Mezigenerační dialog v bratrském společenství : vztah mezi mladými a staršími členy společenství.

Sekulární františkánský řád, Mezinárodní Rada Komise pro rodinu, Jennifer Harington, OFS

Mezigenerační dialog v bratrském společenství : vztah mezi mladými a staršími členy společenství.

Stále doporučujeme závěry Všeobecné Kapituly z r. 2014, tedy posílit rodinný život v SFŘ.

A v tomto článku vás chceme pozvat ke sdílení, jak tento mezigenerační dialog probíhá. Abychom vám pomohli s odpovědí, sdílíme s vámi články z Familiaris Consortio (FC), Christifideles laici (CL), Gaudium et Spes (GS), Youth Synod 2018 (YS), Koinonie, naší Řehole a Generálních Konstitucí (GC) a svědectví z bratrských společenství na Filipínách a Mauritiu.

Začněme svědectvím o rodině, „Protože stvořitel všech věcí ustanovil partnerské spojení jako počátek a základ lidské společnosti,“ je rodina „první a živou buňkou společnosti.“ (FC 42), což nám může pomoci vnést světlo a povzbuzení do vztahů mezi generacemi, abychom „mohli přeorganizovat své životy, zlepšit přístup k sobě navzájem a najít místo v církevním společenství, kde bychom se mohli učit žít, milovat a trpět“ (GC 10, Emanuela de Nunzio).

RODINA – ŽIVOT V BRATRSKÉM SPOLEČENSTVÍ, „viditelné znamení církve a společenství lásky.“ (Řehole 22)

V rodině objevujeme obraz Boží v každém bratru a sestře. „Křesťanská rodina, inspirována a podporována novým přikázáním lásky, vítá, respektuje a slouží každé lidské bytosti, ctí její lidskou důstojnost jako osobnosti i jako dítěte Božího. Mělo by tomu tak být zvláště mezi manželi a uvnitř rodiny skrze každodenní snahu o tvorbu opravdového společenství, které vzniká a je posilováno vzájemnou láskou. Tento způseb života se pak může šířit do širšího okruhu církevní komunity, jejíž součástí křesťatnská rodina je. Díky lásce uvnitř rodiny církev dostává domácí a rodinný rozměr a rozvíjí tak lidštější a bratrštější způsob vztahů.“ (FC 64)

V některých kulturách se ke starším prokazuje velká úcta a láska, zdaleka nejsou odsouváni z rodinného kruhu, ani pouze tolerováni jako zbytečná přítěž. Pokračují v aktivním rodinném životě, jsou střážci tradic, svědkové minulosti rodiny, zdroj moudrosti pro mládež a pro budoucnost. Bohužel v jiných společnostech, zejména v překotně se rozvíjejících městech, se ke svým starým členům v minulosti i nyní chovali a chovají mnohdy nepřijatelným způsobem. To působí starým lidem utrpení a mnoho rodin duchovně degraduje.(FC 27)

Církev vidí svou budoucnost v mládeži, vidí v ní svůj odraz a volání po oné požehnané mladosti, ze které se neustále raduje jakožto z daru Kristova Ducha. V tomto smyslu definoval Koncil mládež jako „naději církve“.

V Dopisu mladým lidem celého světa z 31.3.1985 čteme : „ Církev skutečně a s obzvláštním zájmem vzhlíží k mládeži, k vám všem i každému zvlášť. Bylo to tak od počátku, od dob apoštolů. Slova sv. Jana z jeho prvního dopisu nám mohou sloužit jako svědectví : Píšu vám, mladí lidé, protože jste přemohli zlého, píšu vám, děti, protože znáte Otce… Píšu vám, mlaí lidé, protože jste silní a Slovo Boží zůstává ve vás (1 Jn 2:13ff)………..Mladí lidé jsou a mají být povzbuzováni církví jako vedoucí síla v evangelizaci a obnovitelé společnosti. Mládí je časem obzvláště silného objevování sebe sama a životních výzev.“ Je to čas růstu, který by měl dospět „v moudrost, zralost a ctnost před Bohem i lidmi“ (Lk 2:5 2). (CL 46)

Sv. Jan Pavel II říká...Obracím se nyní ke starším lidem, často nespravedlivě označovaným jako neproduktivní, dokonce zvanými přímo nepotřebnou zátěží. Připomínám starším lidem, že církev je volá a očekává, že budou pokračovat ve svém poslání v apoštolském a misijním životě. Není to pro ně jen možností, ale povinností, zvláště v tomto období jejich života, kdy samotný věk nabízí příležitosti specifickým způsobem.

Bible představuje starší lidi jako symbol těch, kdo mají bohatství moudrosti bázně před Bohem ( srov. Sir. 25:4-6) V tomto smyslu může být dar starších lidí specifičtější, než jenom být svědkem tradic a hodnot v církvi a společnosti ( Ps 44:2, Ex 12: 26-27), učiteli v životě (Sir 6:34, 8:11-12) a dělníky charity.

