Podnětné rady našeho bratra Romualda OFMCap. ze Sušice

Důvody vitality MBS SFŘ Sušice  – převzato ze Zpravodaje SFŘ v ČR
Na sklonku roku 2014 vzniklo nové společenství SFŘ při kapucínském klášteře v Sušici. Jeho členové se začali v hojném počtu účastnit různých celorepublikových akcí, kde často zazněla otázka po důvodech jejich vitality. A protože jsem byl u vzniku a růstu společenství, pokusím se na tuto otázku dát odpověď. Příčin v českém prostoru atypické vitality je celá řada. Některé mohou být inspirací pro ostatní společenství, proto tyto řádky posílám do Zpravodaje SFŘ. Uváděné oblasti (důvody) jsou řazeny náhodně, nikoliv dle důležitosti.

1) Atypická počáteční formace (před ustanovením MBS) daná velkou vzdáleností Sušice od okolních MBS SFŘ, zahrnující formační zapojení celé místní komunity bratří a každoměsíční dojíždění formátora z NR, se nakonec ukázala velkým požehnáním a obohacením.

2) I po ustanovení společenství a volbě formátora nezůstává formace jen záležitostí zvoleného, ale spolupracuje na ní také asistent a byl vytvořen celý tým, který formuje zájemce v několika skupinkách, dle jejich časoprostorových možností.

3) Pro zájem o vstup do tohoto společenství je klíčová otevřenost společenství pro věřící z širokého okolí bez zákonicko-farizejského přepočítávání, kolik je členů a kolik ostatních. Bez této otevřenosti a vstřícnosti odpovídající Františkovu duchu, se mohou jen těžko očekávat nějaké přírůstky.

4) Velkou výhodou je také to, že většina členů MBS v Sušici je z jedné, na Čechy hodně živé farnosti a patří mezi ty nejaktivnější farníky – většina farnosti i diecézní duchovní společenství respektují a počítají s ním v různých plánech a akcích.

5) Důležitá je také atmosféra a vztahy ve společenství. Otevřenost, vstřícnost, přijetí, láska a radostnost vytváří příjemně přitažlivé prostředí. Prvotní nadšení a horlivost se za pět a půl roku scházení transformovaly a ustálily do akční, radostné atmosféry. Společenství je vnímáno jako zázemí a domov (nejen) pro členy SFŘ.

6) Klíčové pro vitalitu každého společenství, které se hlásí ke sv. Františkovi, je vytrvalé prohlubování bratrství. Potřeba být spolu vedla Sušické společenství ke každotýdennímu setkávání a využívání řady dalších příležitostí jako jsou různé akce a pouti. I jenom lidsky vzato – jaký mám vztah k těm, které mi stačí vidět jednou za měsíc a nezřídka ani to ne? Má-li společenství zůstat živé a vztahy se prohlubovat a směřovat k ideálu ze Skutků apoštolů „měli jedno srdce a jednu duši“ – nemůže to stačit. Někteří by mohli namítnout, že je to nemožné – máme práci, rodinu, mnoho různých povinností – jistě, vše je otázka priorit, ruku na srdce, na kterém místě je SFŘ? V Sušici mají také rodiny, práci a mnoho jiných povinností. Jistě se najde řada vážných důvodů, proč někteří na setkání nemohou přijít (práce na směny, nemoc) – takže pokud se schází společenství každý týden, setkají se takoví po 2 či 3 týdnech, je-li to měsíčně – vidí se třeba až po 1/4 roce. A pokud si mezi tím ani nezavolají, dá se zde mluvit ještě o vztazích? Častější setkávání umožňuje také daleko pestřejší a zajímavější program. A jak by řekl klasik – kdo nechce, hledá důvody, ale kdo chce, hledá způsoby.

(poznámka moje – společenství, kde se schází týdně je už v SFŘ více. Např. v Plzni už druhým rokem. Vytvořila se tak malá skupinka 8-10 členů týdenních setkávání z celkových 28 členů. Tato malá skupinka patří k těm mladším členům. Jeden týden se proto věnujeme těm starším a postupně všechny, po domluvě,  navštěvujeme.                    http://www.mbssfrplzen.estranky.cz)

7) Pro živé vzájemné vztahy nestačí se s druhými jen vidět, ale také ke druhým mít důvěru. Ta pak pramení ze vzájemného poznání, sdílení, slavení, obdarovávání. Prožívat společně své radosti, ale i starosti a nemoci důvěru upevňuje a prohlubuje. Mezi prvními, kteří do společenství vstoupili, byla i 89-ti letá Libuška, která zpočátku váhala, zda má smysl ve svém věku někam vstupovat. Poslední měsíce jejího života, kdy ji sice trápila silná skleróza, ale byla obklopena prakticky každodenní láskyplnou péčí členů MBS, kteří se u ní střídali a pomáhali jí, dokonce zařídili i pohřeb v kruhu františkánské rodiny, to vše jí mohl kde kdo závidět. Těžko uvěřit, že v některých MBS zjistí až po roce či dvou, že jistý jejich člen zemřel.

