Dějiny Františkánů

Počátky řádu Františkánů

Sv.František

Anselm Kraus – Jak následovat Krista a jeho služebníka Františka Základní františkánské postoje

1.Kapitola – začít život pokání Obrácení (legenda tří druhů 11*) Obrácení. U Františka a v počátcích řádu mělo slovo pokání ústřední význam. Vyznávali, že jsou muži pokání. My dnes často chápeme pokání jako skutky vnějšího umrtvování (výkony člověka – půst, přísnosti apod.) František je také konal a byl k sobě tvrdý. Ale pro něj bylo pokání především …

Žádný komentář

Vnitřní modlitba sv. Františka

pro tisk Výpisky z exercicií: Karel Satoria (8/2017) úvod: Při exerciciích Karla Satorii v Želivu v roce 2017 o vnitřní modlitbě jsem si uvědomil, jak mnoho mi ještě chybí v pochopení středověkého mystika sv. Františka z Assisi. Vzhledem k tomu, že známe jeho život jen z životopisů psané jeho současníky ze 13.století, známe jen vnější projevy a skutky sv. Františka. sv. …

Žádný komentář

O jesličkách, které František slavil na Narození Páně (br. Celano)

O jesličkách, které František slavil na Narození Páně 84. 1 Jeho nejvyšším záměrem, nejvznešenějším přáním a hlavním životním pravidlem bylo: ve všem a za všech okolností zachovávat svaté evangelium a dokonale, se vší bdělostí a horlivostí, celou touhou své duše a s celým zápalem svého srdce se snažil následovat učení našeho Pána Ježíše Krista a …

Žádný komentář

Redemptionis Sacramentum a Sekulární Františkáni

Tajemství Vykoupení Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, (kardinál Arinze, prefekt) vydal instrukci O některých věcech ohledně Nejsvětější eucharistie, které se mají zachovat a kterých je třeba se vyvarovat. (viz odkazy na celý text) Redemptionis Sacrametum – anglicky Redemptionis-sacramentum.pdf – česky Málo světců tak horlivě konalo a pěstovalo zbožnost ke Svátosti oltářní jako František Kdykoli František mluví …

Žádný komentář

Františkova poezie a obřady mají význam pro nás

Poezie a obřad – prvky františkánské spirituality . P.Anton Rotzetter OFMCap. 1)Spiritualita, která je zakotvena ve stvoření –smyslovo zosobněná spiritualita. Vidět očima.(1Cel,84) a schopnost utvářet život jako hru. František sám hraje žebráka, poutníka, asketu, poslední večeři, vánoce, hraje celé utrpení a smrt svého Pána, prostým předváděním a představováním. Spiritualita není jen rozumová, ale celostná. Spíše …

Žádný komentář

Františkovy zásady vůči přírodě

Buď čověkem mezi stvořenými, bratrem mezi bratry Jednej se vším stvořeným bytím s láskou a úctou Tobě byla svěřena země jako zahrada, pečuj o ní s moudrostí Starej se o člověka, o zvíře, o bylinu, o vodu a o vzduch, aby země nezůstala bez nich. Užívej věcí s mírou, marnotratnost nemá budoucnost Je ti dáno …

Žádný komentář

Profesor Piťha ke svaté Anežce

Promluva na svátek sv. Anežky Přemyslovny 13.11.2015, katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha Liturgické texty: 1. čt: Jl 2,12-18; Žalm 103(102), 1-4,8-9,13-14,17-18a; 2. čt: 2.Kor 5, 20-6.2; Evangelium Mt 25,31-46 Anežko svatá! Věrná sestro svaté Kláry, přicházím k tobě stále častěji, ale v tento den klepu na bránu tvého kláštera pokaždé. Stojím před tebou se …

Žádný komentář

Šimon Batory OFMCap – PUTOVÁNÍ ZA SV. Františkem

Putování za sv Františkem Šimon Batory ofmcap. pdf Výpisky z exercicií Františkánů v roce 2000. Vydala Concordia Pax.  

