Jak chápe sekulární řád II.Vatikánský koncil – nazrál čas naplnit jeho ideu?

SEKULÁRNÍ FRANTIŠKÁNSKÝ ŘÁD

XIV. Generální kapitula

  1. Generální volební kapitula

 

JAK BY MĚL BÝT ŘÁD JAKO JE SFŘ ŘÍZEN (SPRAVOVÁN) NA VŠECH SVÝCH ÚROVNÍCH?

SFŘ: UNIKÁTNÍ (VÝJIMEČNÁ) CÍRKEVNÍ- NÁBOŽENSKÁ ENTITA V CÍRKVI

Reflexe (zamyšlení) nad identitou a povahou SFŘ

 

 

JAK BY MĚL BÝT ŘÁD JAKO JE SFŘ ŘÍZEN (SPRAVOVÁN) NA VŠECH SVÝCH ÚROVNÍCH?

 

SFŘ: UNIKÁTNÍ_VÝJIMEČNÁ NÁBOŽENSKÁ-CÍRKEVNÍ ENTITA V CÍRKVI

ZAMYŠLENÍ_ REFLEXE NAD IDENTITOU A POVAHOU (podstatou) SFŘ.

 

Benedetto Lino

 

ÚVOD

 

Od doby vyhlášení Pavlovy řehole až do dneška, byl Sekulární františkánský

Řád konfrontován s mnoha naléhavými a důležitými problémy:

 

•  Sjednocení řádu, které vyžadovalo roky houževnatého odhodlání a absorbovalo největší část energie vedoucích představitelů Řádu,

 

• Právnická kodifikace vlastních zákonů SFŘ, Generální konstituce, mezinárodní a národní stanovy, atd. a jejich prosazování,

 

• Úsilí sloučit, dát společný základ a pocit sounáležitosti tisícům bratrských společenství roztroušených po celém světě,

 

•  Integrace do různých systémových organismů františkánské rodiny, církve i do několika dalších oblastí,

 

• Každodenní řízení složitého života a událostí Mezinárodního bratrského společenství (Kapituly, Bratrské a pastorační vizitace, Kongresy, Formační kurzy atd …)

 

Z těchto důvodů, nebyl čas promýšlet do hloubky, interní, sdílené a

osobní úvahy o tom, jak má řád být řízen, při plném respektování identity a sekularisty řádu, který je přítomen ve115 zemích a čítá téměř půl milionu členů, včetně Františkánské mládeže.

.

 

  1. PROČ JE NEZBYTNÉ NEPRODLENĚ SE ZABÝVAT TÍMTO TÉMATEM?

 

Za prvé proto, že SFŘ nikdy nebyl řádem s organizovanou centralizovanou strukturou.

 

Vzhledem k tomu, že řád byl rozdělen do čtyř frakcí, které po pět století žily jako oddělené entity, a do dneška v řádu přetrvávají problémy s vnímáním jak jednoty, tak i pocitu sounáležitosti.

 

Protože řád dosud nenalezl správné modely organizace, řízení a služby všem bratrským společenstvím na všech úrovních.

 

Protože existují obrovské oblasti, ve kterých je stále silná závislost na řeholnících, a to buď proto, že sekulární františkáni dosud nejsou schopni převzít svou odpovědnost, nebo proto, že v některých oblastech přetrvává přesvědčení u mnoha řeholníků, že SFŘ musí být řízeno řeholníky,

Od vyhlášení Řehole papežem Pavlem, i když řád učinil obrovské pokroky v dosažení kultivované jednoty po 5 staletích upevňovaní roztříštěnosti, přesto, kromě jiného, má stále ještě určité potíže s chápáním:

_

Co Řád skutečně je: jeho IDENTITU a jeho POVAHU

_

Jak by měl být organizován a jak musí fungovat,

_

Jak mají být realizovány úlohy zodpovědnosti a vedení.

 

SFŘ je řád v plném smyslu toho slova, „opravdový řád“ 1, i když tato realita je často vyslovována, jen zřídka je chápána.

 

TVOŘÍME PRAVÝ „SVĚTSKÝ “ ŘÁD, řád opravdově ponořený do světa, řád žijící v konkrétních běžných podmínkách světa.

 

Je nemožné podívat se zpět a v naší historii nalézt vhodné modely.

Ve skutečnosti, dokonce i v době naší plné autonomie (1215-1471), navzdory veškerému úsilí našich předchůdců, řád nikdy nezískal povolení, aby se samostatně centralizovaně organizoval. Poté, v letech 1471 až 1978, řád žil jako přívěsek františkánských mužských řeholních řádů, Řád žil pod jejich dohledem, bez jakékoliv vlastní koordinace nebo centralizace.

 

Teprve v roce 1978, byl řád uznán, poprvé v historii, jako jednotný, autonomní a centralizovaný řád a teprve od 90. let jsme začali mluvit o konkrétní centralizované a akceschopné jednotě.

 

NACHÁZÍME SE TEDY VE ZCELA NOVÉ SITUACI A BEZ JAKÉHOKOLIV PŘEDCHOZÍHO VZORU NAŠICH VLASTNÍCH TYPŮ ČI MODELŮ BRATRSKÉHO SPOLEČENSTVÍ.

 

MODELY (VZORY) BRATRSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

 

Vzhledem k nedostatku vnitřní reflexe o tom, co SFŘ skutečně je, stále z velké části fungujeme podle modelu (vzoru) místního bratrského společenství, používáme do značné míry stejné programy, stejné postupy a děláme stejné chyby také na vyšších úrovních, včetně Mezinárodní úrovně.

Jedním z nejviditelnějších důsledků toho, je rozdělení pracovní zátěže, které je téměř všude silně koncentrované (často dokonce patologicky). To dovoluje nepřirozené nahromadění odpovědnosti, které je pak chápané jako období „moci“, spíše než období „autority chápané jako služba“.

Ti, kteří jsou voleni do Národních (a regionálních) výkonných2 rad jsou ti, kteří (ve většině případů ne více než 2 nebo 3 osoby) jednotlivě berou na sebe celou pracovní zátěž. To se děje proto, že často žádné další osoby dobré vůle, nedají samy sebe k dispozici nebo proto, že někteří (zřejmě příliš mnozí), milují pocit důležitosti a chtějí ovládat ostatní, nebo prostě proto, že „toto je způsob, jakým jsme vždy pracovali“ v místních bratrských společenstvích.

 

————————————————————————————————–

1 Sv. Jan Pavel II, Generální kapitule SFŘ, 14.června, 1988

2 Měli bychom sjednotit terminologii a názvosloví Řádu tak, aby všude na světě pochopili, co a koho máme na mysli: junta, Giunta, poradní nebo správní rada, předsednictvo, Výkonná rada, plenární zasedání rady, shromáždění, atd .. Viz také oddíl 6.D na straně 20-21 tohoto dokumentu (anglická verze).

——————————————–

3

Není již déle přijatelné, pochopitelné a dál prakticky uskutečňovatelné, aby pár lidí v odpovědné službě na různých úrovních, vydávalo samo sebe nadměrnému pracovnímu vytížení a zodpovědnosti, které na konci jejich funkčního období končí fyzicky a psychicky vyčerpané, stejně jako není možné akceptovat nadvládu jednotlivých osob nebo skupin.

 

HLEDÁNÍ hotové předlohy MODELU

 

Různými způsoby, v závislosti na různých místech, sekulární františkáni, kromě modelu-vzoru místního bratrského společenství (nevhodný pro vyšší úrovně a často i chybně uskutečňovaný (používaný) na místní úrovni), se pokusili získat inspiraci z modelů převzatých z organizace řeholních řádů nebo laických sdružení nejrůznějšího charakteru. Tyto modely, jsou však také ve skutečnosti nevhodné a proto nepoužitelné.

Ve skutečnosti nejsme ani jedno, ani druhé. Jejich totožnost a povaha nejsou ani blízké, ani podobné našim.

 Nejsme „klášterní“ řeholníci. Ti nemají rodinné závazky, žijí pod jednou střechou a věnují100% svého času životu svého řádu, ke kterému jsou vázáni slibem poslušnosti

 

Nejsme jako jakékoliv jiné laické sdružení nebo třetí řád (jak je popsáno v Kánonu 303).

 

„Třetí řády“ jsou přívěsky svých příslušných řeholních řádových komunit, které je řídí. Nemají kapilární a kloubově členěné rozšíření jako my. Nemají skutečnou autonomii, ani své vlastní řízení, ale jsou konkrétně řízeny, ovlivňovány a závislé na své klášterním řeholním řádu. Velice se od nás liší.

