Bývalý konvent Minoritů při kostele sv. Máří magdaleny ve Stříbře od roku 1781 patří městu Stříbru. Kostel byl zbořen a na místě postavena škola (dnes m. úřad)
čti dál Minoritský konvent s kostelem sv. Máří Magdaleny ve StříbřeArchiv rubriky: dějiny Františkánů
především dějiny terciářů, ale i prvního a druhého řádu
Z kroniky lze vyčíst že františkáni museli na českém území čelit i jiným výzvám než boji s heretiky… pro pražské katolické pány představovali však podporu
čti dál Kronika františkána Eberharda Abloufa z 15. století
Pro minority jakéhokoliv řádu však i nadále platí princip Chudoby a jejího velkého užitku pro životní pouť františkána. Na ničem nelpět, nic si nepřivlastňovat je ostatně dobrá rada pro kteréhokoliv křesťana.
čti dál Martin Ollé Pojem claustrum v počátcích františkánství
(Vydalo Europeana Pragensia 9- Historia Franciscana VI. Nakl. Filosofického ústavu Academie věd ČR) Výpisky z článku: Osobnost bratra Eliáše z Cortony představuje jeden z nejdiskutovanějších problémů z ranných františkánských dějin: (24) V nejstarších svědectvích se s bratrem Eliášem setkáváme jako s člověkem, kterého spojoval důvěrný vztah s Františkem Zcela protikladné svědectví nabízejí pozdější svědectví, v nichž figuruje jako poživačný ukrutník a zrádce řádu. Postupně: 1217 …
čti dál Stanislav Hlaváč- Spletité osudy Eliáše z Cortony (+1253)
Nositel františkánské spirituality nesmí podléhat laciné eufórii vůči muslimům i jejich odpůrcům. Hlavní je žít evangelium.
čti dál Výpisky z odborného článku Ctirada V. Pospíšila – NOSITELÉ FRANTIŠKÁNSKÉ SPIRITUALITY A ISLÁM
Původně renesanční, později barokně přestavěný kostel Nejsvětější Trojice je součástí areálu Kláštera Nejsvětější Trojice, významné dominanty města Slaný. Kostel vznikl v letech 1581-1598, a to jako protestantský hřbitovní kostel – z té doby se dochoval presbytář, okna presbytáře, sakristie s fragmenty nástěnný maleb a dvě věže. Během třicetileté války byl zpustošen a přešel pod správu …
čti dál Františkánský klášter ve Slaném (1655–1950)
zde ke stažení pdf. s foto dokumentací: Konvent s kostelem Hájek u Prahy Poutní místo nedaleko Unhoště získalo své jméno podle lesíka nedaleko pramene Látovického potoka. Vysázel jej Florián Jetřich Žďárský ze Žďáru, pán na Kladně, hejtman slánského kraje. Přestoupil ještě před Bílou Horou na katolickou víru. V Itálii v Pasově se oženil s dcerou Jaroslava Bořity z Martinic. 1621 …
čti dál Konvent s kostelem Panny Marie Loretánské a sv. Vavřince Hájek u Prahy (1659-1950)
Celý text a foto zde :Konvent v Plzni u NPM.pdf Král Jiří z Poděbrad pozval se souhlasem papeže Pia II. do Plzně přísnější odnož řádu (observanty) a odňal tak práva minoritům (ti mohli zůstat za podmínky, že přijmou přísnější řeholi). Než se vše vyřídilo, bydleli observanti u měšťana Hlada. Františkáni ale nesměli podle své řehole převzít …
čti dál Plzeň- bývalý Konvent s kostelem Panny Marie Nanebevzatí (1460-1950)
Odkaz na pdf s fotografiemi z kláštera minoritů: Stručně – Minoritský klášter – Jindřichův Hradec Do města pozval minority Oldřich III. Z Hradce., který je uvedl ke kostelíku na severovýchodním okraji města. Byl to kostel farní. Již před rokem 1200, pak byl předán Německým rytířům, kteří jej přestavěli. Existence konventu je doložena do let 1335-1342. (Souvislost …
čti dál Jindřichův Hradec – Konvent MINORITŮ s kostelíkem sv. Jana Křtitele (kolem 1320-1560)
Ke stažení v pdf s fotografiemi : Konvent s kostelem sv. Kateřiny – Jindřichův Hradec Františkáni přišli do Jindřichova Hradce roku 1457 ze slezského Hlohova. Jindřich IV. z Hradce řeholníkům daroval nejenom pozemky, ale také vystavěl na vlastní náklady klášterní komplex. Fundaci pak rozšířila Anna z Münstenberka, vdova po Jindřichu IV. z Hradce. Nechala …
čti dál Františkánský klášter s kostelem sv. Kateřiny – Jindřichův Hradec …