Jak katolická církev budovala západní civilizaci Thomas E.Woods, Jr.

vydal: Res Claritatis 2009

Překlad MaV Ffreiovi, úvodní slovo k Duka OP, vydal A.M.I.S.

Soukromé výpisky z knihy, zpracoval LFK

k.1. Nepominutelná církev. Západní civilizace vděčí Církvi za univerzitní systém,charitativní práci, mezinárodní právo, přírodní vědy, důležité právní principy a řadu jiných věcí. Vděčíme jí za víc než si uvědomujeme… (35 kráterů na měsíci se jmenují po jezuitských přírodovědcích a matematicích) Západní civilizace se samozřejmě neodvíjí jen od katolicismu, nelze popírat zásluhy antického Řecka a Říma ani různých germánských kmenů…Církev žádnou z těchto tradic neodmítla – vastně je absorbovala…Žádný seriózní katolík netvrdí, že muži Církve měli pravdu ve všech rozhodnutích…

K.2. Světlo v temnotách. Dnes historici posunují tzv. Temný věk mimo 8-10. stol. Nelze pochybovat, že 6 a 7 stol. Se vyznačovalo kulturním a intelektuálním úpadkem. Byla to chba církve? Ne. Vládlo barbarství a válka. Stěhování národů. Gótové prchající před Huány byli přijati do impéria, ale kvůli špatnému zacházení se vzbouřili a pak ovládli Řím. Když byl pořádek impéria barbary zničen, pustili se biskupové, kněží a řeholníci do obnovy civilizace. Vizigóti, Frankové, Gálové. Král Franků Chlodvík se začal podřizovat názorům sv. Remigiuse a začal spolupracovat s episkopátem. Merojská linie králů (Chlodvík) se v 6 a 7. století ztratila a církev udělala chybu, že se spojila s jejich následovníky. Když to poznala začala spolupracovat s rodinou Karolinců (Karel Martel, který porazil muslimy u Tours) a pak s Karlem Velikým. Církev pak usnadnila pokojné předání moci meroejovců karolincům. Karel Veliký silně podporoval vzdělání a umění (karolínská renesance) Pro základ vzdělání se učenci obrátili k antickým modelům (astronomie, hudba, aritmetika, geometrie, logiga, gramatika a rétorika) Novinkou byla karolinská miskule – písmo. Zrodila se civilizace ještě větší než antické Řecko a Řím. V 9 a 10 stol utrpěla Karolínská renesance strašné rány z rukou Vikingů, Maďarů a muslimů. Nikdy však neztratila svého ducha. I vnejtemnějších dnech invazí zůstal duch učení v klášterech (velkou zásluhu měl Alkuin – učenec). Po smrti Karla Velikého připadlo šíření vzdělanosti stále více církvi. Církev byla vychovatelkou Evropy, jejím světlem. Nebylo to pochopitelně jednoduché. Výraznou osobností byl Gerbert z Aurillacu, pozdější papež Silvestr II. Jeho asistenci ke vzdělání si například vyžádal Otto III.

K.3. Jak mniši zachránili civilizaci.Zachránili zemědělství. Kamkoliv přišli obraceli divočinu na úrodnou zem, vysoušeli bažiny, čistili lesy. Byli agrotechniky Evropy. Manuální práce hrála v kláštěře důležitou roli (bránilo to přehnaným asketickým praktikám). Pěstovali obilí,chovali dobytek a koně, vařili pivo,chovali včely, pěstovali ovoce. Schraňovali vodu na jaře pro období sucha. Byli průkopníky vinařství. Vynalezli šampaňské. Uměli využívat vodní sílu. Mlýny,hamry. Cisterciáci byli odborníky v metalurgii Jezuita Francesko Lana.terzi byl vynálezcem a průkopníkem letectví. Opat benediktinů Richard z Walligfordu byl iniciátorem trigonometrie, proslul astronomickými hodinami.