 

Laická sdružení ,v porovnání s námi, mají obvykle velmi odlišné charakteristiky, poslání, rozšíření a původ. Většina z nich byla založena nedávno. Není tedy možné, abychom se dívali na ně a půjčili si jejich organizační modely nebo pracovně- operační schémata. Navíc, mnohá z takzvaných „laických“ sdružení jsou přímo řízena duchovenstvem.Ale účelem této prezentace není popis hlubokých rozdílů mezi nimi a námi.

K nalezení modelu a stylu, který by plně vyhovoval naší identitě a přirozenosti = povaze, a který by mohl být přijat celým Sekulárním františkánským řádem, je nezbytná hluboká a dobře promyšlená reflexe, následovaná konkrétními „zkušenostmi“.

 

  1. NĚKTERÉ ZÁKLADNÍ ÚVAHY O POVAZE SEKULÁRNÍHO FRANTIŠKÁNSKÉHO ŘÁDU

 

Byli jsme konfrontováni s mnoha problémy a vyřešili (i když ne vždy zcela uspokojivým způsobem) mnohé z nejnaléhavějších a nejpalčivějších problémů. To vyžadovalou veškerou pozornost vůdců- představených SFŘ od roku 1978 až do dneška.

Nyní je naší povinností, abychom se zastavili a přemýšleli o sobě (kdo jsme, jako sekulární františkáni), na základě skutečné povahy (podstaty) a identity našeho řádu a cenných zkušeností získaných v průběhu 36 let od vyhlášení nové Řehole, nových Generálních konstitucí, Rituálu, Stanov a sjednocování stanov.

Nyní bychom se rádi krátce dotkli pouze několika bodů, které považujeme za nezbytné k pochopení podstaty (=povahy) a identity našeho řádu a rozvíjení našeho tématu.

 

4

  1. FRANTIŠKÁNSKÁ RODINA A SFŘ PODLE PROJEKTU, KTERÝM BŮH INSPIROVAL SVATÉHO FRANTIŠKA.

 

1 SFŘ: REPRESENTATIVNÍ VZOREK,  PROTOTYP  CÍRKVE

 

Bůh inspiroval Františka k vytvoření trojité rodiny, která by zahrnovala všechny členy Božího lidu, muže, ženy, laiky, řeholníky, vysvěcené, svobodné a ženaté i vdané (tento reprezentativní vzorek je prototyp církve -celý Kristus). Proto, aby lidé, kteří v každém stavu života žijí plně v souladu s Kristem (stejně jako svatý František), mohli přinášet a nabídnout Krista, celého Krista, do celého světa a opravovatt církev v každé z jejích složek. První článek naší Řehole to plně potvrzuje.

František z Assisi se nesnažil žít s Kristem, žít Krista, pouze podle některých situací Jeho života, ale v jeho celkové plnosti, sledováním každého aspektu Kristova života. František usiloval o spodobení s celým Kristem do té míry, že byl považován za alter Christus, za druhého Krista. Díky tomu svatý František, účinně rodil a přinášel světu celého Krista.

My musíme následovat Krista ve stopách svatého Františka a musíme tíhnout k stejnému přizpůsobování se Kristu.

 

NAŠE POVOLÁNÍ-POSLÁNÍ  JAKO SEKULÁRNÍCH FRANTIŠKÁNŮ JE STEJNÉ: MUSÍME  RODIT A NABÍZET CELÉHO KRISTA !!!

 

Náš řád je v církvi skutečně velmi významný, pokud plně odpovídá Božímu plánu a splňuje očekávání církve.

Máme k dispozici projekt milosti, vložený na nás všechny, který ještě není plně pochopen a je do značné míry nevyužitý.

Roli v církvi, která plně odpovídá poslání svatého Františka, máme realizovat ve spojení s celou františkánskou rodinou, ve které představujeme více než 65% 3!

Jedná se o čas, abychom plně dostáli našemu poslání a očekáváním církve, a to jak jako jednotlivci, tak i jako řád. 4

V řádu byla vždy svatost přítomna v jednotlivých osobách. Díky Bohu, vždy jsou velkorysé duše. Ony kvetou všude. Nejen ve Františkánské rodině.

Naše největší přání je být a pracovat (fungovat) jako řád.

 

MUSÍ EXISTOVAT DŮVOD, PROČ CÍRKEV SOUHLASÍ, PO 8. STALETÍCH NEVYSLYŠENÝCH ŽÁDOSTÍ FRANTIŠKÁNSKÝCH KAJÍCNÍKŮ ZE 13. STOLETÍ, A KONEČNĚ NÁS USTAVILA JAKO JEDNOTNÝ A CENTRALIZOVANÝ ŘÁD!

 

Jistě, tento důvod existuje a odpovídá původnímu plánu, kterým Bůh inspiroval Františka.

Nyní nemůžeme selhat, abychom dostáli očekávání!

————————————————————————————————-

3  Kvantitativně. Bohužel, vzhledem k nedostatku zlepšování, nápravy: naše přetrvávající podstatná závislost na řeholnících v řadě zemí, slabé uvažování v oblasti, kde působíme jako sekulární osoby a laici, naše přetrvávající quo „, kvalitativně, znamenáme v Rodině velmi málo, téměř nic. I když naopak, určitý, byť nedefinovaný „status, by každý člen rodiny měl mít díky rovnocenné důstojnosti. Vzhledem k naší velké početní přítomnosti ve světě, by se na nás měla F. rodina spoléhat s větší jistotou.

 

4  Poselství sv. Jana Pavla II. Generální kapitule, 22.listopadu 2002.

 

5

  1. LAICKÝ A SEKULÁRNÍ STAV

 

Sekulární františkánský řád je příhodný a nezbytný „stav a způsob života“, inspirovaný a vzbuzený Bohem, aby František z Assisi mohl ve své rodině splnit své poslání. Tento „stav“, je naprosto nepostradatelný pro úplnost Františkánské rodiny a církve.

Musíme si být plně vědomi toho, že SFŘ je unikátní a zásadní realita/skutečnost v církvi s velmi osobní charakteristikou.

 

  1. DŮLEŽITOST CENTRALIZOVANÉ STRUKTURY PRO ŘÁD

 

František z Assisi zahájil/zavedl „apoštolskou“ formu náboženského života.

V době svatého Františka formy řeholního života byly: klášterní (mniši), eremitická (poustevníci) a kanonická (řeholní kanovníci).  Řeholníci žili vždy na stejném místě pod autoritou biskupů místních diecézí.

František zahájil novou „putovní“ náboženskou formu života, podle Ježíše a jeho apoštolů, aby přinášeli a hlásali evangelium celému světu a aby kázali pokání/obrácení,konverzi. Jeho řeholní rodina získala svůj mandát přímo od papeže (nikoliv jednotlivých biskupů), a proto byla a je pod přímým dohledem Svatého stolce. Jeho „klášterem“ je svět.

 

Druhý a Třetí františkánský řád byly založeny ke splnění stejného apoštolského povolání / poslání v celém světě, koordinovaně s prvním řádem.

To znamená, že Třetí řád a Sekulární františkánský řád, převezmou typické vlastnosti, které představují SEKULÁRNÍ (ve světě) PROJEKCI NÁBOŽENSKÉ ZKUŠENOSTI SVATÉHO FRANTIŠKA A JEHO APOŠTOLSKÉHO POSLÁNÍ / MISE PRO CELÝ SVĚT, stejně jako druhý řád (klarisek) je projekcí jeho náboženské zkušenosti v klášterním světě.

 

Aby bylo možné plnit toto poslání koordinovaným a účinným způsobem, na celém světě, první Řád potřeboval mít jedinou, jednotnou světovou strukturu, ne v závislosti na jednotlivých biskupech, ale pod přímým dohledem Svatého stolce (papež).

 

Podobně i Třetí řád a SFŘ, opravdu potřebují podobnou koordinovanou světovou strukturu a být pod autoritou Svatého stolce (papeže).

Pouze pro své apoštolské činnosti v dané diecézi, jak 1. tak i 3. řád závisí na odpovídajícím biskupovi, ale pro svou organizaci, vnitřní koordinaci a život, jsou vždy pod přímým dohledem Svatého stolce.

Nová Řehole SFŘ konečně uvádí věci do pořádku a reguluje život 3. řádu v souladu s jeho původní povahou a identitou, a tak konečně, Františkánská rodina může pracovat a žít v souladu s původním společným autentickým povoláním / posláním.

Nyní je nutné, aby tři větve Rodiny pochopily, že nastal čas vzdát se své individuální „nádherné“ Izolovanosti_Solitudes, a začaly úzce spolupracovat mezi sebou: první řády mezi sebou , a společně s druhým a třetí řádem; Třetí řád Regulovaný a některé instituce, které sdílejí stejné Řehole mezi sebou a společně se zbytkem rodiny. To vše je třeba realizovat velmi konkrétním způsobem, a ne jen formálně!