Musí si být vždy jasně vědomi, že žádná jejich role v církvi vůbec nekončí určitým věkem, ale nalézá jen nové cesty působení : „ Ve zralém věku stále přinášejí čerstvé ovoce, jsou stále mladí a šťavnatí, aby svědčili o Bohu“ (Ps 92:15-16)…………

V souladu s Božím plánem každý jednotlivec každý jednostlivec prožívá „neustálý růst, od začátku své existence až do svého posledního vydechnutí.“(CL 48)

Obtíže v mezigenerační komunikaci vždy byly a jsou ještě více dnes, ale jsme vyzýváni II. Vatikánem, pracovat pro lepší svět, vidět svět jako Boží stvoření, dělat z něj dobré místo k životu pro mladé, ale nejen pro ně. V našich GK čteme v článku 24:2, Ve společenství ,….(Řehole 19)

Ať tedy hledají prostřednictvím dialogu cesty k jednotě a bratrské shodě .

Naslouchání je setkáním ve svobodě, která vyžaduje lidskost, trpělivost, připravenost k porozumění a hledání nových odpovědí. Naslouchání mění srdce naslouchajícího, zejména pokud má i vrozené dispozice pro soulad a poslušnost k Duchu svatému. Nejde zjednodušeně o zdroj informací nebo dosažení nějakého cíle, ale způsob, kterým se Bůh sám dotýká svých lidí. Bůh vidí utrpení svých lidí a slyší jejich pláč, hluboce pohnut, přichází k nim, aby je obdaroval.( srov. Ex 3: 7-8). Církev svým nasloucháním pokračuje v díle Boha, který se ve svém Synu přiblížil každé lidské bytosti.. (YS 6)

Mládež chce být slyšena a je trvale volána k dělání rozhodnutí k nasměrování svého života, chce být slyšena, uznávána a podporována. Mnozí zjišťují, že s jejich hlasem se ve společenských nebo církevních kruzích nepočítá. Občas je jejich křiku věnována malá pozornost, zvláště těm chudým a využívaným a je zde nedostatek dospělých připravených a ochotných jim naslouchat. (YS 7)

Mladí jsou zaměřeni na budoucnost a žijí své životy s energií a dynamicky. Ale jsou též sváděni k zaměření na současné požitky a někdy věnují málo pozornosti kořenům, ze kterých pocházejí, zvláště darům předávaným svými rodiči, prarodiči a kulturní zkušenost společnosti, ve které žijí.

Pravým darem naší lásky pro jejich růst a životní volbu je pomoci jim v objevování životní moudrosti a bohatství minulosti a její užitečnosti pro jejich výběr a příležitosti.(YS 35)

Závěrem je třeba připomenout, že jak mladí, tak starší jsme povoláni být odvážnými svědky Evangelia a Ježíše ve všech okolnostech a cestách našeho života.

Naši duchovní asistenti nás vyzývají v Koinonii (2019 – 2 n 102

Ekologické výzvy, války ve světě, zneužívání drog, krize manželství, morální a duchovní úpadek, problém migrace a další – to jsou výzvy, ke kterým jsou Františkánská mládež a sekulární františkáni voláni, aby osobně i jako společenství nacházeli patřičné odpovědi a navrhovali správné cesty pro svět, inspirované a vedené Písmem. Jaký je postoj mladých a sekulárních františkánů vzhledem k těmto výzvám ? Nikdo nemůže uniknout současnosti a budoucím souvislostem. Je povinností každého převzít zodpovědnost za budování nového světa, kde budou morální hodnoty respektovány a chráněny. Je nezbytné společně hledat adekvátní řešení….

Tímto mezigeneračním dialogem, s Kristovou láskou, budeme moci odpovědětna Otcovu lásku a milovat Ho „celým srdcem, celou duší a celou myslí „ ( Deut 6.5) a milovat své bližní „jako sami sebe“ (Mt 22:39). A ve svém bratrském životě třak budeme „viditelným znamením církve, která je společenstvím lásky“.

SFŘ a YouFra Filipín – hrabě Jonas Vosotros Serenio, OFS

V naší zemi je dobrý vztah mezi YouFra a OFS, jsme jako skutečná pokrevní rodina, diskutujeme o všem na každé schůzce či společné aktivitě. Většina členů OFS se k YouFra mládeži chová jako k vlastním dětem. Společná jídla nás více sbližují a můžeme volně mluvit a plánovat růst a dobro naší komunity, aby vytvářela vhodné podmínky pro všechny. Aby v našem bratrském společenství vyrůstali užiteční a plodní členové. Kdykoli potřebujeme radu či pomoc, vždy je někdo nablízku.

YouFra a OFS pracují společně v každém apoštolátu, zvláště při oslavách naší patronky sv. Alžběty Uherské během 3. listopadové neděle, kdy v Národním Potravinovém Apoštolátu vyjadřují všechny františkánské skupiny v jednotě svou lásku k ostatním bratrům a sestrám v Kristu.

Někteří mladí členové YouFra navštěvují OFS členy doma, zejména nemocné, dokonce zůstávají i přes noc, pomáhají s úklidem, uvaří jídlo a hlavně vytvářejí dobrou atmosféru.

