7. května 1994 byla slavnostně posvěcena socha Panny Marie instalovaná v zahradě strahovského kláštera. Slavnostní mši svatou sloužil pražský arcibiskup – kardinál Miloslav Vlk za hojné účasti kněží z řad premonstrátů a františkánů. Po litaniích u sochy P. Marie se uskutečnila další pouť Prahou vedená členy a duchovními asistenty SFŘ. Další poutě se konaly vždy první sobotu v květnu, tj. 6. 5. 1995, 4. 5. 1996, 3. 5. 1997, 2. 5. 1998, 1. 5. 1999, 6. 5. 2000[12].

Cyrilometodějské poutě na Levý Hradec a Velehrad

Tradice započatá v období totality pokračovala každoročně i v posledním desetiletí. I když o jednotlivé etapy byl menší zájem (byla řada dalších akcí, dřívější „mladí“ měli již své rodiny apod.) Scházeli jsme se vždy v únoru na Levém Hradci v počtu 60 – 80 poutníků a pokračovali do Prahy. Obdobně vždy v červnu se na Velehradě sešlo na mši svaté a u hrobu arcibiskupa C. Stojana 60 – 100 poutníků[13].

Poutě k hrobu Dr. F. Noska v Poříčí nad Sázavou

Tyto poutě se konaly každoročně od roku 1936 po celou dobu totalitních režimů a měli své pokračování i v posledních letech 20. století. Jejich přípravu a organizaci řídil Antonín Novák, po roce 1989 o ně pečuje bratr Miloslav Müller ze společenství Praha Spořilov. Většinou se konají dubnovou sobotu blízkou dnu úmrtí Dr. Noska (17. 4.).

 

ROK
DATUM CELEBRANT
1989 22. a 28. 4. P. Lízner a P. A. Moc
1990 6. 5. Biskup A. Liška
1991 14. 4. Biskup A. Liška
1992 25. 4. Biskup J. Škarvada
1993 17. 4. Arcibiskup G. Coppa – nunciusBiskup F. Lobkovic
1994 17. 4. P. M. Fiala
1995 22. 4. P. A. Houška OFMP. J. Paďour – povinciál OFM Cap.

P. A. Šváček OFM Cap.

1996 13. 4. P. K. Pilík – postulátorP. J. Paďour – provinciál OFM Cap.
1997 12. 4. P. K. Pilík – postulátor
1998 18. 4. Biskup J. Paďour
1999 15. 4. P. A. Houška OFMP. K. Pilík – postulátor
2000 21. 4. Arcibiskup G. Coppa – nunicusBiskup J. Škarvada

 

Dosavadním vyvrcholením těchto poutí bylo zahájení arcidiecézního procesu blahořečení bratra Františka Noska, které se uskutečnilo v kostele sv. Václava v Praze Dejvicích 5. 1. 1996. Mši svatou sloužil pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk a koncelebroval postulátor procesu P. K. Pilík[14].

Poutě do Říma a návštěvy sv. otce Jana Pavla II. v naší vlasti

Tyto události se nám v předchozích letech totality zdály neuskutečnitelné a nemožné. Samozřejmě, že se jich zúčastňovali v hojném počtu i členové SFŘ – často i aktivně jako pořadatelé a organizátoři.

1990 (21. – 22. 4.) Návštěvy Sv. otce v Praze a na Velehradě se členové SFŘ zúčastnili v hojném počtu, většinou však individuálně.

1995 (21. – 22. 5.) Na návštěvu Sv. otce v Praze, Hradci Králové a v Olomouci byly již organizovány autokarové zájezdy SFŘ.

1997 (6. – 13. 9.) Poutní zájezd SFŘ „ve stopách sv. Františka“ do Assisi a na Alvernu vedl bratr Antonín Landkamer z pražského společenství Praha – Krč.

2000 (29. 3. – 2. 4.) V rámci jubilea se uskutečnila národní pouť do Říma. Národní rada SFŘ při této příležitosti zorganizovala pouť do Assisi i do Říma. Zde kromě oficiálního programu byli členové SFŘ přijati generální představenou SFŘ S. Emanuelo de Nunzio. Pouti se zúčastnilo přes 120 členů a příznivců SFŘ.