Žádný komentář

Šimon Batory OFMCap – PUTOVÁNÍ ZA SV. Františkem – u hrobu světce

Denně ke hrobu sv. Františka přicházejí stovky, tisíce poutníků. Osm set let. Všechno ostatní z historie Assisi vybledlo. Muž chudé a nevzhledné postavy převýšil všechno. Přijít ke hrobu jako františkán je něco jiného než tam přijít jako turista. Františkán tam děkuje i zpytuje svědomí. Dostatečně jsme nepronikly do Františkova ducha. Naše kroky se mu málokdy podobají. …

Žádný komentář

Šimon Batory OFMCap – PUTOVÁNÍ ZA SV. Františkem – Citta di Castello Bazilika sv. Františka

Veronika, Voršila vstoupila v roce 1677 ke kapucínkám v Citta do Castello. Snažila se podobat Ukřižovanému Kristu. Už od 7 let rozjímala o Kristově utrpení. Můj Bože toužím jen po Tobě. Kontemplace utrpení (stejně jako u Terezie z Lisieux). Dovol mi pane trpět za hříšníky. Kontemplace utrpení – vliv na tělo. Veronika prožívala utrpení, jako František. Poznala, že …

Žádný komentář
Sv.Klára
světci k nám hovoří – sv.Klára

wikipedie – sv. Klára

Benedict XVI- o sv. Kláře

sv.Klára a Anežka česká – Studijní text pro posluchače IFS S.M. Ludmila Pospíšilová OSF (Anežka česká ještě jednou)

spiritualita sv. Anežky české – .doc – S.M. Ludmila Pospíšilová OSF

Kontemplace sv. Kláry   text Klarisek kapucínek (dějiny vzniku klarisek)

eucharistická zbožnost sv. Kláry – Jáchym, Radim OFM

Šimon Batory OFMCap – PUTOVÁNÍ ZA SV. Františkem – sv. Klára

San Damiáno – sv. Klára Sv. Duch dovedl Kláru, aby zatoužila spatřit a vidět, člověka, který oživil zapomenutou cestu dokonalosti. Klára byla už od mala nakloněna k dobrému, štědrosti, ale pak došlo k jejímu skutečnému obrácení. V roce 1206. Po pěti letech zkoumání odchází z domova uskutečnit evangelium. Je uchvácena Františkovou konverzí. Ona jediná opravdově pronikla k pochopení chudoby, Františkovi …

Žádný komentář

Profesor Piťha ke svaté Anežce

Promluva na svátek sv. Anežky Přemyslovny 13.11.2015, katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha Liturgické texty: 1. čt: Jl 2,12-18; Žalm 103(102), 1-4,8-9,13-14,17-18a; 2. čt: 2.Kor 5, 20-6.2; Evangelium Mt 25,31-46 Anežko svatá! Věrná sestro svaté Kláry, přicházím k tobě stále častěji, ale v tento den klepu na bránu tvého kláštera pokaždé. Stojím před tebou se …

