Adoruji Boha mimo mne a adoruji skutečnost Boží lásky ve mně. Přijímat jí, neodmítat, využít jí pokorně a vděčně. nechat se ovívat vánkem milosrdenství, dobroty, odpouštění, oddávaj se radostnému milosrdenství. Adoruji Boha ve svátotném přijímání. Prolnutí s Kristovou bytostí je vztah. jen zevšednit mi nedej , Bože. Kdo jí mne , bude žít ze mne (Jan6,57) Eucharistie potřebuje naše uvědomění. Potřebuje připravené, otevřené srdce, spolu s díkůčiněním. Žádná svátost nenahrazuje uskutečňování osobního duchovního života. Boží blízkost není magií. Nestačí touha po setkání. Je třeba usebranost, ticho, modlitba. Vědmí Boha není možné bez milosti.
Hledat podstatu modlitby: Vtělením Slova se z každé modlitby vykoupených stalo nevslovitelné volání Ducha našeho Pána Ježíše Krist v nitru naší bytosti. Hledej stále hlubší úctu, větší pokoru, větší otevřenost, bdělejší naslouchání, vřelejší vztah. Dávej sebe bez kladení hranic. Žij stále pravdivěji. Vnímej stále více Boží spásné působení. Tejemství Boží – čím nepochopitelnější – tím pochopenější.Udržuj spojní s Pánem i v tlačenici. Lumen – osvícení – má charakter setkání s Kristem, charakter inspirace, postřehnutí Boha v bdělosti. Co ti Lumen vnukne, to chtěj udělat.
Služba: je třeba sloužit zadarmo a nic ve službě nevynechat. Pustota, vyprahlost, opuštěnost – deprese: to vydržíš (sv. Terezie). Buď věrný v povinnostech, trpělivý v čekání. Znovu a znovu vol Boha. Nikdy nehledej Ježíše bez kříže. Duchovní život je třeba žít, ne jít vedle. Bratře, já ti přikazuji, abys byl šťastný.(sv. František)