Oblastní setkání

Tak jako na začátku století se terciáři setkávali na „krajinských sjezdech“, tak nyní se opět scházejí na oblastních akcích. Některé z nich mají již svou tradici. Konkrétně se uskutečnily:

1994 (3. 9.) v Hradci Králové – Pouchově, dále pak v Olomouci

(3. 9.) v Praze, zahájení školního roku na Petříně

1995 (25. 3.) v Moravské Třebové

(20. 4.) v Červeném Kostelci

1996 (8. 9.) v Praze, zahájení školního roku na Petříně

1997 (7. 9.) v Praze, zahájení školního roku na Petříně

(20. 9.) v Hrádku u Vlašimi a k hrobu P. A. Moce

1998 (4. 1.) v Praze u Panny Marie Sněžné, tříkrálové setkání

(19. 9.) v Hrádku u Vlašimi a k hrobu P. A. Moce

1999 (10. 1.) v Praze u Panny Marie Sněžné, tříkrálové setkání

(24. 4.) v Opavě

(5. 9.) v Praze, zahájení školního roku na Petříně

(25. 9.) v Hrádku u Vlašimi a k hrobu P. A. Moce

2000 (9. 1.) v Praze u Panny Marie Sněžné, tříkrálové setkání

(16. 1.) v Brně setkání SFŘ k jubilejnímu roku

(3. 6.) v Sobinově – Sopotech

(5. – 6. 8.) v Třebíči

(3. 9.) v Praze, zahájení školního roku na Petříně

(16. 9.)        v Hrádku u Vlašimi a k hrobu P. A. Moce

Činnost místních společenství

Hlavní činností jsou opět měsíční setkání. Jejich náplní je společná účast na mši svaté, společná modlitba breviáře, duchovní slovo, informace o aktuálních otázkách a podobně. Podle místních poměrů jsou však vyvíjeny další aktivity: péče o staré a nemocné členy (návštěvy apod.), péče o rodiny, děti a mládež, účast na duchovních cvičeních a exerciciích, charitativní a sociální činnost

Vydavatelská činnost

Již v roce 1996 vyšlo nulté číslo časopisu Serafínská cesta zásluhou bratra Jiřího Tůmy. Tento čin kladně zhodnotil i kardinál František Tomášek, arcibiskup pražský (viz příloha č. 28). Návaznost na minulé období popisuje v tomto čísle bratr Jiří Tůma: Jak si možná někteří z vás vzpomínají, založili jsme v roce 1982 časopis Serafínská cesta, který volně navazoval na předválečný Serafínský prapor. Zásahem Státní bezpečnosti bylo v roce 1983 vydávání Serafínské cesty přerušeno. Nyní se k vám opět s tímto časopisem vracíme. Tento časopis má být totiž váš, to znamená, že vám chceme přinášet informace a zajímavosti ze života SFŘ ve světě i u nás. Chcem vás v tomto časopisu seznamovat i s úvahami, které mají význam praktickou realizaci ideálů sv. Františka v našem denním životě[15].

O zaměření časopisu se zde píše: Je to pro nás všechny nesmírná radost, když po dlouhé době dostáváme do rukou náš terciářský časopis. Od našeho časopisu můžeme očekávat také upevnění a oživení naší řeholní rodiny. Vždyť jaká je to rodina, když jednotliví její členové se ani pořádně neznají. Takový stav jsme museli neradi přijmout v dobách minulého totalitního režimu, který velmi pečlivě slídil po každém sebemenším náznaku obrody řeholního života a tvrdě je dusil.

         Noví bratři a sestry přibývali do našeho společenství tajně, a tak jsme o sobě často ani nevěděli, i když jsme žili v blízkosti. Tak až nyní se poznáváme a hodně nám k tomu může přispět i náš časopis. Ten nám umožní i výměnu zkušeností při získávání nových terciářů a zakládání nových komunit[16].

Časopis vydává Alverna. Adresa redakce a administrace je Praha 6, Tuniská 634, šéfredaktor Jiří Tůma. Tisk nakladatelství Portál. Vychází s církevním schválením ministrů – provinciálů OFM Cap. A OFM Conv. Časopis referoval o činnost SFŘ ve světě i u nás. Postupně v něm začal vycházet i františkánský liturgický kalendář. Každé číslo má 32 stránek. Od roku 1998 vycházel časopis Serafínská cesta jako čtvrtletní magazín – čtení pro potěchu duše. Šéfredaktor Jiří Tůma, vydavatelé manželé Reilovi, Triality s.r.o., Zámecká 175, Ronov nad Doubravou (96 stránek). V roce 2000 tedy již vyšel 11. ročník.

V roce 1994 začal vycházet nový časopis – měsíčník Poutník – časopis františkánské rodiny. První číslo časopisu vyšlo v červnu. Vydává nakladatelství a vydavatelství Arathorn. Redakce je ve františkánském klášteře v Praze, Jungmannova 18. Šéfredaktorka Olga Šotolová. Každé číslo má 32 stránek. V roce 2000 dosáhl časopis již sedmého ročníku.???