6

V této oblasti ještě před sebou máme dlouhou cestu a SFŘ může udělat hodně tím, že bude jednat jako pojidlo a katalyzátor pro všechny členy rodiny, tak jak to již dělá.

 

 

  1. JEDNOTA SFŘ

 

Jednota SFŘ je popisována jako „ORGANICKÁ“. To znamená, že každé bratrské společenství, a následně každý jeho člen, je součástí téhož subjektu, a představuje jeho podstatný orgán /část.

«Sekulární františkánský řád … je charakterizován jako ORGANICKÁ JEDNOTA všech katolických bratrských společenství (fraternit) rozptýlených po celém světě … ». (ŘEHOLE 2)

«SFŘ se člení na bratrská společenstvína různých úrovních“, aby se organizovaným způsobem podporovala jednota a vzájemná spolupráce mezi bratry a sestrami a jejich aktivní a společná přítomnost jak v místní, tak i ve všeobecné církvi. SFŘ také podpoří angažovanost bratrských společenství ve službě ve světě, a zvláště v životě společnosti». (G.K Čl. 28.2)

«Místní bratrská společenství se sdružují podle církevních, územních, nebo jiných kritérií do bratrských společenství na různých úrovních: oblastní, národní a mezinárodní. Jsou koordinována a propojena podle ustanovení Řehole a Konstitucí. To je ZAPOTŘEBÍ kvůli SPOJENÍ MEZI BRATRSKÝMI SPOLEČENSTVÍMI, řádné SPOLUPRÁCI MEZI NIMI a kvůli JEDNOTĚ SFŘ». (G.K.Čl. 29.1).

Jednota, koordinace a propojení jsou nesmírně důležité cíle, abychom pociťovali a byli Řád. Bylo dosaženo velkého pokroku, ale stále jsme daleko od cíle bytí a fungování jako Řád v církvi a ve světě. V jednotě s celou františkánskou rodinou, konkrétní jednota života a záměrů by nám poskytla obraz „síly“ pozoruhodného vlivu našeho poslání ve světě.

 

  1. ŘÁD BRATŘÍ A SESTER A KOLEGIALITA

 

Je nezbytné, aby všichni Sekulární františkáni pochopili, že jsme bratrský řád.

“… když mi Pán dal bratry … sám Nejvyšší mi zjevil, že mám žít podle svatého evangelia. (Testament 14)

    Povolání do SFŘ je povoláním žít evangeliumbratrském společenství. (G.K. Čl. 3.3)

Z titulu svého základního charakteru, náš Řád musí mít NAPROSTO KOLEGIÁLNÍ vedení a směr.

Rady bratrských společenství jsou zodpovědné za animaci a vedení, a rady vyšších úrovní jsou zodpovědné také za propojení a koordinaci.

«A zároveň za pevné prosazování:

7

SPOLUZODPOVĚDNOSTIRady (místní), aby animovala a vedla

SPOLUZODPOVĚDNOSTIRady pro animaci a vedení oblastního bratrského společenství

SPOLUZODPOVĚDNOSTI- Rady pro animaci a vedení Národního bratrského společenství

SPOLUZODPOVĚDNOSTIPředsenictva CIOFS .. » (G.K. Čl. 51, Čl. 63, Čl. 67, Čl. 74)

 

«Na různých úrovních, je každé bratrské společenství ANIMOVANÉ A VEDENÉ radou a ministrem, kteří jsou voleni profesními členy dle Konstitucí.

   Jejich služba, která trvá definované údobí, se vyznačuje připraveným a ochotným duchem a je povinností zodpovědnosti vůči KAŽDÉMU ČLENU a SPOLEČENSTVÍ.

 

Sama v sobě uvnitř, jsou Bratrská společenství strukturovaná RŮZNÝMI ZPŮSOBY podle normy Konstitucí, PODLE RŮZNÝCH POTŘEB svých členů a jejich regionů, a pod vedením své příslušné rady ». (přesněji Řehole 21)

 

Znovu zmiňujeme, že existuje povinnost sloužit JEDNOTLIVCŮM a SKUPINÁM, a za dodržování Generálních konstitucí, s přihlednutím ke zvláštním potřebám členů, vymyslet a realizovat diferencované struktury.

 

V radách  (Předsednictvo CIOFS je také rada), Ministři, kteří jsou jejich nedílnou součástí, mají velmi přesné úkoly:

_.  Předsednictví,

_.  Svolání,

_.  Zastupování,

_.  Znamení jednoty

_.  Převzetí občanské a patrimoniální zodpovědnosti, ale ze všeho nejvíc

_.  Garanti a realizátoři rozhodnutí rad a Kapitul.

 

 Ministři, na všech úrovních, nemají autonomní pravomoci, co se týká rad, ale jsou služebníky rozhodnutí přijatých radami a kapitulami.

 

«…ministr je hlavním odpovědným v péči o to, aby byly uvedeny do života záměry a rozhodnutí rady, kterou informuje o své činnosti ». G.K. 63.1; 67.1; 74.1

 

Pouze jedna výjimka existuje pro generálního ministra, a to: zasahovat v naléhavých případech a informovat o tom předsednictvo.  G.K. Čl. 74.2 h.

 

Tento aspekt je obvykle ignorován ve většině případů, většinou ministrů , a také … většinou rad!

Je proto nezbytné obnovit, konkrétně, a s plným přesvědčením, bratrský rozměr pokorné, a autentické služby, skutečně odpovědné a kolegiální správy, a aby se ministři vyhýbali všem pokušením o nadvládu a pokušení zneužívání prosazování své vůle vůči druhým. Jedná se o velmi konkrétní výzvu, ve které se musíme vážně zabývat sami sebou.

 

  1. PŘESNÉ CHÁPÁNÍ „SUBSIDIARITY“ A NUTNOSTI ŽÍT TAK, „ABYCHOM BYLI ŘÁD“ A NE ANARCHIE. (G.K.Čl. 33.)

8

 

«1. Při vedení a koordinaci bratrských společenství a řádu je třeba (musí být) ROZVÍJET OSOBNOST A SCHOPNOSTI JEDNOTLIVÝCH BRATŘÍ A SESTER I JEDNOTLIVÝCH BRATRSKÝCH SPOLEČENSTVÍ při respektování (musí být) mnohosti způsobů vyjádření františkánského ideálu a kulturní různosti.

 

  1. Rady vyšší úrovně ať nedělají (nesmí) to, co může náležitě vykonat buď místní bratrské společenství, nebo rada nižší úrovně. Ať respektují a podporují (musí) jejich vitalitu, aby dobře plnily své povinnosti.

 

Místní bratrská společenství a příslušné rady ať se snaží (musí) UVÁDĚT DO ŽIVOTA ROZHODNUTÍ MEZINÁRODNÍ RADY a dalších rad vyšší úrovně A JEJICH PROGRAMY a ať je přizpusobí, je-li to potřeba, svým podmínkám».

 

Subsidiarita není anarchie, ale v souvislosti s místní situací povzbuzením k zodpovědnosti.

Subsidiarita je nutná, aby se zabránilo možnému nepřiměřenému strádání /odnímání zodpovědnosti) orgánům nižších úrovní a „diktatuře“ z vyšších úrovní. Nicméně, druhá část bodu 2. jasně a silně zdůrazňuje, že SFŘ je řád a proto rozhodnutí Mezinárodní rady (nejvyšší orgán řádu, jehož předsednictvo je řídícím orgánem), musí být provedeny s nezbytnými úpravami.

 

  1. NA PLNÝ ÚVAZEK SEKULÁRNÍM FRANTIŠKÁNEM

 

Jsme sekulární zasvěcené osoby, a zůstáváme takoví po celou dobu našeho života.

Naše profese je opravdové „svatební spojenectví s Ježíšem Kristem“ a my jsme slavnostně přísahali dostát tomu, co jsme při své profesi slíbili, v každém okamžiku našeho života. Nemůžeme, a nesmíme být sekulárními františkány jen podle jména, nebo, jako to mnozí dělají, pouze tehdy, když se nám zlíbí.

 

  1. PLNÝ SOUHLAS SE SVĚTSKÝM ŽIVOTEM SE ZODPOVĚDNOSTÍ V ŘÁDU.

 

Naše povolání spočívá v plně oddané službě Bohu a církvi v našem světském stavu.

Jsme cenní pro církev a Františkánskou rodinu do té míry, do jaké jsme a chováme se jako skuteční sekulární lidé, plně ponoření do věcí běžného světského života.