Dále se věnovali charitativní činností, vyhledáváním bídných. Byli zruční opisovači knih. Spolupracovali na obnově vzdělanosti. Zakládali školy a učili v nich, položili základy univerzit. Byli myslitelé, filozofové. Utvářeli politické a náboženské myšlení.

k.4.Církev a univerzita. Univerzita je v evropských dějinách naprosto nový fenomén. V antickém Řecku ani Římě nic takového neexistovalo. Instituce univerzity, jak ji známe dnes (fakulty, studijní kurzy,zkouška,hodnosti, otd) pocházejí přímo ze středověkého světa. Církev rozvinula univerzitní systém, protože byla jedinou institucí v Evropě, která jevila důsledný zájem o uchování a kultivaci vědění… Uznání univerzity patřilo k úloze papeže.. Církev poskytovala studnetům ochranu v církevním právu….Učilo se 7svobodných umění,občanské a kanonické právo, přírodní filozofie, medicina a teologie…

k.5. Církev a věda. V důsledku jednostranné verze Galileiho aféry se rozšířilo přesvědčení, že církev bránila pokroku vědeckého bádání. Je to však jediný příklad na který si lidé vzpomenou. Koperníka zase napadali protestantské církve pro údajný rozpor s Písmem. Galileo trval na doslovnosti Koperníkova učení a církev byla ve dvou ohních, nechtěla být obviňována, že si neváží Bible. Chtěla, aby Galileo uznal, že jde u Koperníka jen o hypotézu ne jako doslovně pravdivou. Byl to tedy osobní problém, ostatní učenci dál Koperníkovu teorii se schválením církve používali a učili.

Johannes Kepler – získal velkou finanční podporu církve – a nalezneme mnoho dalších svědectví o široké podpoře katolické církve (finanční i společenské) vědě během 600 let o antiky.

Je poměrně snadné ukázat, že řada velkých vědců, jako např. Louis Pasteur byli katolíci. Mnohem důležitější však je překvapující počet mužů církve středověku, zvláště kněží, jejichž vědecká práce byla rozsáhlá a významná.(Roger Bacon OFM – Oxford,sv.Albet Veliký Magnus – Padova,Robert Grosseteste – Oxford, P.Nicolaus Steno – konvertoval z luterství – geolog, V 16. stol – Ignác z Loyoly – jezuita (jezuité uvedli západní vědu do Číny a Indie, Afriky, střední a jižní Ameriky, Giambattista Riccoli – fyzika a astronimie, Francesco Maria Grimaldi – objev ohybu světla, P.Rudjer Boskovič z Dubrovníku -18.stol. – atomová fyzika a astronomie, Athanasius Kircher – 19.stol -egyptolog, P.Frederik Lousi Odenbach a James B.Macelwane 20.stol sesemografie atd.

k.6. Umění, architektura a církev Umělecká tradice Zápdu je natolik ztotožněna s katolickými obrazy, že by zde církevní vliv nikdo nepopíral. Její úloha je však významně větší. Díky katolickému chápáni se neprosadil v západní církvi ikonoklasmus. Velkým příspěvkem katolictví umění je středověká katedrála. (geometrická důslednost, vazba na matematiku a geometrii – proporcionalita, vertikální symbolika, symbolika čísel – trojice, důraz na světlo,) Renesance na jedné straně naplnila odkaz gotiky spíš než rozchod s ní. (Renesance vznikala už v gotice – malíři Giotto, Cimbqabue). Přinesla duch sekularismu – chápání užitečnosti a praktičnosti. Papežové podpořili Bramanta, Michelangela,Rafaela. Na západě se rozvinula perspektiva. Pozornost katolické církve k eukleidovské geometrii jako klíči k Božímu myšlení umožnilo vědeckou revoluci.