Od roku 1994 začala vydávat Národní rada Zpravodaj Národní rady 1994 – 1997. Službou přípravy a rozesílání byl pověřen bratr Jiří Šenkýř. Celkem vyšlo 18 čísel. Zpravodaj přinášel tyto informace: materiály SFŘ (Národní rady, mezinárodního bratrstva), pokyny Národní rady SFŘ, adresáře a jejich změny, pozvání na různé akce, přehledy a recenze františkánské literatury, plány vizitací a kapitul místních společenství, povzbuzení od duchovních asistentů, informace o činnosti SFŘ.

Zpravodaj je zasílán všem ministrům místních společenství, redakcím františkánských časopisů, představeným františkánských řádů, členům Národní rady a od roku 2000 všem členům, kteří mají e-mailovou adresu. V dalších letech pak vycházel (vždy po zasedání Národní rady):

  • Zpravodaj Národní rady 1997 – 2000. Celkem vyšlo 17 čísel.
  • Zpravodaj 2000 – 2003. Do konce roku 2000 vyšla 4 čísla.

Velký rozmach se projevil ve vydávání františkánské literatury. Za toto desetileté období bylo vydáno mnoho klasických titulů, ale také mnoho knih od nových autorů. V následující tabulce uvádím přehled zpracovaný P. Benediktem Holotou OFM.

Přehled františkánské literatury vydané od roku 1990[17]

Rok vydání Autor Název Nakladatelství
1990 S. Rougier František z Assisi, básník a prorok Petrof, Brno
1990 W. Nigg Muž z Assisi Cesta, Brno
1992 J. Green Bratr František Cesta, Brno
1992 M. Sládek Chválíme Boha se sv. Otcem František Alverna, Praha
1992 R. Dilong Světec z Assisi Řád, Praha
1993 G.K.Chesterton Sv. František z Assisi Alverna, Praha
1993 M. Sládek Myšlenky sv. Františka na každý den Alverna, Praha
1994 J. Pečený Cesta FTK, Praha
1994 C. Bensi Zůstávejte v pokoji Karmelitánské nakl.
1994 Františkánské prameny Serafin/Cor Jesu,Č. Těšín
1995 Růženec se sv.Klárou a sv. Františkem Karmelitánské nakl.
1996 U. Wölfel Bratr František z Assisi (pro děti) Sintel
1996 P. A. Houška České františkánství Praha
1998 Moudrost sv. Františka z Assisi Karmelitánské nakl.
1998 Kvítky sv. Františka P. Maur, Náchod
1998 F. Cardini František z Assisi Zvon a Vyšehrad, Praha
1998 L. Lehmann František, mistr a učitel modlitby Karmelitánské nakl.
1998 Z. Nováková Píseň bratra slunce Trinitas, Svitavy
1998 A. Rotzetter Jak František kázal zvířatům Karmelitánské nakl.
1999 H. Hesse František z Assisi Volvox Globator, Praha
1999 T. Matura 15 dní s Františkem z Assisi Cesta, Brno
1999 P. Rossi Největší dílo sv. Františka Pro vnitřní potřebu SFŘ
1999 J. E. Urban Cesta serafínského poutníka Pro vnitřní potřebu SFŘ
M. Sládek Ve škole sv. Františka Pro vnitřní potřebu SFŘ

Dále vyšly tyto dvě zásadní publikace:

  • Řehole a rituál SFŘ (český překlad schválený v Římě dne 5. 3. 1992) vyšlo v roce 1992
  • Františkánské prameny – původní český překlad upravil, doplnil a dílo edičně připravil C. V. Pospíšil OFM, vydala Matice cyrilometodějská, s.r.o. Olomouc 1999.
  1. 2 Duchovní zaměření – spiritualita

Asi pět let potřebovali členové SFŘ, aby přešli od totalitního – většinou individuálního způsobu duchovního života k životu ve společenství, které již nikdo nepotlačuje. Tak od roku 1995 je již jasně vytvářeno a akceptováno společné duchovní zaměření. Duchovní témata vyhlašuje a koordinuje Národní rada ve spolupráci s duchovními asistenty a v návaznosti na zaměření celosvětového dění SFŘ (řízené CIOFS), respektive na celocírkevní dění. Konkrétně se to odrazilo takto:

Rok 1995 byl zaměřen na výročí sv. Prokopa a sv. Antonína a na rok ženy.

Rok 1996 byl zaměřen na služebníka Božího Dr. Františka Noska a jeho příklad, tj.: „Služba – svědectví – evangelizace“.

