Jakým hlasovým projevem se modlit breviář? Když jsem s breviářem začínala, bylo mi řečeno, že breviář se má modlit „takovým otráveným hlasem“. Což někdy dobře popisuje realitu, ale není to ideál, jak by tato modlitba měla vypadat.
Breviář je modlitba církve – není to modlitba osobní, při které člověk hlasem vyjadřuje své momentální emoce. Je to modlitba, při které se člověk připojuje k celé modlící se církvi, která se neustále obrací k Bohu. Modlitby žalmů vyjadřují širokou paletu situací, ve kterých se člověk může ocitnout. Člověk však žalmy nevolí podle své momentální situace, ale tím, že se je modlí postupně všechny, jak jdou v breviáři za sebou, učí se mít nadhled nad svými momentálními emocemi, učí se solidaritu s těmi, kteří dané situace zrovna prožívají, a vědomí, že ať člověk prožívá cokoliv, může se stále obracet k Bohu. A také to, že pokud zrovna nemá čas na modlitbu, církev se modlí i za něj, proud modlitby církve jde stále kupředu.
Slovo žalm znamená píseň a tradičním způsobem, jak se modlit breviář, je zpěv gregoriánského chorálu. Gregoriánský chorál je „optimalizován“ na to, aby se člověk modlil správným způsobem, ale vyžaduje i jisté muzikantské dovednosti a píli a čas. Proto existuje maximálně zjednodušená verze zpěvu – zpěv na jednom tónu (recto tono). Je to forma, které dávají přednost činné komunity, které nemají čas na nácvik zpěvu, nebo naopak i některé přísné kontemplativní řády, pro které je modlitba tolik důležitá, že soustředěním se na kvalitu zpěvu nechtějí ztrácet soustředění na modlitbu.
Je tedy možné modlit se jednoduše na jednom tónu, ale je nutné hlasu nechat provedení, jako by se o gregoriánský chorál jednalo. Tedy ne otrávený hlas, ale zpěv pro Pána. Tón by měl být výše posazený než ten, kterým člověk obyčejně mluví, a všichni by měli zpívat na stejném tónu. Snažit se o synchronizaci s ostatními, tak jako to člověk automaticky dělá, když zpívá. Zpívat nahlas, ale jen tolik, abych mohl současně i naslouchat ostatním. Na hvězdičce v půlce verše nechat dostatečně dlouhou pauzu, a to vždy stejně dlouhou (někdy se říká, že má být tak dlouhá jako vyslovení slov ave maria). Tato pauza slouží ke zvýšení soustředěnosti, sjednocení zpěváků, a je to čas pro krátké hlubší obrácení se k Bohu ve vzniklém tichu. Delší čas na obrácení se k Bohu nastává, když zpívá druhý chór.
Pokud se modlitba breviáře povede, pokud je provedena pečlivě, s respektem ke střídajícím se intervalům slova a ticha, s klidným stálým rytmem a pohledem obráceným k Bohu, stává se úžasnou oázou kontemplace třeba i ve dni naplněném horečnou aktivitou. Tereza Skálová
__________________________________________________ Zpravodaj farnosti u Panny Marie Sněžné v Praze – září 2015