Pokud nám naše sekularita neumožňuje splnit v plném rozsahu všechny naše úkoly v rámci Řádu, musíme raději vyhledat pomoc u našich bratří a sester, kteří nám mohou pomoci, než zanedbávat naše další základní povinnosti týkající se našeho běžného života: v rodině, v práci nebo jinde. Je nepřijatelné zanedbávat své povinnosti jako sekulární lidé. Naše specifické poslání a služba v Řádu jsou zaměřeny především na kompletní plnění všech našich povinností v rodině, v práci, ve společnosti. Je nepředstavitelné, ohrozit manželství, službu pro naše děti, harmonický rodinný život, práci nebo jiné, pro splnění své služby v rámci struktur Řádu. „Být sekulární“ znamená být schopný zachovat správnou rovnováhu mezi všemi našimi povinnostmi , a naučit se pracovat a sloužit kooperativně jako skupina, vždy , a v každé služebné pozici.

Sekularita” (být ve světě pro svět) je teologické místo, kde plně realizujeme naše povolání.

 

 

TIBOR STR 9–18: 3.Fundamental problems 4. Objectives,5. Concrete problems

 

  1. FUNDAMENTAL PROBLEMS

WHICH PREVENT THE ORDER TO FULLY DEVELOP INTO WHAT IT SHOULD BE

 

The present situation of the Order, despite the great progress attained in the last years, is

characterized by four basic problems.

  1. Lack of understanding and awareness of the commitments made with our Profession

to fully correspond to God’s vocation for us.

This is the result of an inadequate formation and is responsible for the

  1. Lack of commitment of many members to enter into a serious conversion journey.

 

  1. Substantial ignorance of the Sacred Scriptures, of the writings of Saint Francis, of the

essential texts of Franciscan spirituality, of the OFS Rule, of the General

Constitutions, of the Ritual

 

  1. Absence and/or lack of implementation of organizational structures and projects of

the Order, consistent with its nature, which may allow a satisfactory spiritual and

apostolic development.

 

These themes are closely interconnected and influence and determine one another.

These basic problems may be summed up in two fundamental chapters:

 

LACK OF CONVERSION AND IGNORANCE.

 

In both FORMATION plays an essential role.

 

CONVERSION.

 

Though being an Order of “penitents” (i.e. people who have chosen in full awareness a

journey of conversion, and should perfectly know the goal to reach (perfection of love and

total conformation to Christ, as Francis), it seems that, for many secular Franciscans (too

many, indeed) true “conversion” is more a topic of conversation than a program of life to

implement.

Rarely, can we find ministers and, in general, persons who occupy responsibility

positions, who carry out their ministry with humility and authentic sense of service. We find

very often, instead, presumption, prevarication, carelessness, craving to appear,

attachment to positions of command, shameless and arbitrary use of the (scanty) resources

of the Fraternity, ease to resign if decisions are not promptly endorsed and we so on.

This is not only a matter of not knowing what the Rule and General Constitutions

demand (absolutely unacceptable), but more importantly (and this is much worse) it is a

total lack of conversion, of the true conversion of heart and mind. Though recognizing in

words that our model of sequela Christi is Francis, many (too many, indeed) Secular

Franciscans maintain attitudes and practices which are the exact contrary of the humility,

docility, meekness, search of poverty, obedience, profound sense of service and testimony, minority, exemplarity etc. of Saint Francis.

 

THE LACK OF AUTHENTIC CONVERSION IS, by far, THE MOST SERIOUS PROBLEM WE ARE

10

 

CONFRONTED WITH IN OUR ORDER. This is an endemic problem in the Order.5

 

Can we, dear brothers and sisters, in full honesty, affirm to be sincerely converted, like

Francis, or at least to have undertaken an authentic and convinced conversion journey?

 

IGNORANCE.

 

Even though there are happy exceptions, we have frequently (too frequently!) observed

that in the Order, the habit of reading, studying and meditating the Gospel is not such

common practice as it should be (Secular Franciscans must commit themselves especially to

careful reading of the Gospel, going from Gospel to life and from life to Gospel. 6 Rule Art. 4).

Very rarely are the other books of the new Testament read, and almost never are the

ones of the Old Testament.7

The Writings of Saint Francis and his biographies are hardly or superficially known or

not at all. Many secular Franciscans simply live of common places. They just rely on

sporadic conferences of some good friar and rarely do they engage in individual,

assiduous and personalized frequentation of the Sacred Texts, Franciscan Sources and of

the OFS fundamental texts.

The Rule is not well known and the General Constitutions much less still !

The Order is not well known, members do not know how it functions and ignore the

fundamental rules on which the communion and structural life of the Order is based.

We have been answering for years to tens and tens of brothers and sisters on problems

whose answer can be found by simply opening the Constitutions at the right page!

 

If, starting from ourselves, all of us shall be willing to tackle these problems, then, we

will be able to face and resolve, together with the brothers and sisters of the whole world,

the problem of the structures and management of our Order and, after adequate trial

periods, find solutions which fully suit the nature of our Order.

 

We must have the courage of asking ourselves as we did before: how many of us can

say, in all honesty, to have undertaken in earnest, without looking back, a journey of

authentic conversion? How many can say that they are animated only by the desire to

completely conform to Christ, like Francis?

How many can assert that their activities and behaviour are not often motivated to

comply only with routine, formal and bureaucratic requirements rather than by spiritual

 

—————————————————————————————————–

5 This, largely, derives from the lack of discernment of vocation before admitting candidates to

Profession and from a superficial formation. Generally, we speak of 2 years or more of formation.

But let us not fool ourselves. If, in average, the candidates meet twice a month for 1 hour, during

10 months in a year, 2 years of formation correspond to only 40 hours !!! Less than 2 days !!! And

self-formation is a rarity! Most candidates are content to do formation only during the formation

meetings.

6 This is a personal and more faithful translation from the typical version in Italian, as the English

translation does not give the impelling sense of the obligation.

7 «He who does not know Scripture does not know the power and wisdom of God. Ignorance of Scripture is ignorance of Christ» (S. Jerome, Commentary on Isaiah). – See also St. Francis in 2C, LXXI, 105.

 

11

and fraternal service reasons?

 

  1. OBJECTIVES AND SCOPE OF “MANAGEMENT”

 

  1. MANAGING AN ORDER MEANS, IN THE FIRST PLACE, TO KNOW WELL THE OBJECTIVES to be reached through management.

 

These objectives are very well known: they are perfectly described in the Rule and in the

General Constitutions. However, rarely, do they form the object of serious reflection,

study, and concrete application.

 

  1. WHAT ARE THE OBJECTIVES ?

 

In essence, the objective is only one: TO BECOME SAINT (strive for perfect charity) and

to BEHAVE CORRESPONDINGLY (the mission).

 

All the other objectives stem from this fundamental objective and represent its concrete

expressions. Here are the objectives that, most immediately, can be found in our Rule and

Constitutions.

RULE:

_.  Strive for perfect charity in our secular state

_.  Live the Gospel in the manner of saint Francis

_.  Make present the charism of saint Francis

_.  Be witnesses and instruments of the mission of the Church

_.  Announce Christ by our life and words

_.  Re-build the Church

_.  Have the thoughts of Christ: permanent conversion

_.  Build a more fraternal and evangelical world

_.  Commit oneself in public life

_.  Commit in Justice, Peace and Integrity of Creation (JPIC).

 

These objectives, contrary to what people usually think, are not private objectives,

which concern the only individual persons.

These objectives fully concern all and, most of all, LEADERS AT ALL LEVELS.

We must interiorize and implement all these objectives personally, first, and then we

must incessantly and passionately work to assist all others to accomplish them.

 

«The office of minister or councilor is a fraternal service, a commitment to hold oneself

available and responsible in relation to each brother and sister and to the fraternity so

that each one will realize his or her own vocation and each fraternity will be a true

community, ecclesial and Franciscan, actively present in the Church and in society». (C.G. 31.2)

 

GENERAL CONSTITUTIONS

_ Animate and guide.

_ Connect and coordinate:

 

• Work in order that all the Fraternities of all levels be truly united, connected and

coordinated, that they may feel and be one and form a one and only Order.

12

 

• Work in order that there may be at all levels (local, regional, national and

international) true communion of objectives of formation, of apostolic activities, of

concrete charity, common objectives to serve the Church and the world, common

objectives to announce and bear witness to the Good News (evangelization).

 

• Periodical area meetings to achieve joint reciprocal knowledge, sharing and planning.

 

As we have already said above, unity, coordination and connection are extremely

important objectives in order to feel and be a true Order. There is still a lot of work to do to

achieve this objective. And (it’s worth repeating it), if we manage to reach a concrete unity

of life and intentions, we could become a tremendously powerful “instrument” to

accomplish our mission in the world, together the Franciscan Family.