Žádný komentář
[/su_posts][/su_posts][/su_posts]
První společenství

I. Chronologický přehled dějin řádu (do roku 1517) (zpracoval Petr Hlaváček, Historický ústav Akademie věd ČR v Praze/Centrum humanitních studií pro dějiny a kulturu střední a východní Evropy v Lipsku)
1209/1210 – díky zprostředkování biskupa Guida z Assisi a kardinála Jana od sv. Pavla se František a jeho jedenáct bratří mohlo zúčastnit audience u papeže Innocence III. v Římě. Papež ústně potvrdil Františkem sestavená pravidla pro život prvotního bratrstva („regula primitiva“) a dovolil jim kázat pokání.
1212 – Klára z Assisi se připojila k Františkovu společenství – počátek klarisek, ženské odnože řádu.
1215 – během IV. lateránského koncilu se v Římě patrně poprvé setkali František a Dominik, zakladatel Řádu bratří kazatelů.
1220 – papež Honorius III. jmenoval na Františkovu žádost kardinála Hugolina ze Segni „protektorem a korektorem“ řádu. František a Dominik se setkali v Římě u kardinála Hugolina.
1224 – František dovolil Antonínu z Padovy zavedení řádového teologického studia.
1226 – vznik tzv. „Malého odkazu-testamentu“, smrt Františkova v Porciunkule.
1228 – papež Řehoř IX. svatořečil Františka v Assisi; kanonizace potvrzena bulou „Mira circa nos“.
1230 – papež Řehoř IX. vydal bulu „Que elongati“ – první papežský výklad řehole sv. Františka.
1232 – svatořečení Antonína z Padovy
1237 – Bulou „Quoniam abundavit“ bylo bratřím uděleno právo kázat a zpovídat.
1239 – v Římě se sešla proti vůli generálního ministra Eliáše z Cortony generální kapitula za předsednictví papeže Řehoře IX., která jednala o záležitostech vnitřních struktur řádu a o řeholi; generální ministr Eliáš byl sesazen.
1240 – s nástupem generálního ministra Haima z Favershamu do úřadu byli laičtí bratři úplně vyloučeni z vedení provincií, kustodií a jednotlivých konventů a zároveň bylo omezeno přijímání laiků do řádu.
1243 – Bonaventura vstoupil do řádu a začal svá teologická studia v Paříži pod vedením Alexandra Haleského.
1245 – bula „Ordinem vestrum“ papeže Innocence IV.; druhý oficiální papežský výklad řehole.
1246 – řád si plně zapojil do inkvizice, zejména v severní Itálii, na Korsice, Sicílii, v Provence, Dauphiné, Bosně a jinde. Bula „Cum sicut ex“ papeže Innocence IV., kterou byly kláštery klarisek zcela podřízeny františkánskému řádu, tj. generálnímu a provinčním ministrům.
1252 – 1257 – spor mezi mendikantskými (především františkánskými a dominikánskými) a světskými mistry pařížské univerzity.
1257 – Bonaventura zvolen na generální kapitule v Římě generálním ministrem. Konzolidace řádu.
1260 – generální kapitula v Narbonne vyhlásila rezignaci řádu na přemrštěnou výzdobu a vybavení františkánských kostelů.
1274 – počátek velkých sporů o výklad řehole a o vztah řádu k majetku; za řeholi „bez papežských interpretací“ se zasazovali tzv. spirituálové, rozšířením především v Itálii a jižní Francii.
1279 – dekret „Exiit, qui seminat“ papeže Mikuláše III. – další papežská interpretace řehole.
1281 – bulou papeže Martina IV. „Ad fructus uberes“ bylo františkánům dovoleno neomezeně kázat a zpovídat; spory s dalšími řády, episkopátem a farním klérem.
1282 – smrt Anežky České, nejvýznamnější osobnosti starších českých františkánských dějin (kanonizována roku 1989).
1287 – rehabilitace nonkonformního františkánského teologa Petra (Jana) Olivi, duchovního otce spirituálů (zemřel roku 1298). Jeho spisy se staly hlavní zbraní spirituálního proudu uvnitř řádu.
1288 – bývalý generální ministr Jeroným z Ascoli zvolen jako první z řádu Menších bratří papežem (Mikuláš IV.).
1289papež Mikuláš IV. potvrdil řeholi třetího řádu (terciářů).
1292 – generální kapitula v Paříži nařídila, aby se bratři (kromě laiků) ze všech konventů zúčastňovali vyučování klášterního studia.
1305 – Ubertino z Casale dokončil svůj slavný spis „Arbor vitae crucifixiae“; vedoucí osobnost spiritualismu (zemřel cca 1329).
1306 – zemřel Jacopone da Todi; básník, stoupenec spiritualismu, exkomunikován papežem Bonifácem VIII. a vězněn v letech 1298-1303.
1308 – zemřel Jan Duns Scotus, významný františkánský teolog, „doctor subtilis“.
1309 – smrt Angeli z Foligna, terciářky a mystičky.
1315/16 – zemřel Raimund Lullus – terciář, teolog a misionář.
1317 – papež Jan XXII. inicioval inkviziční proces proti spirituálům.