Rok 1997 byl na základě pastýřského listu sv. Otce Jana Pavla II. „Tertio millenio adveniente“ prvním rokem z tříleté přípravy na milenium v roce 2000. Hlavním tématem byla víra a obnova křestního slibu.

Rok 1998 byl druhým rokem přípravy. Téma (podle TMA): Duch svatý, Pán Oživovatel a Přímluvce a též hlavní činitel evangelizace. Další zaměření bylo na znovuobjevení ctnosti naděje a na obnovu biřmování. Rok byl zahájen společnou účastí na mši svaté u sv. Josefa v Praze 5. 1. a v Brně 6. 1. v kostele sv. Jánů. Současně byl tento rok vyhlášen CIOFS od 28. 6. za rok Řehole – jako oslava dvacetiletého výročí nové generální konstituce. Členové SFŘ v ČR na základě doporučení NR týdně pročítali a rozvažovali doporučené úseky z Řehole.

Rok 1999 (podle TMA) měl téma „Život je poutí do domu Boha Otce“ – jubileum je akt chvály Boha Otce, usilování o ctnost lásky. Zaměření též bylo na svátost pokání. Rok byl zahájen mší svatou v Praze u sv. Josefa 8. 1. a v Brně u sv. Jánů 9. 1.

Rok 2000 – jubilejní byl vyvrcholením předchozí přípravy. Hlavní téma Vtělení, nejsvětější trojice a svátost eucharistie.

Velkou pomocí SFŘ bylo pochopení představených všech tří prvních řádů, kteří jmenovali duchovní asistenty pro Národní radu a dle možností též pro jednotlivá místní společenství. Tito pak ve spolupráci především s formátory připravovali školení a programy, ale také exercicie a duchovní cvičení ve františkánské spiritualitě. Od roku 1998 se začal k přípravě duchovních programů, formace a exercicií scházet národní formační tým.

Setkání duchovních asistentů místních společenství se uskutečnilo 12. 11. 1994 u kapucínů v Brně. Jejich školení pak 18. – 21. 3. 1996 v Králíkách, 27. – 29. 4. 1998 na Svaté Hoře, 11. – 13. 4. 1999 v Praze, formační seminář pro duchovní asistenty, animátory a formátory se konal 9. – 10. 11. 2000 v Olomouci.

Obdobné zaměření bylo i na formátory místních společenství (často současně nebo paralerně s duchovními asistenty):

1994 (12. 11.) setkání formátorů MS u kapucínů v Brně

1995 (9. – 11. 6.) školení v Králíkách

1996 (21. – 23. 6.) školení v Králíkách

1997 (2. – 6. 4.) formační seminář v Praze

1998 pravidelné semináře v Praze a v Olomouci

1999 (27. – 28. 2.) seminář pro formátory a ministry u kapucínů v Praze

(6. – 7. 3.) seminář pro formátory a ministry u kapucínů v Olomouci

(13. – 14. 11.) seminář pro formátory a ministry u kapucínů v Olomouci

(20. – 21. 11.) seminář pro formátory a ministry u kapucínů v Praze

2000 (20. – 23. 1.) formační seminář pro ministry MS v Praze

Exercicie a duchovní cvičení

1994 (29. 5. – 3. 6.) Nový Bohumín – A. Šváček OFM Cap.

1995 (21. – 24. 2.) Újezd u Uničova – A. Šváček OFM Cap. (pro členy NR)

(25. – 29. 3. a 23. – 28. 9.) Králíky – A. Šváček OFM Cap.

1996 (25. – 29. 3. a 23. – 28. 9.) Králíky – A. Zlámal OFM

1997 (14. – 19. 4.) Králíky

  • – 6. 9.) Ostrava – Heřmanice – A. Šváček OFM Cap.

(24. – 29. 8.) Jiřetín pod Jedlovou – P. M. Pometlo OFM

1998 (12. – 13. 2.) Rekolekce členů NR, Praha u kapucínů

(25. – 29. 3.) Svatá Hora

(6. – 11. 7.) Olomouc – A. Šváček OFM Cap.

  • – 8. 8.) Soběšín – A. Šváček OFM Cap.

(12. – 22. 8.) Olomouc – P. B. Štivar OFM Cap.

(16. – 20. 9.) Velehrad

(17. – 24. 10.) Hradec Králové – A. Šváček OFM Cap.

  • – 7. 11.) Svatá Hora – P. T. Hanuš OFM

1999 (7. – 10. 7.) Koclířov – pro formátory,Č.Křížala OFM,P.B.Štivar OFM Cap.