 

«Local fraternities are grouped into Fraternities at various levels: regional, national and

international according to criteria that are ecclesial, territorial, or of another nature. They are coordinated and connected according to the norm of the Rule and the Constitutions.

This is a REQUIREMENT of the communion among the Fraternities, of the orderly

collaboration among them, and of the unity of the OFS». (Art. 29 1)

 

  1. In order to accomplish the objectives, it is essential to CHOOSE THE RIGHT PEOPLE

without yielding to the temptation of voting for our best friends, our “allies” who

would favor our personal convenience or goals. The people we choose ought to know

well the nature of the Order and its rules and should have the particular talents that are

necessary to accomplish what the Fraternity needs in that particular moment.

«The leaders of the OFS at every level must be

_ perpetually professed,

_ convinced of the validity of the Franciscan evangelical way of life,

_ attentive to the life of the Church and of society with a broad and encompassing vision,

_ open to dialogue, and

_ ready to give and receive help and collaboration». ( G.C. Art. 31.3)

 

  1. After having clarified the objectives, it is necessary TO HAVE A PROJECT and to

predispose PREVENTIVELY the actions and the necessary and efficacious organization to

implement it.

Very often, instead, in the absence of precise projects, we let the events dominate us and

dictate our priorities and agendas. There is a widespread tendency to wait for a problem

to occur, and to intervene afterwards, rather than to lay the bases to prevent the problem

to occur. So, we end up running after the events rather than planning them and steering

them to reach the objectives.

 

1 THE INSTITUTION, STRUCTURES AND PROJECTS MUST NEVER STIFLE OR

HINDER THE MOTIONS THAT THE SPIRIT RAISE UP IN ALL OF US.

 

It is indispensable to have well thought, precise projects, consistent with the spiritual

and institutional aims to reach: we are an Order and the word “order” reminds us of the

necessity to organize our life in a regular and orderly manner so as to accomplish our

common vocation and mission. This, however, must not be done bureaucratically.

13

The institution must never stifle or hamper the motions that the Spirit freely arouses

in the persons.8 The leaders in charge, therefore, will always have to be very attentive to

discern these impulses. We must learn how to listen and discern, and, when necessary, be

able to modify our decisions.

 

  1. Finally, it is absolutely essential to fully develop and wisely apply all the

INSTRUMENTS OF SELF-DETERMINATION AND PERSONALIZATION provided

for in our G.C., to comply with the needs of environmental, cultural, social and political

diversities which characterize each country, within the framework of our Rule and

General Constitutions.

 

In practice, this never occurs!

Suffice it to see how National Statutes are conceived, to understand how little they are

“particular”. Often, Statutes are partial or total duplicates of the General Constitutions!

 

Art. 29.3. G.C. – NATIONAL STATUTES must indicate the criteria for the organization of

the OFS in the nation. The application of these criteria is left to the prudent judgment of

the leaders of the fraternities concerned and of the national council.

 

This article explicitly obliges (must) to find concrete and personalized ways to organize

the Order, confiding in the faithful (prudent) creativity of the leaders, to better accomplish

the objectives.

«Where the situation and the needs of the members require it, sections or groups which gather

members sharing particular needs, common interests, or the same operational9 choices,

may be established within the Fraternity under the guidance of the one council.

Such groups can give themselves specific norms relative to their meetings and activities, firmly remaining faithful, however, to the requirements which arise from membership in the one fraternity. National statutes may establish criteria suitable for the formation and functioning of these sections or groups». (Art. 34 G.C.)

 

This article offers broad perspectives also to organize structures that are consistent with

the implementation of the objectives of the Fraternity Councils. We must learn, when

pertinent and applicable, to make a non restrictive reading of the articles of the G.C. .

 

  1. SOME CONCRETE PROBLEMS

 

We will indicate just a few which correspond to our experience and personal sensitivity.

Afterwards, each one of you should offer his/her own constructive contribution on these

and other possible topics on the basis of his/her own experience and sensitivity.

 

  1. LACK OF COLLEGIALITY AND DICTATORSHIPOF THE MINISTERS. !!!

This is the most frequent problem in the Order. The problem exists not only because

there are ministers who think they are entitled to have absolute powers but also because

 

——————————————————————————————————————————-

8 Cardinal Carlo Maria Martini, his last interview: «We could, at least, look for men who are free and

closer to their neighbors. Such as Bishop Romero and the Jesuit martyrs of El Salvador. Where are the heroes who can inspire us? For no reason whatsoever we have to limit them by the bonds of the

institution

9 This important adjective is missing in the English version. The typical edition in Italian recites: «…

identità di scelte operative»: identity of operational choices.

 

14

there are councilors who are convinced that the minister is responsible and empowered to

do everything, or who simply have no intention to get involved to serve.

The solution of this problem entirely resides on the full compliance with our Rule and

General Constitutions. We have already dealt with this topic at point 2 section C at page 6

and 7 of this report.

 

 

  1. COUNCILLORS WHO DO NOT ACCEPT INTERFERENCES OF THE MINISTERS AND COUNCILS.

 

This is due to individual personalities, lack of conversion and ignorance, but also to

the fact that the election of individual candidates (this now the prevailing fashion) by the

Chapters give the wrong impression to these people that the Chapters have conferred to

them a direct and personal mandate and as a consequence they presume that they are

only responsible directly to the Chapters and not to the Councils. This is completely

wrong! A methodological and mature reflection is needed to eliminate this serious error.

 

  1. CHRONIC LACK OF FINANCIAL RESOURCES !!!

We still adopt a financial contribution system from the National Fraternities that has

proven its inefficiency and the impossibility to produce improvements.

We virtually have no other source of revenue.

 

  1. EXHAUSTING WORKLOADS FOR THOSE WHO, IN THE COUNCILS, REALLY COMMIT

THEMSELVES TO SERVE THE BROTHERS.

This situation produces “exhaustion”, physical and mental, in the people who are

seriously committed to serve and it causes significant problems to the individuals and to

the whole Fraternity. It causes a loss of sense of responsibility in the other members of the

Council and of the other Fraternity members. It favours possible authoritarian

management, which mortifies fraternity and collegiality.

 

  1. INSUFFICIENT OR NO INVOLVEMENT AT ALL OF NON ELECTED MEMBERS, IN THE ACTIVITIES

TO BE PERFORMED AT ALL LEVELS !!!

The structures must always rely on the best possible competencies, ability, experience

and availability to serve in the Fraternities, even if provided by non elected members. The

elected members will always have the final responsibility and the wise coordination of all

structures.

 

«(All) The brothers and sisters are co-responsible for the life of the Fraternity to which

they belong and for the OFS as the organic union of all the Fraternities throughout the

world». (G.C. Article 30.1)

 

  1. LACK OF PERMANENT STRUCTURES TO SUPPORT THE ESSENTIAL GOVERNMENT FUNCTIONS AND THE FUNDAMENTAL ACTIVITIES OF THE ORDER.

This is what causes the problem described in point 4 above and is the result of what has

been described in point 5. Some stable streamlined structures are needed to guarantee:

 

_ Continuity of contents and action in the longer term

_ Accomplishment of all the tasks of the Councils

_ Fair distribution of workloads and greater efficiency in the implementation of tasks.

 

In the Order there is the widespread tendency to adopt the universally deprecated

“spoils system” used in the political world. When ministers and Councils change the

tendency is to change also all collaborators irrespective of whether they were good or bad.

 

15

Also the entire set-up of systems and projects of the previous “administration” tend to be

radically changed, even if things had worked properly.

One thing is to give new impulse, to correct the patent errors and implement new

essential projects, another thing is to restart all over and over again only because the new

Ministers or the new members wish the activities to be in their image and likeness, to

affirm their “authority” and superiority!

At the International level there are no efficient and coordinated systems of decentralization.

 

  1. SELFISOLATION AND EXCESSIVE LOCALIZATION IN THE PARISHES OR LOCAL COMMUNITIES.

PERSISTING DEPENDENCE ON RELIGIOUS.

 

  1. SUBSTANTIAL LACK OF WELL PREPARED AND AVAILABLE PERSONS !!!

This is one of the reasons why it is largely impossible to create valid and lasting support

structures. Such lack of well prepared people prevents the Order to develop an internal

“know-how”. This obliges the Order to seek help outside and often times, even if such

external help may be qualified, these persons may not speak the same language of the

seculars and may substantially ignore their actual needs, history, Rule, identity etc.