1318 – v Marseille upáleno pět bratří spirituálního směru.
1320 – zemřel Bernard Délicieux; odpůrce inkvizice – na zásah papeže Jana XXII. uvězněn a vyloučen z řádu.
1322 – generální kapitula v Perugii prohlásila svým listem ke všem věřícím za pravověrné učení, že Kristus a apoštolové neměli ani společný ani osobní majetek; papež Jan XXII. se proti tomuto výkladu postavil bulou „Ad conditionem“.
1328 – papež Jan XXII. exkomunikoval vzdorujícího generálního ministra Michaela z Ceseny.
1334 – Jan z Valle obdržel od vedení řádu svolení, aby se se svými druhy usadil v poustevně v umbrijském Broglianu, kde mohl žít podle řehole bez papežských koncesí, privilegií a interpretací (počáteční impuls observantského hnutí).
1337 – zemřel Angelus Clarenus, jeden z duchovních vůdců spiritualismu; jeho následovníci („klaréni“) byli tvrdě pronásledováni za pontifikátu Urbana V.
1342 – papež Klement VI. přenesl na františkány správu svatých míst a misijní působení ve Svaté zemi (Jeruzalém, Betlém).
1347 – smrt františkánského teologa Viléma Ockhama.
1350 – Gentilis ze Spoleta získal od papeže Klementa VI. dovolení žít se svou komunitou podle řehole bez vměšování představených řádu. Papež tak revidoval svůj původně negativní postoj k refermním (poustevnickým) kruhům v řádu.
1354 – generální kapitula v Assisi se vyslovila proti reformnímu hnutí Gentila ze Spoleta a obvinila jej z kacířství (1355 – papež Innocenc VI. se přiklonil k rozhodnutí kapituly).
1368 – Pavel Trinci z komunity Gentila ze Spoleta obdržel svolení k znovuosídlení poustevny v Broglianu (raná observance pokračuje a získává stále nové stoupence).
1378 – velké západní schizma; dlouholetá roztržka v řádu.
1380 – Pavel Trinci se stal komisařem reformních klášterů v umbrijské provincii (od r. 1388 dokonce generálním komisařem řádu).
1402 – Bernardin ze Sieny vstoupil do řádu; velký horlitel pro františkánskou observanci.
1407 – reformované (observantské) kláštery ve Francii vyňaty z jurisdikce provinčních ministrů.
1409 – na koncilu v Pise zvolen papežem františkán Petr Philargus (Alexandr V.) – vyvrcholení tzv. velkého západního schizmatu. Řád rozdělen na tři skupiny – obedienci římskou (Řehoř XII.), avignonskou (Benedikt XIII.) a pisanskou (Alexandr V.)
1415 – koncil v Kostnici zřídil konstitucí „Supplicationibus“ v rámci řádu vlastní observantské struktury v čele s generálním vikářem.
1416 – Jan Kapistrán vstoupil do řádu; Jakub z Marky se připojil k observanci.
1427 – klášter v Heidelberku se jako první z hornoněmecké provincie přidal k observanci.
1430 – papež Martin V. svolal do Assisi generální kapitulu, která měla nastolit v řádě jednotu na základě nových reformních konstitucí („Constitutiones Martinianae“).
1434 – papež Evžen IV. nařídil předání klášterů ve Svaté zemi observantům.
1438 – Bernardin ze Sieny se stal prvním generálním vikářem italských observantů.
1442 – papež Evžen IV. jmenoval Jana Kapistrána „vizitátorem a reformátorem“ neitalských provincií.
1443 – generální kapitula v Padově; Jan Kapistrán poprvé zvolen generálním vikářem cismontánských observantů.
1444 – zemřel Bernardin ze Sieny; kanonizován roku 1450.
1451-1456 – kazatelská mise Jana Kapistrána ve střední a východní Evropě.
1456 – smrt Jana Kapistrána; kanonizován roku 1690.
1471 – kardinál František della Rovere, bývalý generální ministr, zvolen papežem (Sixtus IV.).
1484 – observance pronikla do Anglie.
1493 – druhá cesta Kryštofa Kolumba do Ameriky; účast vlámských františkánů Deula a Tisina a Katalánce Jeronýma Pané.
1500 – počátek systematické františkánské misie v Americe.
1501 – generální kapitula v Urbinu; pokus reformovat celý řád a zachovat jeho jednotu („Constitutiones Alexandrinae“).
1505 – založení americké misijní provincie „Santa Cruz“. První klášter založen roku 1515 v Santa Maria la Antigua.
1506 – generální kapitula v Římě; další pokus udržet jednotu konventuálů, observantů a dalších reformních kongregací (klaréni, koletáni, amadeiti, guadalupáni).
1517 – generální kapitula v Římě; poslední pokus papeže Lva X. udržet jednotu řádu; na základě buly „Ite et vos“ řád rozdělen na „Ordo fratrum minorum regularis observantiae“ (=společný pro observanty a ostatní reformní kongregace) a „Ordo fratrum minorum conventualium (pro konventuály, tj. minority).