(16. – 22. 8.) Olomouc – kapucíni

(8. – 11. 9.) Nové Město nad Metují – P. J. Linhart OFS

(10. – 16. 10.) Praha – kapucíni A. Šváček OFM Cap.

(17. – 23. 10.) Olomouc – kapucíni P. M. Paluch OFM Conv.

(17. – 21. 11.) Hradec Králové – A. Šváček OFM Cap.

2000 (12. – 18. 3) Praha – kapucíni A. Šváček OFM Cap.

(20. – 26. 8.) Olomouc – kapucíni P. B. Bartoň OFM Cap.

(12. – 18. 11.) Praha – kapucíni A. Šváček OFM Cap.

  1. 3. Organizační struktura

Po roce 1989 konečně nastala doba, kdy i v naší vlasti bylo možno kompletně akceptovat novou řeholi, kterou vydal a podepsal Pavel VI. 24. 6. 1978:

         Předsednictvo Mezinárodní rady OFS obdrželo český překlad Generálních konstitucí. Protože nebylo možno předložit text k posouzení znalcům českého jazyka, předsednictvo požádalo prozatimní Národní radu SFŘ ČR, aby předložila prohlášení o shodě překladu s originálním textem, vystavené vyšším představeným Prvního řádu, který na území České republiky vykonává duchovní asistenci SFŘ.

         Po obdržení uvedeného prohlášení připojeného k tomuto dekretu,

  • z titulu plné moci uděleného Radou Mezinárodního předsednictva na zasedání ve dnech 15. – 20. 1. 1991
  • podle měřítek stanovených Radou Mezinárodního předsednictva na zasedání ve dnech 14. – 20. 10. 1991

schvaluji překlad Generálních konstitucí v českém jazyce ve znění, které je uloženo v archivu Mezinárodní rady OFS.

Emanuela De Nunzio v.r. – generální ministryně OFS[18].

V první etapě tj. v letech 1990 – 1995 byla činnost zaměřena na potřebná administrativní opatření s ohledem uznání SFŘ v ČR jednak státními orgány, jednak církevními orgány v ČR a také orgány SFŘ v Římě CIOFS. Konkrétně byly učiněny následující kroky:

V roce 1990 (3. 5.) byla podána žádost o obnovení legální činnosti řádu br. J. Tůmou na Ministerstvo kultury ČSR odbor církví. 15. 5. bylo Ministerstvem kultury potvrzeno obnovení činnosti SFŘ s platností od 1. 5. 1990 (viz příloha č. 26). 5. 10. bylo řádu přiděleno identifikační číslo organizace statistickým úřadem – 00676560.

V roce 1992 (15. 2.) byl generální ministryní SFŘ v Římě schválen český překlad Generálních konstitucí.

V roce 1995 (24. 6.) vydala generální ministryně E. D. Nunzio dekret, kterým potvrzuje ustavení Národního bratrství SFŘ v České republice (viz příloha č. 27).

V roce 1996 (19. 6.) byl dekretem generální ministryně E. D. Nunzio na základě návrhu Národní rady ČR jmenován zástupcem SFŘ ČR v Mezinárodní radě SFŘ František Reichel s právem zúčastnit se jako delegát volební kapituly a dalších setkání. 30. 11. schválila mimořádná kapitula SFŘ konaná ve františkánském klášteře u P. Marie Sněžné v Praze definitivní „Statut SFŘ ČR“. V roce 1997 (31. 5.) byla první řádná kapitula SFŘ na Velehradě, na níž byla zvolena regulerní Národní rada a tím byl v podstatě proces přechodu na novou organizační strukturu dokončen.

V roce 1998 (12. 1.) potvrdila generální ministryně E. Nunzio Národní statuta SFŘ ČR.

Současně se v této době začala obnovovat místní společenství. Na základě nových generálních konstitucí po projednání s provinciály prvních řádů a s biskupy v jednotlivých diecézích byly Národní radou vydány pokyny pro kanonické ustavení místních společenství. Potom byla postupně jednotlivá místní společenství kanonicky ustavena. O tom, jak se v jednotlivých letech obnovovala činnost místních společenství svědčí následující přehled o obnově činnosti v jednotlivých místních společenství. Na otázku, kdy začaly opět vést kroniku, respektive kdy obnovili činnost, jsem obdržel následující odpovědi:

1990 – Moravská Třebová II., Česká Třebová, Brno – minorité, Uherské Hradiště (kroniku vedou od roku 1936), Praha P. Marie Sněžná, Hradec králové (kronika od roku 1910), Třebíč – Jejkov (kapucíni), Olomouc (kapucíni), Čeladná, Český Těšín (založeno 1938), Praha – Spořilov