Díky této dobré bratrské zkušenosti roste počet přestupujících členů YouFra do formace OFS i počet povolání ke kněžství a zasvěcenému životu. Členové OFS jsou mládeži velmi vděčni, protože nejenže roste počet členů, ale přibývá i radost a snaha o spolupráci v nových ideích v bratrských společenstvích.

Největším cílem našeho bratrského společenství je žít Boží slovo podle našeho serafínského otce sv. Františka z Assissi, být pravdiví v poslání, které pro nás Bůh vybral a sloužit druhým s bezpodmínečnou LÁSKOU.

SFŘ a YouFra Mauricius – Michat Legrand Raout, OFS

Na Mauriciu tvoří YouFra součást všech místních společenství. Mnoho mladých zde má jednoho nebo i oba rodiče, To upevňuje jejich rodinné vztahy. Pro Mauricius a vůbec všechny africké země je typické, že ve společenství jsou prarodiče, rodiče, dospívající i děti spolu. Formaci mají někdy společnou, někdy rozdělenou podle vhodnosti témat. Rodina zde má velkou důležitost, ale s dnešní dobou přicházejí těžkosti. Mládež hledá u starších lásku, pochopení a podporu, ale ti dnes potřebují být v práci a vydělávat na živobytí. A tak chybějí. Mládež je ponechána sama sobě a upadá k drogám a alkoholismu.

Přesto máme mnoho aktivit společných, protože nás váže bratrské pouto. Společné aktivity jsou v přírodě nebo na pláži. Na konci roku pořádá mé bratrské společenství ( YouFra a SFŘ) setkání pro chudé rodiny ve farnosti. Pak zde máme modlitby a oslavy konce roku ve společenství s našimi rodinami a také sestrami FMM ( Františkánské Mariiny misionářky) a duchovním asistentem – v minulosti to byl Hervé Sylva (OFS) a nyní Fr. Krisnah (OFM).

SFŘ také vítá mladé rodiny, protože vědí, co se děje ve společenství a kam chodí jejich děti. Zveme rodiny k novéně sv. Antonína Paduánského. V některých společenstvích, která se věnují získávání finanční podpory, pořádají například bály, kam jsou rodiny zvány. Také farnosti pořádají aktivity, kde OFS a YouFra pracují spolu. Přesto se však někteří rodiče a mládež rozhodnou návštěvu společenství odložit.

V bratrském společenství není problém mezi mládeží a staršími – obojí se respektují, komunikují a snaží se porozumět jeden druhému. Snaží se nesoudit. Sdílejí spolu Kristovu lásku. Mladí se snáze svěřují dospělým. Také dospělí povzbuzují mládež a pomáhají jí ve studiu. Také se snaží vést jí na správnou cestu. Na národní úrovni byl též vytvořen projekt na finanční pomoc ke vzdělávání potřebné mládeže v našich bratrských společenstvích.

Přes určité názrové rozdíly, které se vyskytnou v každé rodině, nakonec všichni spolupracují. Musím říci, že toto je rodinná zkušenost našich společenství, je to život opravdové rodiny v dobrých i zlých časech. Je třeba říci, že tyto vztahy potřebují čas ke svému dozrání, protože každý má svou specifickou minulost. Pro některé mladé lidi není snadné být členy SFŘ, ale pokud zde naleznou to, co hledají, pak dělají to nejlepší co mohou v nastoupené cestě.

Vzhledem k výše uvedenému, diskutujte v bratrských společenstvích následující otázky :

  1. Jakým způsobem vytváří vaše bratrské společenství podmínky vhodné k mezigeneračnímu dialogu ?
  2. Co vám brání v dialogu s mladými/staršími ?
  3. Prostupuje Řád do vašich rodin, je předáván mladé generaci ? Vyhovuje čas setkávání vašeho společenství mladým rodinám ?
  4. Jaké aktivity, kde se mohou mladé rodiny zúčastnit, vaše společenství tvoří ?
  5. Pokud nemáte ve společenství mládež, co může být příčinou a jak byste mohli mladé lidi přitáhnout do Řádu ?
  6. Má vaše společenství kontakt s YouFra ?

Ukončeme toto setkání společnou modlitbou.

Modlitba ke Svaté Rodině

Ježíši, Maria, Josefe, s vámi rozjímáme pravou lásku,

vás s důvěrou následujeme,

Svatá rodino z Nazaretu, učiň naše rodiny také místy pokoje a lásky,

společenstvím modlitby, pravou školou evangelia a malým domácím chrámem.

Svatá Rodino z Nazaretu, ať v našich rodinách není násilí, izolace a odcizení.

Ať každý, kdo byl zraněn nebo napaden, je zase brzy utěšen a uzdraven.

Svatá Rodino z Nazaretu,

ukaž všem svatost a nedotknutelnost rodiny, její krásu v Božím plánu.

Ježíši, Maria a Josefe, slyšte a přijměte naši modlitbu. Amen.

Prosinec 2019

Příspěvek byl publikován v rubrice Formace-terciari. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář