Jindřichův Hradec – Konvent MINORITŮ s kostelíkem sv. Jana Křtitele (kolem 1320-1560)

Odkaz na pdf s fotografiemi z kláštera minoritů:

Stručně – Minoritský klášter – Jindřichův Hradec

Do města pozval minority Oldřich III. Z Hradce., který je uvedl ke kostelíku na severovýchodním okraji města. Byl to kostel farní. Již před rokem 1200, pak byl předán Německým rytířům, kteří jej přestavěli.

Existence konventu je doložena do let 1335-1342. (Souvislost s valdenskou herezí) 4.10.1351 zasedání provinciální kapituly. Pak začala přestavba. (Presbytář a jižní loď kostele, kaple sv. Mikuláše, ambit a později kapitulní síň a Soukenická kaple. Klášter se stal centrem duchovního života ve městě.

1434 Prokop Holý udeřil na Hradec a kostel i klášter byl silně poškozen. K opravám přispěl Jindřich z Hradce a Alžběta ze Štemberka., který klášter nadal pro služby v kapli Panny Marie.

1457 pozval do Hradce Oldřich z Hradce františkánské bosáky. Minorité byli oslabeni. Vznikali rozmíšky. Komunita minoritů se ocitla v úpadku. Byli sice vzdělanější než bosáci, ale nebyli schopni zápasit s jinověrci. Ubylo dobrodinců. Minorité nakonec postoupili klášter františkánským bosákům a odešli do Jihlavy.

Oslabení konventu využil Jáchym z Hradce, kterému za neznámou cenu klášter minorité postoupili.  Jáchym dal budovy kláštera přestavět na špitál (1564). Kostel byl dán Luteránům. Po požáru 1607 vymohl Vilém Slavata na papeži, aby byl dán kostel Tovaryšstvu Ježíšovu. Povětšinou sloužil německé části obyvatelstva.

Další požár zachvátil klášter a kostel 1801. Dlouho pak budovy chátrali. K opravě kostela došlo 1895.

Klášter je trojkřídlá jednopatrová budova a v přízemí má křížovou chodbu.

Na severní straně  hlavní lodi jsou fresky Stigmatizace sv. Františka a kážícího mnicha. Podle jedné verze jde o vyobrazení Jan Kapistrána (Druhá verze je, že jde o inkvizitora Havla z Hradce).

Kapitulní síň je dnes Soukenickou kaplí. Soukeníci bránili klášter před nájezdy husitů. Její torzo bylo po požáru používáno jako skleník.- Kaple Nanebevzetí Panny marie po Josefínských reformách byla používána jako sýpka.

Křížová chodba kláštera je vyzdobena gotickými nástěnnými malbami. Za zákristií se nachází bývalá kapitulní síň, později přestavěná na Soukenickou kapli.

Kostel spolu s dalšími stavbami kláštera je chráněn jako kulturní památka a patří k nejhodnotnějším stavebním památkám jižních Čech. Gotický kostel vznikal postupně od 3. čtvrtiny 13. století. Kaple sv. Mikuláše je označována za perlu vrcholné gotiky v jižních Čechách. Bohatá výzdoba kostela se řadí k nejvýznamnějším projevům českého nástěnného malířství poloviny 14. století. V interiéru kostela se nacházejí cenné raně barokní oltáře, renesanční a barokní lavice, kazatelna se sochou sv. Jana Křtitele a řada náhrobků. Nejkvalitnějším je pozdně gotický náhrobek Magdaleny z Gleichenu, významná ukázka kamenické práce z konce 15. století

Kostel pravděpodobně založil řád německých rytířů. Kromě nich zde působil ještě jeden rytířský řád, a to templáři. Vedle Prahy je Jindřichův Hradec jedním z mála českých měst, v němž je možné působení templářů skutečně potvrdit. Kostel sv. Jana Křtitele se stal jejich duchovní základnou a zdejší podivné fresky jsou připisovány právě tomuto řádu. Na freskách lemující vnitřní stranu okenních výklenků kostela lze při bližším prozkoumání spatřit prapodivná monstra – skřety s ohromnou hlavou vyrůstající přímo z nohou, ženu s prsy na zádech a další podivné “mutace” lidských a zvířecích těl.

Kostel spravuje Muzeum Jindřichohradecka.

 

 

Podle Wikipedie, Muzeum Jindřichohradecka, Kudy z nudy a hlavně Encyklopedie řádů a kongregací – M.M.Buben díl III. 1 svazek, sestavil Luboš Kolafa

Foto Muzeum Jindřichohradecka.

 

Napsat komentář