 

  1. FRATERNAL AND PASTORAL VISITS !!!

The time we dedicate to National Fraternities in FPV (but it is even worse in the

Fraternities of lower levels) is always extremely short, both during the on-the-spot visit

and afterwards, if there are problems that require time and personal presence.

Concretely, it is always impossible to maintain a continuous operational contact and, if

needed, a protracted presence of the visitors on the spot, to accompany and resolve the

problems encountered. Often, the problems we find (which we rarely manage to resolve

completely) need a direct, repeated and prolonged presence.

 

  1. INSUFFICIENT INVOLVEMENT IN CHURCH STRUCTURES AND DYNAMICS (LOCAL, DIOCESAN, GENERAL, G.C. ART. 62.2.b, 66.2.i).

 

  1. INSUFFICIENT INTERACTION, IN CONCRETE AND OPERATIONAL TERMS, WITH THE REST OF THE FRANCISCAN FAMILY. LACK OF SHARED OBJECTIVES AND ACTIVITIES.

On this point, however, religious are more deficient than we, because they usually work

as single isolated Orders. By and large, there is not yet a sufficient awareness in the

Franciscan Family of the need to operate all together to accomplish the common apostolic

objectives of mission and evangelization. Often times, there is no desire to work together.

 

  1. VERTICAL AND HORIZONTAL COMMUNICATION IN THE ORDER !!!

We know very well, through our own experience, that the transmission chain from the

International Fraternity/Presidency downwards, most of the times, stops already at the

National Fraternity level, and almost never does it reach the local levels. If we do not

correct this, it is simply an illusion that the Order may ever change to become what it is

supposed to be.

With few exceptions, local, regional and national Fraternities have no contacts,

exchanges or collaboration among themselves and less still do they share concrete projects.

Lack of communication is largely the responsibility of the higher levels who, in fact,

 

16

have the task of coordinating and connecting, but also of the Local Fraternities that often

times do not wish to come out of their shell.

Finally, there is often no horizontal communication even from ministers toward the

members of their own Councils and vice versa !!!

 

 

  1. LACK OF UNDERSTANDING OF THE NATURE OF THE RELATIONSHIP OFS-YOUNG

FRANCISCANS (YOUFRA). LACK OF ASSUMPTION OF RESPONSIBILITY TOWARD YOUFRA.

 

«OFS considers itself to be particularly responsible for Franciscan Youth, which is formed

by those young people who feel called by the Holy Spirit to share the experience of the Christian life in fraternity, in the light of the message of Saint Francis of Assisi, deepening their own vocation within the context of the Secular Franciscan Order». (G.C. 96.2)

«The OFS ought to10 (must) be ready to share its experience of evangelical life with the

youth … ». (G.C. 96.1)

With rare exceptions, Secular Franciscans usually do not comply with what the Rule and

the General Constitutions demand!

«The Franciscan Youth has a specific organization, methods of formation, and teaching

methods adequate for the needs of the world of youth … ». (G.C. 96.5)

 

     YouFra enjoys broad margins of autonomy within the OFS.

In most cases, on the contrary, Secular Franciscans expect and claim to rule over YouFra,

and when YouFrans refuse, the answer is indifference and loss of interest for them.

     All duties rest on the OFS: animation, adequate Franciscan formation, sharing of the

experience of evangelical life.

We are aware of several abuses in many countries and of substantial unwillingness of

the OFS to comply with their duties towards YouFra.

 

«The Franciscan Youth … requests from the competent secular leaders. fraternal

animation» (G.C. 96.6)

 

«The OFS fraternities (must) commit themselves to give to the Franciscan Youth

Fraternities a fraternal animator, who … guarantees an adequate secular Franciscan

formation. (G.C. 97.2)

 

«A representative of the Franciscan Youth is to be designated by his or her council to form

part of the OFS council of the corresponding level;

a representative of the OFS, designated by his or her own council, forms part of the

council of the Franciscan Youth of the same level.

   The representative of the Franciscan Youth has a vote in the OFS council only if he or she is a professed secular Franciscan». (G.C. 97.4)

 

With rare exceptions, the OFS systematically ignores the duties imposed by the Rule

and General Constitutions. The vast majority of the local and regional Fraternities do not

implement this exchange of representatives which is essential to promote a close communion

with the OFS (G.C. 97.3).

The relationship at the International level does work well.

 

————————————————————————————————————————-

10 Again, here the translation in English is incorrect. The typical version in Italian says: “deve”=

must.

 

 

17

The Church, within the context of the Franciscan Family, has entrusted to the OFS the

task of taking close care of the Young Franciscans, within its own organization.

This task must be fully accomplished and with joy and strong conviction.

THE OFS NEEDS YOUFRA MORE THAN YOUFRA NEEDS THE OFS !

 

TIBOR: 9-18 , 3. (9)Fundamental problems,4. (11)Objectives, 5.(14)Some problems (18)

 

 

 

  1. NÁVRHY NA VYŘEŠENÍ NĚKTERÝCH VÝŠE UVEDENÝCH PROBLÉMŮ

 

Na základě předchozí analýzy problémů , a plně v souladu s naším vlastním právem, nabízíme několik předběžných řešení a pracovní hypotézy.

 

Dialog je otevřen a my věříme, že co možná největší počet sekulárních františkánů také poskytne svůj osobní příspěvek, který by měl být plodem zralé úvahy (rozpoznávání a analýza problémů, plná znalosti povahy a pravidel řádu) tak, aby umožnila formulování společných návrhů, o kterých můžeme zahájit dialog v rámci celého řádu.

 

  1. TVORBA STÁLÝCH STRUKTUR

 

Má dovolit

_.  Efektivní kontinuitu/nepřetržitost a konzistenci/hutnost obsahu akcí

_.  Plný výkon úkolů rad

_. “humánní” distribuce/rozložení zatížení.

 

  1. FORMAČNÍ SLUŽBA

 

Propojit a koordinovat různé projekty (počáteční a průběžné formace, formace formátorů, etc.) tak, aby byla zaručena celková podstatná jednota směřování a soudržnost obsahu.

Lidé odpovědní za projekty mohou být vybráni také z řad sekulárních františkánů, kteří nejsou volenými členy předsednictva nebo jiných rad. Koordinace a vedení úřadu bude vždy přímou odpovědností předsednictva (nebo jiných rad).

Možnost výběru lidí mimo předsednictvo nebo radu zaručí příspěvek nejkvalifikovanějších odborníků a dostupných osob z celého řádu.

 

  1. TRVALÝ SYSTÉM NA KOORDINACI SPOLEČNÝCH ČINNOSTÍ V RÁMCI FRANTIŠKÁNSKÉ RODINY NA RŮZNÝCH ÚROVNÍCH.

 

To je naprosto nezbytné, aby byla zaručena plynulost účasti, abychom získali větší vážnost ve františkánské rodině, a abychom nebyli vždy považováni za minus habentes  (méněcenné?).

Representace/ Zastoupení samozřejmě patří příslušnému ministrovi, ale ministři potřebují kvalifikované struktury, aby jim pomohly plnit tento úkol.

V současné době interakce v rodině jsou příliš skrovné, prakticky neexistují.

Řeholní řády jsou stále příliš sebereferenční a neprožívají s potřebnou intenzitou ani přesvědčení  o vzájemné výměně a spolupráci ve františkánské rodině  a s ní.

Bylo dosaženo velkého pokroku ve vnímání a citlivosit tohoto tématu, ale úroveň spolupráce a sdílení je stále z velké části nedostačující.

18

SFŘ působilo jako katalyzátor , a propagátor sjednocení a společenství, a musí tak s ještě větším přesvědčením činit i nadále, a to podporou struktur a iniciativ s cílem posílit svou úlohu.

 

  1. STÁLÁ/trvalá ŠKOLA PRO PŘÍPRAVU OPRAVDU KOMPETENTNÍCH OSOB V OBLASTI teologie, duchovní a františkánské formace, právnických věcech (CIC), JPIC (???–co znamená tato zkratka?) věcech, která by zajistila Řádu vlastní odborné znalosti a vlastní kompetentní a kvalifikované odborníky. (Mezinárodní)

 

  1. ROČNÍ KURZY FORMACE (centralizované nebo de-centralizované ) PRO

NEDÁVNO ZVOLENÉ MINISTRY A ČLENY MEZINÁRODNÍ RADY

(také při  2. nebo 3. mandátu – opakování pomáhá/repetita juvant) a ostatní členy rady. Také pro ministry jiných úrovní.

Pro zajištění účelné přípravy těm, kteří převezmou „vládu“ odpovědností.

 

  1. MEZINÁRODNÍ TERITORIÁLNÍ KOORDINAČNÍ ORGANISMY, které by zahrnovaly ČLENY MEZINÁRODNÍ RADY Z TÉTO OBLASTI, VEDENÉ PŘÍSLUŠNÝM ČLENEM PŘEDSEDNICTVA, realizující vlastní kapituly a projekty předsednictva.