1991 – Valašské Meziříčí, Opava, Jablůnkov

1992 – Kroměříž, Zlín, Nivnice (založena 1943)

1993 – Praha – Hradčany (P. Maria Andělská), Přerov, Červený Kostelec

1994 – Milotice, Brno (kapucíni), Bílá Voda v Jeseníkách, Karvinná – česká skupina, Šterneberk (záznamy mají od roku 1976)

1995 – Prostějov, Jilemnice

1996 – Benešov (vznik 1944)

1997 – Jindřichův Hradec

1999 – Staré Město, Brandýs nad Orlicí (vyčleněním z MS Česká Třebová), Praha – Dejvice sv. Václav (vyčleněním z MS Praha – Spořilov)[19].

Stav členské základny a počet společenství

Stav SFŘ k 31. 12. 2000 (podle evidence v sekretariátu Národní rady SFŘ) je na konci století, tj. 31. 12. 2000 tento:

  • 954 profesních členů, 40 členů v noviciatě
  • 51 kanonicky ustavených místních společenství[20] (viz mapa v příloze č. 29). Jak z této mapy vyplývá připravuje se několik dalších společenství ke kanonickému ustavení

Velikost společenství podle počtu členů:

počet členů 5 – 10: 17 společenství

počet členů 10 – 25: 25 společenství

počet členů 26 – 50: 8 společenství

počet členů nad 150: 1 společenství

Napojení SFŘ ČR na CIOFS

Centro internacionale Ordo Franciscana Secularis má svůj sekretariát v Římě. Zde též je představená řádu a generální duchovní asistenti. Většinou se zde ročně schází zástupci předsednictva CIOFS a v šestiletých obdobích kapituly k volbě nových orgánů. CIOFS též zajišťuje vizitace, pastorační i bratrské návštěvy a volební kapituly v jednotlivých členských zemích. Počet členů SFŘ podle sčítání v roce 1996 činil cca 450.000 bratří a sester (koncem 19. století dle odhadu 3.000 000 členů). Celosvětové bratrské společenství OFS má v roce 1996 43 řádných národních společenství, 28 provizorních a 19 začínajících[21].

Individuální kontakty z CIOFS byly z české strany navázány již v letech 1991 – 1992. Českou republiku navštívili neoficiálně generální duchovní asistenti P. Schlück OFM a P. B. Brevoort OFM Cap. V roce 1992 byl v ČR na pastorační vizitaci a na kapitule delegát konference generálních duchovních asistentů P. Carl Schäffer OFM.

Intenzivnější vztahy se začaly rozvíjet od roku 1995, kdy na návrh tehdejšího předsedy duchovních asistentů NR P. B. Holoty navštívila ve dnech 17. – 18. 2. sekretariát CIOFS v Římě delegace ve složení F. Reichel, V. Brázda a P. A . Šváček. Setkání bylo s generální ministryní sestrou E. Nunzio a generálním duchovním asistentem P. B. Brevoortem. Předmětem jednání bylo vyjasnění otázek v oblasti spirituality, ale i otázek organizačních. 5. – 12. 10. 1995 jako odezva na tuto iniciativu se uskutečnila návštěva sestry Emanuely a bratra Brevorta v ČR. Zúčastnili se františkánské pouti na Sv. Hostýn, zasedání Národní rady a navštívili několik místních společenství v Praze i na Moravě.

Od roku 1996 má SFŘ ČR svého zástupce CIOFS (viz výše).

V roce 1997 a v roce 2000 předsedal řádným kapitulám SFŘ delegát CIOFS. V letech 1998 – 1999 se členové SFŘ podíleli na diskuzi nad návrhem nové Generální konstituce SFŘ. Ve dnech 23. – 31. 10. 1999 pak zástupce národního společenství F. Reichel se zúčastnil jako řádný delegát kapituly v Madridě, na které bylo schváleno definitivní znění. V tomto roce též navštívila sestra Wilhemina Visser – Pelsma – zástupkyně generální ministryně Českou republiku v doprovodu členů NR se zúčastnila 29. 9. slavnostní mše svaté ke cti sv. Václava v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Byla přijata biskupem J. Škarvadou, zúčastnila se besedy v Katolickém týdeníku, navštívila místní společenství u P. Marie Sněžné v Praze a v Třebíči, zúčastnila se oslav svátku sv. Františka 1. – 2. 10. na Sv. Hostýně a též zasedání NR.