Z dějin Františkánů – klikni na záložku

Dějiny FrantiškánůDějiny terciářůDějiny terciářů v ČROsobnosti terciářů v ČR

Dějiny Sekulárního františkánského řádu – úvod

Úvod III. řád sv. Františka byl ve 2. polovině 19. století v Čechách a na Moravě ve velkém rozvoji. Do nového století tak vešel s velkou členskou základnou – více než 30.000 členy, ale také s novými impulsy činnosti. Jejich každoročním vyvrcholením byly sjezdy na Velehradě s následnou poutí na Sv. Hostýn a samozřejmě řada dalších aktivit. V průběhu 20. …

Žádný komentář

Dějiny Sekulárního františkánského řádu – Název a založení

2. Název Současný Sekulární františkánský řád (SFŘ) Ordo franciscana secularis (OFS) nese toto pojmenování od roku 1978 tak, jak to potvrdil v nové Řeholi papež Pavel VI[1]. Až do roku 1978 byl však oficiální název III. řád sv. Františka. Ale ani to nebyl první název řádu. Církevní úřední jméno pro členy Františkova řádu žijící ve světě …

Žádný komentář

Dějiny Sekulárního františkánského řádu – v českých zemích do roku 1885

 Dějiny III. řádu v českých zemích do roku 1885 Hlavním a téměř jediným pramenem informací je historie sepsaná a uveřejněná v Almanachu III. řádu vydaného v roce 1921 v rámci 700. jubilea III. řádu P. Leanderem Brejchou. Uvádí se zde: Možno se důvodně domnívati, že zakladatelem III. řádu u nás byla blahoslavená Anežka Přemyslovna. Nasvědčoval by tomu list papeže …

Žádný komentář

Dějiny Sekulárního františkánského řádu – ( 1885 – 1918)

Rozvoj III. řádu – terciáři v posledních létech habsburské     monarchie ( 1885 – 1918) Kolem padesátých let 19. století počíná v našich zemích obnova III. řádu. Obce terciářské vzkříšeny byly hlavně při všech klášteřích a též při některých farních chrámech. Od dob roku 1840 – 1860 jsou vedeny nové matriky terciářů. Nejmocnější vzpruhou rozvoje III. řádu …

Žádný komentář

Dějiny Sekulárního františkánského řádu – (1918 – 1938)

6. Terciáři za první republiky (1918 – 1938) 6.1 Činnost III. řádu Činnost řádu jako celku, činnost v obcích, ale i jednotlivých členů v nově vzniklé republice navázala na předchozí zkušenosti a tradice. Na celonárodní úrovni se nadále konaly sjezdy. Členové III. řádu se zúčastňovali celocírkevních akcí v republice i v zahraničí. Mohutným impulsem pro tuto činnost byly jednak …

Žádný komentář

Dějiny Sekulárního františkánského řádu – (1939 – 1989)

Terciáři v období nesvobody a útlaku (1939 – 1989 7.1Činnost III. řádu Tak, jako celá naše společnost a naše církev i členové III. řádu v těchto letech výrazně trpěli. Zatímco však v letech 1939 – 1945 byla činnost církve i řádu omezována, pak v letech 1948 – 1989 byla přímo potlačována. Přesto však s pomocí Boží řád těchto 50 let …

Žádný komentář

Dějiny Sekulárního františkánského řádu – (1990 – 2010)

 8.Obnova III.řádu a jeho přerod v Sekulární františkánský řád po „sametové revoluci“ (1990 – 2010) 1. Činnost III. řádu Přechodné období (1989 – 1994) Svatořečení Anežky Přemyslovny 13. listopadu 1989 v Římě bylo skutečně zlomovým termínem. „Naplnil se čas“ a v Římě bylo přes 6000 poutníků z Československa a téměř 3000 krajanů. Ještě nikdy v dějinách nevycestovalo najednou tolik …

