Serafínská cesta V. 3/1994

Hle vstupujeme do Jeruzaléma b. Zdislav OSM Cap: Ó vpravdě blahodárná moc, která spojila zemi s nebem, člověka s Bohem. Kéž se nám rozjímání o tajemství smrti a vzkříšení hluboce zapíše do srdce, aby naše obnova křestního vyznání zněla opravdově. Žít s poctivostí a podle pravdy (kor 5,8)

Křížová cesta – O Kristu králi b. Dominik Valer OFM: (celá viz scan) sv. Jan od kříže: Pak rozhodne se, když čas uzraje, vystoupit na strom, rozpřáhnout paže a mrtvý zůstat tam, jak láska káže srdci, jež zraněno má do krve.

Františkánská novéna. II. Obnovitel chrámů. P. Petr Alk. Huška OFM: (Sir2,1): Přicházíš-li sloužit Hospodinu, připrav svou duši na pokušení) I na Františka čekala zkouška. Otázka Františkovy doby zněla: Jak dalece žít svou víru podle poznané Boží vůle. František se dostal po svém povolání k Bohu do rozporu s otcem, který rozsoudil až biskup. Z Františka se stal žebrák, který nakonec skončil v chatrči v Rivotorto aby mohl sloužit v nedalekém špitále malomocným a opravovat kostelík sv. Damiána. Františka můžeme spíše obdivovat než následovat (navíc hraje roli dobové zabarvení tehdejšího života). Můžeme se však jím nechat nadchnout k následování Krista dnes.

František a lidská práva. Anton Rotzetter OFMCap: Malomocní ve Františkově době ztratili svá občanská práva a byli pokládáni za mrtvé. U Františka se zrodila vášnivá solidárnost s nimi, živená z lásky k Bohu. Proto i Františkáni jsou známí jako zastánci lidských práv. Lidská práva totiž nejvíce ohrožuje mlčení. Základem rozhodování je, jaký obraz člověka a Boha máme v sobě. Lidská práva a lidská důstojnost jsou pro všechny stejné. A to platí i tehdy když na druhém člověku nepozorujeme nic božského. (Kříž může někdy provokovat, ale symbolizuje všechny za které Ježíš zemřel: kříž s Kristem a morovými ránami kapuc. Klášter Wattwill, kříž s Kristem, který je nevýslovně mučen –Nairobi – kaple světové rady církví, dokonce kříž s mučenou ženou- kniha Farhenský proces)

Neznámý terciář Emilio Fragapane Petr Alk. OFM: Na Laverně je pohřben, žil však v Římě. Miloval hudbu a měl nadání virtuosa. Narodil se 1936 a zemřel 1958. Jeho život vyzařoval křesťanské cnosti a dokonalou radost. K františkánství patří smysl pro krásu, radost i přijímat utrpení. Neměli bychom se i my snažit vytvořit za svého života něco krásného?

Blahoslavení chudí. P. Tomáš Špidlík: Blahoslavení chudí, ale rychle raději dodáváme chudí duchem. Proč chudoba v době, kdy se všichni snažíme o zvýšení životní úrovně? Pojetí křesťanské chudoby nebylo vždy stejné. Sv. Bazil: Cnost křesťanské chudoby znamená návrat do ráje, do harmonie světa. Křesťan si ponechá jen to co potřebuje pro sebe a ostatní patří druhým. Kláštery se staly první sociální institucí. Jiný druh chudoby jsou žebravé řády. Řeholníci od sebe odháněli každou starost o zítřek. Dodnes nemají mít žádný zajištěný příjem. Každý nechť text o chudobě aplikuje podle svých možností.

Demokracie ve františkánské tradici. Gérard Guitton OFM, Paříž: Řády vždy podléhají okolnostem svého zrodu (benediktini – feudální doba, řády v 16. Století – doba renesance atd.) František žil ve zvláštním století. Doba touhy po zlatě, doba křížových výprav. Civilizace už není jen venkoská. Sílí vrstva obchodníků, rejdařů, bankéřů. Vzniká komuna měšťanů, která chce stejná práva jako šlechta. Stejně tak se emancipují laici v církvi. Studují Písmo, hlásají evangelium, stávají se congregatio, fraternitas. Mnohá však žila v rozporu s církví. Skupina kolem Františka, tedy měla vůni demokracie. Františk i před papežem uhájil název Fraternitas. Všichni bratři měli právo přijímat novice. František zavrhuje klášterní paternalismus, vytváří bratrství. Františkánský řád však brzy přijal centralizmus, kdežto dominikánský řád, bral při volbách i nadále ohled na místní podmínky. Ani v jednom řádu však dodnes nejsou doživotní úřady a nezapouští nikde kořeny, jak se sluší na poutníky a mají svobodu v mnoha věcech v řádu. Vzájemná poslušnost je známkou pokory a nevyvyšování se. Řeholní kapituly konali již cisterciáci. Cisterciáci se scházeli jednou do roka, aby organizovali, dohlíželi a schvalovali, Františkáni se však v prvním období scházejí, aby se společně poradovali v Pánu. Dnes už tomu tak není. Kapitula je rozhodovací a výběrová. Františkáni však zavedli kromě výběrové a rozhodovací kapitulu ještě kapitulu rohožkovou, kam přicházejí všichni z provincie a radují se.

Program roku 1994 sester Klarisek. Sestra Gertrud: Udělám si čas na to abych ve vnitřním a vnějším  tichu prodlévala před Bohem? Nechám se proměňovat Pánem při pohledu na něj? Objevuji rysy Pána ve svých sestrách? Jsme stvořeni, abychom byli obrazem Božím. V tom je základ důstojnosti ženy a muže. Stojím před Bohem svobodně a zpříma? Stále je potřeba žen, která v sobě nosí kvas Božího království.

Verbum Inspiratum. Čas. Fraternitas 6/93: Co už držíš drž pevně. Co konáš, konej vytrvale. (2.list sv. Anežce) Co je v mém životě důležité? Jak miluji? Kam se soustřeďuje moje pozornost? Jsem si vedom, že mám být příkladem?

Prosté setkání v New Yorku. Br. Hermann Schalück OFM: Byl jsem v hábitu a před OSN jsem potkal muže, který se ke mně hlásil. Chválil bratry, kteří jej jako malého před 30 lety vychovávali. Jsem vděčný za bratry, kteří takto pro budoucnost pracují i dnes.

SL V 3 1994 – výpisky.pdf

Napsat komentář