Kromě těchto záležitostí je naše spojení se sekretariátem CIOFS velmi dobré. Spočívá v oboustranném propojení:

Ze sekretariátu dostáváme vždy potřebné informace o dění v SFŘ v celosvětovém měřítku a zejména aktuální náměty na duchovní zaměření a modlitby. Rovněž tak dostáváme pravidelně publikace:

  • Bulletin CIOFS
  • Letter from Rome to the assitants of the SFO
  • KOINONIA – list konference generálních asistentů

Naopak na sekretariát do Říma pravidelně zasíláme:

  • Výroční zprávy o dění SFŘ v ČR
  • Kontribuci tj. roční příspěvek na činnost sekretariátu CIOFS a na pomoc bratřím a sestrám v chudších zemích ve výši 0,50 USD na člena

Další mezinárodní styky

Individuální kontakty byly navázány již v letech 1991 – 1992, zejména s členy SFŘ v SRN, jmenovitě s národní ministryní sestrou Marget Mertens. Za její pomoci se naši členové začali zapojovat též do akce Eufra, což jsou společné dvoutýdenní prázdniny členů SFŘ z různých evropských zemí. S náplní duchovní, poznávací i zábavnou. V 90. letech se často konaly v bývalých „socialistických zemích“. Konkrétně v roce 1994 (srpen) byly i v naší republice v Churáňově na Šumavě, v roce 1995 v Maďarsku (naše účast 4), v roce 1996 v SRN (1), 1997 v Polsku (1). Setkání v roce 2000 v SRN (8. – 22. 7.) se zúčastnilo 8 členů.

V roce 1998 se uskutečnil zájezd do Vídně na svatořečení sestry Restituty Kafkové a na setkání se sv. Otcem Janem Pavlem II. (21. 6.).

V roce 1999 (7. – 15. 8.) proběhlo v Knířově u Vysokého Mýta setkání se Slovinskými členy SFŘ. Prvního kongresu františkánské mládeže ve Španělsku 27. 7. – 2. 8. se zúčastnila sestra Anežka Fišerová.

Rok 2000 byl na mezinárodní styky bohatý:

  1. – 24. 1. nás navštívila členka Mezinárodní rady SFŘ Margaret Mertens (ze SRN) a zúčastnila se formačních seminářů v Praze a Olomouci.
  2. 3. – 4. 4. se konala jubilejní pouť do Říma a došlo k setkání našich členů s generální ministryní sestrou Emanuelou
  3. – 30. 6. proběhlo setkání našich čtyř členů SFŘ se Slovinskými v Julských Alpách ve Slovinsku.
  4. – 22. 7. Eufra v SRN (8 členů)
  5. 7. – 7. 8. se uskutečnilo mezinárodní setkání františkánské mládeže Mariental v Říčanech u Prahy v počtu 50 účastníků.
  6. – 8. 10. navštívil naše společenství Národní minsitr SFŘ Středoafrické republiky J. De Dieu Dessande

Sekretariát NR SFŘ

Od 1. 5. 1990 byl na adrese ministra J. Tůmy, tj. Praha 6, Tuniská 634. Od 6. 1. 1997 bylo sídlo v Ostravě – Heřmanicích a od 1. 8. 1997 je sídlem kapucínský klášter Brno, Kapucínské nám. 5.

Hlavní úkoly a práce sekretariátu:, evidence místních společenství, evidence bratrských a pastoračních vizitací, evidence kapitul MS, evidence členů a porfesantů včetně jejich jubileí, příprava zasedání NR, korespondence, výběr členských příspěvků, informační činnost, vydávání zpravodaje NR a též internetových stránek, vedení kroniky a archivu, zajišťování spojení s CIOFS a korespondence se zahraničím

Františkánská mládež

V posledních letech tohoto období, zejména po roce 1995, se začala slibně rozvíjet iniciativa v řadách mládeže. Hlavními středisky jsou Praha, Brno, Hradec Králové Plzeň. Pravidelně se pořádají setkání františkánské mládeže na Cvilíně u Krnova (v červenci) pod duchovní patronací otců minoritů. Další akce (chýšky apod.) zajišťují otcové františkáni z Plzně.