Žádný komentář

Dějiny SFŘ – časopis Poutník

Časopis Poutník vycházel od června 1994 do prosince 2006. Název  připomínal slova šesté kapitoly řehole sv. Františka z Assisi  „Jako poutníci a cizinci na tomto světě, kteří slouží Bohu v chudobě a pokoře…“ Podnět k jeho vydávání vzešel z porady provinciálů františkánských řádů a představených kongregací v dubnu 1994, na níž se vyslovili pro vydávání časopisu, který by seznamoval čtenáře …

Žádný komentář

Dějiny Sekulárního františkánského řádu – družstvo katolických věřících CONCORDIA

CONCORDIA V druhé polovině osmdesátých let se v Československu začaly pomalu projevovat trhlinky v tuhém ekonomickém modelu nepřipouštějícím takřka žádnou podnikatelskou iniciativu mimo sešněrovaný rámec centrálně řízených státních nebo pseudodružstevních podniků v systému direktivního plánovaného hospodářství. Jednou z těchto trhlinek bylo povolení zakládat – vedle celostátně unifikovaných zemědělských, výrobních, spotřebních a bytových družstev – i …

Žádný komentář

Dějiny Sekulárního františkánského řádu – Lidice

LIDICE Na jaře 1968, po odchodu exkomunikovaného kněze Josefa Plojhara z vedení Československé strany lidové (ČSL) vstoupilo do této strany několik desítek tisíc křesťanů ve snaze učinit z tehdejší dekorace tzv. Národní fronty opět skutečnou politickou stranu. Mezi novými členy bylo mnoho mladých lidí, kteří mj. ustavili „Klub mladé generace ČSL“. Tento klub uspořádal v …

Žádný komentář
[/su_posts][/su_posts]

Vzpomínka na P.Aloise Moce OFM

Připomínáme si 15 let od úmrtí našeho duchovního asistenta, jak zní oficiální titul v dnešním jazyce SFŘ. Starší titul „duchovní otec“ je mi bližší, a také lépe vypovídá, čím pro nás P.Alois byl a čím pro nás zůstává i po odchodu na věčnost. Protože on nám- každému jednotlivě- byl nejen asistujícím při naší duchovní cestě v následování …

Žádný komentář

Tři zastavení s p. Aloisem Mocem

Na to, že alespoň několika myšlenkami se vrátím k člověku, který podstatným způsobem ovlivnil mé celé dospělé směřování, jsem se docela těšil. Ale teď, když už nezbývá vůbec žádná možnost to ještě trochu odložit, mám docela trému. Život člověka totiž bývá vždycky mnohem hlubší skutečností, než na jakou stačí naše slova. Tím spíše, když jde o …

Žádný komentář

Doc. PhMr. RNDr. MUDr. Mgr. František M a l i š Dr.Sc., OFS

Ano, všechny tituly jsou autentické. Bratr František Mališ byl patrně nejvzdělanějším českým sekulárním františkánem. Narodil se 30. září 1922 v rodině františkánských terciářů ve Frýdlantu nad Ostravicí pod Lysou horou. Když mu bylo osm let, zemřel mu tatínek a maminka poté vychovávala dva syny ve velmi skromných finančních poměrech. Starší bratr Arnošt absolvoval po maturitě …

Žádný komentář

TV Lux o terciářích sv. Františka na Slovensku

Františkánsky svetský rád je bratské spoločenstvo, ktorého členovia, nabádaní Duchom Svätým sa sľubom zaväzujú žiť podľa evanjelia spôsobom sv. Františka v ich laickom stave, zachovávajúc Regulu schválenú Cirkvou. Františkánsky svetský rád (OFS) je tvorený pre veriacich každého stavu – slobodných, manželov i vdovcov. Viac o Františkánskom svetskom ráde sa dozviete z rozprávania našich hostí. TV …

Žádný komentář

Přítomnost SFŘ na Šumavě

video k shlédnutí na facebook/sfr.cz

Žádný komentář
[/su_posts][/su_posts][/su_posts]

Napsat komentář