 

  1. STABILNÍ STRUKTURA, KTERÁ BY ŘÍDILA KONTAKTY SE SVATÝM STOLCEM s kvalifikovanou a odborně zdatnou osobou, která by podávala zprávy přímo generálnímu ministrovi.

 

  1. SKUPINA OSOB S VELKÝMI ZKUŠENOSTMI V ŘÁDU, kteří prokázali, že mají osobní vlastnosti jako je smysl pro rovnováhu, kvalitní spiritualitu a vztahové schopnosti, které by mohly být delegovány prostřednictvím generálního ministra, ABY PŘEDSEDALY NÁRODNÍM KAPITULÁM NEBO VEDLY BRATRSKÉ VIZITACE, když ostatní členové předsednictva nejsou k dispozici nebo pokud to situace bude vyžadovat. Generální ministr není povinen delegovat pouze členy předsednictva nebo z CIOFS ale může si vybrat podle svého nejlepšího uvážení.

 

  1. ÚŘAD PRO POSTULACI PŘÍPADŮ BLAHOŘEČENÍ A SVATOŘEČENÍ.

 

  1. ÚŘAD PRO FINANČNÍ ZÁLEŽITOSTI SE STABILNÍ PERSONÁLEM pod vedením generálního pokladníka a dohledem jmenovaného člena předsednictva.

 

  1. AD HOC STUDIJNÍ ÚŘAD

 

Aby připravoval a dělal: průzkumy, kompilace textů, dopisů, projektů a programů, aby se zabránilo přetížení předsednictva (a rad).

Předsednictvo (nebo rady), poskytne přesné vstupy a vymezí hranice pro plnění úkolů. Členové rady (předsednictví) by vytvořili přehled, ověřili a schválili práci.                        Rada (předsednictva), by kolegiálně  prozkoumala konečný výsledek a schválila.

Pro dosažení tohoto cíle, výkonné rady budou muset vybrat a jmenovat příslušné osoby (mandáty a termíny na uvážení jmenující Rady), které budou nabízet trvalou spolupráci.

 

• Jmenování by automaticky končila s volební kapitulou.

19

• Tyto osoby mohou být potvrzeny (nebo změněny, pokud se neosvědčily) bez časového omezení – protože ony mohou být propuštěny kdykoliv.

 

  1. DOSTAČUJÍCÍ A KONSTANTNÍ FINANCOVÁNÍ

 

Musíme zavést systémy, které nám umožní:

  1. zlepšit a optimalizovat financování prostřednictvím příspěvků z našeho vlastního řádu, které jsou nyní naším jediným finančním zdrojem a
  2. získat příjmy navíc k ročním příspěvkům národních bratrských společenství

 

Tady dosud nebyla vůle, nebo čas potřebný pro odvážné a kreativní reflexe k prozkoumání dalších cest. Možné nápady, o kterých bychom mohli diskutovat:

 

  1. PŘÍMÉ FINANCOVÁNÍ ZE ZÁKLADNY.

Národní rady často ani nezaplatí všechny své dluhy z toho důvodu, že většinu času prostě NEMAJÍ PENÍZE! Nedostávají dostatek příspěvků, a pokud příspěvky z nižších úrovní existují, často dokonce ani nemají přesná kritéria pro poskytování příspěvků z nižších úrovní.

 

Čl. 30.3 GK výslovně říká, že … bratři a sestry se mají 11 postarat také o prostředky (finance a jiné způsoby podpory aktivit) potřebné pro podporu činností bratrských společenství vyšší úrovně  (will být ochotný,věrný  11)

 

PENÍZE VŽDY POCHÁZEJÍ OD JEDNOTLIVÝCH BRATŘÍ A SESTER Z MÍSTNÍCH BRATRSKÝCH SPOLEČENSTVÍ!

 

Musíme vyvinout úsilí na vytvoření systému, kde bratři a sestry přispívají přímo ze svých vlastních Místních bratrských společenství, diferencovaně, ve prospěch bratrských společenství vyšší úrovně, včetně mezinárodního bratrského společenství (tedy odlišit-označit).

Pokud budou prostředky shromažďovány přímo „u zdroje“ a předávány vyšší úrovni svých vlastních zemí, již „označené“ s jejich konkrétním cílem, Národní rady již nebudou mít starosti (a neschopnost) najít finanční prostředky.

 

  1. VARIABILNÍ FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA ZÁKLADĚ KAŽDOROČNÍCH ROZPOČTŮ PŘEDSEDNICTVA (nebo Rady)

Měla by být stanovena procentní kvóta pro jednotlivá národní bratrská společenství na základě současného (nynějšího) příspěvku (nebo jiným přijatelným mechanismem). Každé bratrské společenství by bylo vyzváno, aby přispělo svou procentní kvótou každoročně schváleného rozpočtu.

Jestliže např. národní bratrské společenství musí přispívat 10% z celkového rozpočtu a je prostřednictvím kapituly schválený Rozpočet € 150 tisíc, toto bratrství bude muset zaplatit € 15000. A tak dále.

Tato metoda by umožnila plné dokončení všech potřebných rozpočtovaných aktivit.

S metodou příspěvku per capita  tj.příspěvek založený na počtu profesních členů, předsednictvo (nebo rady) by byly omezeny v plánování jakýchkoliv projektů a aktivit, které by měly odpovídat rozpočtu, protože není známý očekávaný výnos a navíc by nebylo možné dělat ani to, co by rady nebo jejich bratrská společenství chtěly realizovat

 

————————————————————————————————–

11 To be faithful (chcete-li být věrní) to the typical edition má být přeloženo “will”.

 

20

 

  1. PUBLIKAČNÍ ČINNOST, ve více jazycích, na společné texty formace, historie, spiritualita a jiná základní témata pro život Řádu.

Tato aktivita by umožnila:

 

_.  Cirkulovat (kolovat, obíhat) stejné texty formace, kultury, historie a spirituality po celém světě, zaručující sdílenou a homogenní (stejnorodou) základní formaci a

 

_.  získat zisky z prodeje.

 

Jistě, na mezinárodní úrovni (nebo ve velkých bratrských společenstvích) tam by byl dostatečný počet potenciálních zákazníků, aby bratrská společenství apod vykonávala tuto činnost z výdělečných důvodů. Na mezinárodní úrovni, i když vezmeme v úvahu, že pouhých 10% světové populace Sekulárních františkánů by kupovalo knihy, bychom mohli mít potenciálně 40.000 možných „klientů“! Musíme se naučit myslet globálně.

 

  1. PLÁNOVÁNÍ, PRACOVNÍ METODY A NAČASOVÁNÍ TAK, ABY ODPOVÍDALY (a nepřekročily)

AKTUÁLNÍ LIDSKÉ I FINANČNÍ ZDROJE. STANOVENÍ PRIORIT.

 

_.  Pracovní programy by nikdy neměly být přetížené, a to zejména v případech, kdy témata jsou složitá.

_. Neusilujte o to udělat víc, než můžete pravděpodobně udělat.

_.  Je lepší udělat několik věcí dobře, než se snažit udělat příliš mnoho věcí a udělat je špatně.

_.  Je důležité dát přednost důležitým věcem, než údajně naléhavým.

 

Je velmi důležité projednat do hloubky každý bod programu jednání a ujistit se, že všichni členové Rady jsou dobře informováni, aby se odpovědně rozhodovali.

Položky, které mají být projednány a rozhodnuty, mají být přednášejícím pečlivě připraveny s dostatečným předstihem. Ten poskytuje všechny prvky nezbytné pro posuzování a všichni členové musí otázky přezkoumat před zasedáním, s výjimkou evideních případů zásahu vyšší moci. Je lepší počkat o něco déle a zvážit všechny aspekty věci, než to jednoduše přejít a říct „ať už to máme za sebou.“

 

 

  1. SJEDNOTIT LOGIKU, NÁZVOSLOVÍ A FUNKCE PRO ROVNOCENNÉ STRUKTURY V ŘÁDU

 

ZÁKLADNÍ STRUKTURY BRATRSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

 

_.   Dvě bratrská společenství jsou kanonicky ustavená hierarchickou církví: místní bratrské společenství a Mezinárodní bratrské společenství.

_.  Zprostředkující bratrská společenství, regionální a národní, jsou kanonicky ustavena

příslušnou radou vyšší úrovně, buď národní anebo mezinárodní

 

Místní bratrské společenství je jedinečné (unikátní) povahy.  

Je to místo, kde všichni bratři a sestry konkrétně žijí a kde se všichni podílejí na

životě a základních rozhodnutích bratrského společenství.

Bratrská společenství vyšší úrovně jsou sjednocením odpovídajících Místních bratrských společenství.

Jejich rady mají za úkol (stejně jako CIOFS-předsednictvo) propojování a

koordinaci, animaci a vedení, v logice odpovídající úrovní, bez nepřiměřených zásahů v tom, co mohou místní bratrská společenství udělat samostatně. Ve strukturách

 

21

vyšší úrovně bratrských společenství nežijí všichni bratři a sestry (na této úrovni), ale pouze ti, kteří byli zvoleni do příslušných rad nebo předsednictva.

Povinné funkce zamýšlené pro místní bratrská společenství mohou být modelem pro

jiné struktury, ale ne závazným způsobem.

Logiky předsedání formaci rad a předsedání volbám jejich členů jsou různé. Především zdůvodnění struktur je odlišné.

V místním bratrském společenství se VŠICHNI členové aktivně podílejí na všem.

Ve zprostředkujících a koordinačních bratrských společenstvích (vyšší úroveň), by měl být, namísto toho, zástupce (reprezentant/představitel) mechanismu a struktura a výkonný orgán řízení /vedení.

 

Pro bratrská společenství vyšší úrovně by mělo být nezbytné UPLATNIT ANALOGII s

MEZINÁRODNÍ ÚROVNÍ.

Jinými slovy, v těchto zprostředkujících bratrských společenstvích se důrazně doporučuje uplatňovat kritéria, která rozlišují mezi těmito dvěma sadami funkcí: zástupce/představitel, reprezentant a výkonný.

 

Mezinárodní bratrské společenství (Řád jako celek) má orgán, MEZINÁRODNÍ RADU, ve které zasedají, s naprosto rovnocenným zastoupením, zástupci VŠECH ustavených národních bratrských společenství. Když tato Rada zasedá jako generální kapitula, má nejvyšší legislativní, deliberativní a volební moc v řádu.

V rámci tohoto organismu existuje předsednictvo (výkonný orgán), které je nedílnou součástí Mezinárodní rady.

Regionální a národní rady, v analogii s Mezinárodní radou, by tedy tvořily jeden zástupitelský orgán (radu) tvořenou všemi zástupci nižší úrovně. Tato zastupitelská Rada bude mít v sobě výkonný orgán (jako předsednictvo CIOFS), který má za úkol řízení řádu a praktické provádění rozhodnutí kapitulního orgánu (rady).

 

Skutečnost, že výkonná rada12 je  nepovinná-dobrovolná13 na regionální a na národní úrovni, zatímco je povinná pro řád jako celek, je evidentní.

 

Mohou existovat velmi malá regionální nebo národní bratrská společenství u nichž jedna regionální nebo národní rada (obě mají reprezentační i výkonnou úlohu), je dostačující, zvolením ministra a kterékoliv další funkce, kterou bratrské společenství bude považovat za nezbytnou 14 .

 

Ve velkých a početných bratrských společenstvích, by místo toho, měly Národní rady vždy mít vždy representativní /zastupitelský orgán, v němž všechna regionální bratrská společenství (nebo místní, v případě, že nejsou regionální bratrská společenství), mají rovnocenné zastoupení a v rámci (uvnitř) této rady, bude muset být výkonná rada (nebo národní rada/národní předsednictvo), tvořené těmi, kteří byli zvoleni na příslušných kapitulách. Národní rady/ výkonné rady mají výkonné funkce mezi jednotlivými kapitulami.

To samé lze aplikovat pro regionální bratrská společenství, mutatis mutandis/ obdobně.

 

Není vzácné slyšet, díky nesprávné interpretaci Generálních Konstitucí, na

některých místech slovo Giunta (v italštině), junta (ve španělštině a portugalštině), board (v

angličtině) a bureau/ úřad (ve francouzštině), které je chápáno jako redukovaná / zúžená skupina 2-3 osob vybraných

——————————————————————————————

12 The “Executive Council-výkonná rada” terminologie je používána v angličtině, “Bureau” ve francouzštině a giunta esecutiva i junta ejecutiva/executiva v italštině,španělštině a portugalštině.

13 G.K. 62.1 e 66.1: .. může být vytvořen výkonný orgán s pravomocemi, které vymezují Stanovy .

14 regionální rada jeustavena podle předpisů Národních stanov a vlastních regionálních stanov

Statutes, 62.1;  Národní rada je ustavena a její složení je dáno předpisy Národních stanov, 66.1

 

 

22

mezi zvolenými na kapitulách, kteří mohou převzít vedení, ale ve skutečnosti zbavuje

pravomocí a odpovědnosti další legitimní členy „Výkonné rady“.

Dalším důvodem, proč by přijetí těchto kritérií bylo důležité, je to, že tam, kde tyto struktury (zastupitelská rada a Výkonné rady) nejsou kodifikovány ve stanovách, bratrské a pastorační návštěvy (regionální ani národní) nemohou být rozšířeny, aby dosáhly (vztahovat se) na nižší úroveň bratrských společenství, ale musí skončit u jednotlivých členů Výkonné rady.

Ve skutečnosti, G.K. (cituji): „, vykonávat bratrské vizitace regionálních (národních) rad “ (67.2.f & 74.2.e), a ve většině zemí jsou rady identifikovány tout court pouze pomocí členů volených rad (výkonné), bez rozjímání o instituci širší zastupitelské(reprezentativní) Rady.

Proto, v tomto smyslu, má definice a složení rad zásadní (klíčový) význam.

 

  1. KOMPLEXNÍ (plné) ZHODNOCENÍ A PŘEVAŽUJÍCÍ VÝZNAM DUCHOVNÍCH ASPEKTŮ ČINNOSTI DUCHOVNÍCH ASISTENTŮ

Duchovní asistenti jsou členy rad, ze svého vlastního práva, aby měli hlas a váhu v rozhodování, se zvláštním zřetelem k jejich specifické úloze (roli), a ne proto, že by museli nutně provádět stejnou práci sekulárů, na úkor své institucionální funkce duchovní pomoci, která musí zůstat jejich absolutní prioritou.

Například Generalní asistenti jsou jen 4 a víme dobře, že jsou přetíženi prací.

Z tohoto důvodu, nemusí být nutně součástí každého jednotlivého úřadu, komise, pracovní skupiny a podskupiny atd., kromě těch záležitostí, které jsou vhodnější pro jejich funkce nebo proto, že sekuláři nejsou dobře vybavení nebo schopní si poradit. Mohou vždy zasahovat do diskusí, přispívat do rozhodování, být informováni o všech projektech a zasáhnout kdykoliv, pokud si to přejí.

 

  1. PROSAZOVAT POVINNÉ ZÁVAZKY OBSAŽENÉ V GENERÁLNÍCH KONSTITUCÍCH.

 

Nedostatek znalosti Generálních konstitucí u většiny sekulárních františkánů je jedním z hlavních důvodů, proč řada povinností není dodržována nebo je prostě přehlížena, řečeno eufemisticky /zdvořile/.

 

Jen makroskopický příklad povinnosti, která není nikdy dodržována:

_.  Příprava výroční zprávy, která je zaslána Radě vyšší úrovně poté, co  byla schválena Radou místního bratrského společenství . GK 51.2.b

_.  Příprava výroční zprávy pro Národní radu GK 63.2f (62.2g)

_.  Projednání a schválení výroční zprávy pro předsednictvo CIOFS -GK 66.2h

 

Pokud je nám známo jen 2 nebo 3 národní bratrská společenství dodržují tuto povinnost, která je tak jasně popsána v Generálních konstitucích. Situace na nižší úrovni bratrských společenství je možná ještě horší.

———————

 

 

 

 

 

PROČ JE DŮLEŽITÉ, ABY GENERÁLNÍ KAPITULA PROJEDNÁVALA TYTO ZÁLEŽITOSTI?

 

Protože úvahy o těchto záležitostech a rozhodnutí, která budou následovat:

 

 • Musí být zcela sdíleny všemi, a musí plně odpovídat realitě celého řádu,

23

•  Musí být akceptovány (souhlasem) a přijaty za své jednotlivě i společně všemi v celém Řádu,

• Musejí být sdíleny a schváleny nejvyšší autoritou Řádu.

 

Assisi, 3. Listopadu 2014

Překlad: Marie Magdalena Janáčková SFŘ

 

TIBOR: str. 9-18 , 3. (9)Fundamental problems,4. (11)Objectives, 5.(14)Some problems (18)  

překlad v samostatném souboru: //3. bod (9) Základní problémy, 4. bod (11) Cíle, 5. bod (14) Některé problémy//

 

Napsat komentář