  1. 4. Významní představitelé a členové řádu

  • Jiří Tůma (nar. 1933) hlavní iniciátor obnovení řádu. První národní ministr prozatimní národní rady (1990 – 1994). Zajistil administrativní a organizační návaznost na III. řád. Zahájil vydávání časopisu Serafínská cesta již v roce 1990.
  • František Reichel (nar. 1938) místopředseda federální vlády v letech 1989 – 1990. Organizátor cyrilometodějských poutí, sekretář organizačního výboru pouti do Říma na svatořečení bl. Anežky v roce 1989. Národní ministr prozatimní (od roku 1994) a definitivní Národní rady (od roku 1997). Obnovil plnou návaznost Národní rady na CIOFS v Římě a je jejím řádným členem; pod jeho vedením bylo dokončeno kanonizované ustavení místních společenství.
  • Jiří Šenkýř (nar. 1952) senátor. Připravil první „Statuta SFŘ v ČR“, které byly schváleny 30. 11. 1996. Hlavní spolutvůrce pastoračního listu čs. biskupů „Pokoj a dobro“ (1999) o sociální problematice v současné době. Byl prvním redaktorem zpravodaje Národní rady.
  • Ing. Lubomír Mlčoch (nar. 1944) děkan fakulty sociálních věd UK, spolutvůrce pastýřského listu „Pokoj a dobro“. Účastník mnoha setkání (seminářů apod.) na toto téma. Člen redakční rady časopisu Poutník a též jeden z hlavních přispěvovatelů. Nositel papežského vyznamenání Řádu sv. Řehoře velikého.
  • Petr Alexa, asistent na chemicko-technologické fakultě ČVUT v Praze. Jako formátor Národní rady připravoval témata a semináře jak pro duchovní asistenty místních společenství, tak i pro formátory MS. Od roku 2001 ministr národní rady SFŘ.
  • Stanislav Pacner (1927 – 2000) dlouholetý organizátor dění SFŘ v Třebíči a v nejširším okolí. Aktivně spolupracoval na přípravě „Statut SFŘ“, ale i při dalších, zejména oblastních, akcích. Tragicky zemřel na cestě při návratu z místního společenství v JIhlavě.
  • Benedikt Holota OFM (nar. 1922) první předseda konference duchovních asistentů při Národní radě SFŘ, dává četné exercicie pro členy SFŘ.
  • Tomáš Černoušek (1928 – 2001) jáhen, ministr místního společenství Olomouc, hlavní architekt olomouckého arcibiskupství, nositel papežského vyznamenání Řádu sv. Řehoře velikého.
  • Coppa (nar. 1925) – apoštolský nuncius v ČR – arcibiskup, terciář. Měl vždy pochopení pro činnost SFŘ. Byl hlavním celebrantem a kazatelem na františkánské pouti na sv. Hostýn v roce 1997 a na poutích k hrobu Dr. F. Noska v Poříčí nad Sázavou v letech 1993 a 2000.

 

[1] viz pozn. 121.

[2] Zápis z prvního jednání prozatimní NR SFŘ ze dne 28. – 29. 5. 1994, které se konalo ve Žďáru nad Sázavou, archiv NR SFŘ.

[3] Informace o národní kapitule. Zpravodaj NR SFŘ 1997 – 2000, č. 1, s. 1 – 2.

[4] Zápis z voleb do Národní rady SFŘ ČR, konaný 27. května 2000 na Velehradě, archiv NR SFŘ.

[5] Poutník 8, 2001, č. 10, s. 16 – 20, č. 11, s. 16 – 17.

[6] viz pozn. 131.

[7] Poutník 8, 2001, č. 11, s. 18 – 19.

[8] Poutník 8, 2001, č. 11, s. 19 – 20.

[9] Radomír Malý „Panna Maria milá Čechům“, Orel 1994 (květen), s. 1 – 2.

[10] E. Petřík, R. Malý, M. Petříková, J. Bradna, K. Kávička: Panna Maria v exilu dar našich krajanů osvobozené vlasti. Leták: vydalo Credo Prostějov 1994.

[11] Ludmila Konopíková: „Strahovské (s) vítání“. Naše rodina 1993, č. 44, 2. s. obálky, s. 2 – 3.

[12] Archiv NR SFŘ.

[13] Kroniky a letáky CMP, archiv NR SFŘ.

[14] Zahájení kanonizačního procesu služebníka Božího Dr. Františka Noska, Zpravodaj Národní rady SFŘ 1994 – 1997, č. 15 (1996).

[15] J. Tůma, Úvodník, Serafínská cesta ročník 1, 1990, č. 0, s. 1.

[16] L. Holoubek, Pokoj a dobro, Serafínská cesta 1, 1990, č. 0, s. 2 – 3.

[17] Zpravodaj NR SFŘ, 1997 – 2000, č. 14 (říjen 1999).

[18] Dekret OFS 1991, Řehole a rituál 1992, s. 1 – 2.

[19] Odpovědi v Dotazníku SFŘ k historii řádu, září 2001, archiv NR SFŘ (viz příloha č. 22).

[20] Zpráva o činnosti SFŘ ČR v roce 2000, archiv NR SFŘ.

[21] Diretorio della Fraternita Internazionale dell´OFS, Roma 1996.

Napsat komentář