k.7.Původ mezinárodního práva. Debata o objevení Ameriky a srážky dvou kultur je dosud vyostřená (dobytí ráje evropskými hrabivými dobyvateli) Jiný úhel pohledu: Zprávy např. O Attilovy dobyvateli ukazují, že nikdy neměl morální pochybnosti o svých krutých výbojích, ale zpráva o krutém jednání evropských dobyvatelů vyvolala odpor u katolické církve. (např. P. Montesinos kritizoval Kolumba). Španělský právník P.Francisco de Vitoria svou kritikou španělské politiky položil základ moderní teorie mezinárodního práva. Vypůjčil si od sv. Tomáše : Božský zákon nemůže anulovat lidský zákon. Přirozené věci člověka darované Bohem mu nemohou být vzaty nebo darovány kvůli hříchu. Občané knižectví v Americe mají stejná práva jako ve Španělsku. Odmítnutí evangelia obyvateli není důvodem k válce. Dalším známým kritikem španělské politiky v Americe byl biskup Bartolomé de Las Casas. Předpověď moderního státu se lidstvo dočkalo od Nicolo Machiavelliho – církev odsoudila jeho tvrzení, že stát nemusí brát ohled na morální standarty. Nelze popřít nespravedlivé dobývání Nového světa, ale nacházíme alespoň něco dobrého – došlo k diskuzi, a také to že španělé se snažili uvést nové úvahy do pozdější praxe.

k.8. Církev a ekonomie Dnešní ekonomie obvykle začíná osvícenci Adama Smithem a dalšími. Historici však oceňují i práci scholastiků, kteří jim předcházeli a byli zakladateli moderní ekonomie. Jean Buridan – 14.stol- teorie monetarismu, Mikuláš Oresme – 14.stol – monetární teorie – zákonitost peněz, Greshamův zákon, destruktivní efekty inflace. Thomas de Vio – kardinál – 15. stol _ hodnotil směnný trh z hlediska morálky, očekávaný užitek v ekonomii. Pierre de Jean Olivi a později Bernardin ze Sieny – 13.stol (františkáni) jako první navrhli teorii hodnoty založené na subjektivní užitečnosti. (používal Carl Menger 19.stol) Za pomoci scholastiků a jejich teorií, lze odhalit chyby v teorii Karla Marxe. Protestantští myslitelé začali klást důraz na význam práce, která hlavně určuje hodnotu zboží, kdežto katolické myšlení chápalo jako cíl hospodářství štěstí člověka. Pozdější protestanté však přejali mnohé z ekonomických teorií scholastiků.

k.9. Katolická charita změnila svět První charita je zaznamenána ve vojsku Konstantina, kdy za hladomoru, nosili katoličtí vojáci druhým jídlo a rozdělují bez rozlišování pomoc každému. Vylíčení historie katolické charitativní práce, kterou vykonávali jednotlivci, farnosti, diecéze, kláštery a misijní stanice, kněží, řeholnice i laické organizace by si vyžádalo mnohosvazkové dílo. Nejde jen o množství, ale především o kvalitu. Byla vždy inspirována učením Kristovým. Už ve 4. stol začala církev financovat zakládání špitálů ve velkém měřítku (řády, kláštery).

k.10. Církev a západní zákonodárství nejprve to byli vládci, kteří jmenovali církevní personál. Papež řehoř VII oddělil církev od státu a král v ní nemá pravomoci. Kanonické právo se pak stalo prvním systematickým souborem zákonů v Evropě. (mnich Gracián, Anselm) Jurisdikce pak byly používány i ve vznikajícím právu světském. V západním právu tak má kanonické právo silný otisk.

k.11 Církev as západní morálka Západní standarty morálky byly rozhodujícím způsobem utvářeny katolickou církví. (jedinečná hodnota každé osoby,posvátnost lidského života, chudí mají stejná práva, sebevražda, galdiátorské zápasy odsoudila, kritická byla k soubojům, spravedlivá válka, sexuální morálky, postavení ženy ve společnosti a rodině, mravní vážnost a sebekázeň, cnostný život, nebýt sebestřednými nulami)

k.12. Svět bez Boha Ústředním aspektem civilizace je náboženství. Katolický aspekt je tento: Bůh je jeden, je absolutně svrchovaný, stojí nad stvořením (transcendentní), je dobrý. Bůj hledá přátelství člověka (Kierkegaard), hledá lásku tím, že se k nám snižuje. Význam Církev pro zýápadní civilizaci je zřejmý – paradoxně – tam, kde její vliv vymizel. Rozchod s církví uskutečnilo v poslední době mnoho lidí. Evropa opustila víru a už dokonce ani neuznává křesťanské dědictví v ústavě Evropské unie. Pro nevěřící je církev jen kuriozita. Sami sebe degradujeme.

Napsat komentář