Františkova poezie a obřady mají význam pro nás

Poezie a obřad – prvky františkánské spirituality . P.Anton Rotzetter OFMCap.

1)Spiritualita, která je zakotvena ve stvoření –smyslovo zosobněná spiritualita. Vidět očima.(1Cel,84) a schopnost utvářet život jako hru. František sám hraje žebráka, poutníka, asketu, poslední večeři, vánoce, hraje celé utrpení a smrt svého Pána, prostým předváděním a představováním. Spiritualita není jen rozumová, ale celostná. Spíše jak o hru jde však o propojení poezie a obřadu.

2)Schopnost básnické extáze. Poezií rozumíme tvořivou lidskou subjektivitu. František ji žil před lidmi. (Asisská kompilace3)Postupné zbásnění, operativní uskutečnění, básnické a politické jednání.

Vyjadřování se. Františkovy spisy projevují extatický a výbušný ráz. Snažil se o literární formu.(Asisská kompilace 14)Myslet na chudé a na ptáčky. Zákon chvály a díků.

Způsob komunikace a jak se dívat na sebe a rozumět sám sobě. Mluví a prožívá poetické symbolické úkony.(vymést kostely, dotknout se peněz) Překypující nitro, hluboký svět zážitků ho vede na pole komunikace.

Mimické a obřadní symboly. František používá symboly, které pronikají do nitra.

Zrození. Františkova kající a eucharistická zbožnost a vrůstání do svátostné struktury církve.

Napodobení Krista. Napodobuje Krista hrou.  Vánoce můžeme slavit, jen tehdy, když si uvědomíme, že Kristus se narodil na cestě. A proto je můžeme slavit jen jako poutníci a cizinci v radikální solidárnosti s bezdomovci a schudými.

Pašijová zbožnost.  I tělo má podobu kříže. Předvádí inscenaci smrti a skládá píseň  o sestře smrti a vkládá jí do Sluneční  písně. (2Cel 216n) Poslední večeři znázornil, když si myslel , že umírá. Svolal všechny bratry a požehnal jim.

František se vciťoval do Ježíšova tajemství pomocí hry.

Obecné obřadní chování. Např. putování do Říma a hra na žebráka. Výměna šatů je odedávna obřadní jednání. (sv. Aleš) Nahota je rovněž obřad a o bohoslužebný úkon, kdy se člověk vzdává sám sebe. Má souvislost mezi nahotou a novým zrozením. Nahota má souvislost s pokáním. Když je Catani vede nahého s provazem na krku , znázorňuje jak se kdysi vodili hříšníci na pranýř – např. ženy – provaz za manželovo úd na pranýř za cizoložství.. (František snědl maso o půstu a tak sám sebe takto pranýřoval)

Jiné kající obřady. Kdo se dopustí zbytečného mluvení, pomodlí se Otče náš. Když porušil lásku k malomocnému, jedl s malomocným s jedné misky (obřad smíření)

Smiřující obřad. Mezi Františkem a biskupem. František dává k dobru Sluneční píseň a všichni naslouchali s velikou duchovní pozorností. (As. Komil. 84)

Žebrání.  František se snaží zařadit nepříjemné situace do širších souvislostí. Kristus, Maria, apoštolové ti všichni museli žebrat a my to okážeme také. Chléb almužny je svatý chléb. (As.Komp 96,26)

Nemoc.  Zmírňoval jí hrou na citeru, kterou neměl. Bratr jí měl sehnat, ale ten měl strach. František dostal alespoň sen o andělech hrajících na citeru.

Obřad, že se otevře bible jako a první verš je odpovědí na naše otázky Lateránský sněm vysloveně zakázal. Jenže byl lidovým zvykem.

ZHODNOCENÍ

Úsilí vžívat se, patří do samého středu františkánské spirituality. Má to význam i pro nás? Ano. Je dobře, když navazujeme na Františka a do své spirituality přijímáme poezii a obřady. Každá věc všedního dne se může stát symbolem, předmětem obřadu a za jejich pomocí můžeme získat nový horizont. (Číst nově texty Písma: dotýkání, sliny, vkládání rukou, ryba, umývání, potírání olejem, psaní, víno, obilná zrna, olej, kameny, stromy, ratolesti, světlo, voda ,  plátno.) Hry nemusí mít vždy náboženské zaměření. Svědčí o prožívané svobodě a dosaženém osvobození, o síle a odvaze k činu a angažování se.

Napsat komentář