8) Kořeny vitality jsou v hlubokém vztahu ke Kristu u většiny členů MBS, v promodlení všech aktivit,
setkání a každodenního života. Součástí každého setkání je připojení se k celé církvi modlitbou nešpor obohacených četnými spontánními prosbami. Výhodou pro modlitební život společenství je možná i to, že někteří členové v minulosti prošli seminářem charismatické obnovy.

9) Na místě je také zdůraznit vědomí přináležitosti k většímu celku než je MBS. Samozřejmě k církvi, ale i k SFŘ jako celosvětovému společenství. Přestože jistá geografická izolovanost Sušice vůči ostatním MBS by mohla nahrávat provinční uzavřenosti, je snaha se zapojit do akcí organizovaných NR, formací, oblastních setkání… Kompletní servis pro setkání NR či péče o rekreačně-duchovní setkání pro služebníky SFŘ z celé vlasti konaná v Sušici to jen podtrhují. Za zmínku také stojí navázání kontaktů s bavorskými terciáři, několik setkání v Sušici a okolí a účast na profesi v MBS v Deggendorfu.

10) Františkánské povolání se nespokojí s přečtením si životopisu sv. Františka, předpokládá prohlubování vztahu k němu. Každotýdenní setkávání umožnilo v Sušici jedno setkání měsíčně věnovat františkánské formaci (pro všechny), jít ke kořenům spirituality.

11) Nadprůměrný výskyt konvertitů mezi členy MBS umocnilo jistě počáteční nadšení, ale i misijně evangelizační rozměr prožívaného františkánství u řady z nich. O svém způsobu života se nestydí mluvit a svědčit a snad i díky tomu přicházejí noví zájemci o vstup z širšího okolí Sušice. Překvapivě velkou pozitivní odezvu měla trička hlásící se k SFŘ, která si nechali členové společenství vyrobit a používají je jak na akcích farních, diecézních, ale i na zahraničních poutích.

12) „Co nic nestojí – za nic nestojí.“ Mnohé výše uvedené jistě dělají i ostatní MBS, rozdíl může být v tom, kolik času, energie a prostředků je kdo ochoten pro dosažení toho obětovat. S tím například souvisí dobrovolné příspěvky do fondu na beatifikační proces Dr. Noska, mimořádný příspěvek na provoz Mezinárodní rady…

13) Samozřejmě do životaschopnosti MBS se promítá i míra angažovanosti ze strany místní komunity bratří, zda nabízí nezbytné minimum (občasná návštěva asistenta) či je daleko vstřícnější. Nejde tu o vměšování do vnitřních záležitostí MBS, nějaké manipulace či nerespektování autonomie SFŘ. Jde o společnou modlitbu, sdílení, účast na akcích organizovaných SFŘ, nabídku pomoci lidské i svátostné…

14) Velkou devizou MBS v Sušici je užívání zdravého selského rozumu proti zákonicko-farizejským nápadům některých z vrchu. Vždyť paragrafy jsou tu pro člověka, ne člověk pro paragrafy. Zákony mají sloužit pro udržení pořádku, podpoře života a ne jeho dušení a ničení. A tak se zdá, že nejvíce národnímu společenství škodí ti, kteří nedokáží rozlišovat podstatné od nepodstatného, kteří za každou cenu vnucují literu zákona a při tom zabíjejí Ducha. Místo povzbuzení, návratu k naději a pomoci v hledání reálné cesty spíše peskují, srážejí do bezradnosti, apatie a rezignace. Co je platné mít vzorně splněné všechny právem požadované náležitosti, být málem hrdý na počet „řádně a včas“ zrušených společenství, ale přitom se ani nepokusit nějaké společenství zachránit či postavit na nohy ta skomírající.

Ano, některé uvedené názory jsou vysloveny s určitou nadsázkou či zobecněné do ideálu, ne všichni členové samozřejmě vše splňují, ale uvádím to, co od vzniku společenství v Sušici vnímám jako dominantní proud.

Jakožto člen prvního řádu mám také výhodu určitého odstupu a snad i nadhledu. Řadu formulací by si členové MBS nedovolili, ale mně budoucnost SFŘ není lhostejná, proto se vyjadřuji odvážněji a radikálněji. Snad to vzbudí mezi bratry a sestrami potřebu a chuť o budoucnosti SFŘ diskutovat a snad i ochotu a odvahu více se zapojit či přijmout určitou službu pro celé společenství.

Bratr Romuald OFMCap

Napsat komentář