Serafínská cesta VI 2/1996

SC VI 25/1995

Bůh je náš Otec , p. Bernard Bartoň OFMCap Ježíš nám vrátil Otce do středu lidského srdce. Ježíšovo náboženství je láska a milost. Otec a Otcova láska stojí na začátku našeho vykoupení. Milost předcházející láska. Bůh všemohoucí a svatý a současně milosrdný a dobrotivý. Náš poměr k Bohu nemůže tedy být odměřený, komisní a studený. U smrtelného lůžka nás opustí všechno co jsme milovali a zůstane jen láska k Bohu a k Synu. (1.Jana 3,14)

Nevezmeš Jména Božího nadarmo – 2.přikázání desatera. Dr. Herbert Madinger. Ježíš klade toto přikázání do čela všech. Budˇ posvěceno jméno tvé. Jméno znamená – dobré jméno, čest. Budí-li křesťané pohoršení, ztrácí křesťanství dobré jméno. Kdo mne zapřu, toho já zapřu před Otcem. Někdy žijeme tak jakoby Boha nebylo. Především nám musí začít zářit Boží sláva v modlitbě. Kde je vnitřní žár, tam je vidět i navenek. Na druhém přikázání tedy musíme vědomě pracovat.

Sv. František o jménu Božím. 2.Cel 82 Kdykoliv František vyslovil svaté Jméno, byl pln radosti.

Základy františkánských misií podle prvotních pramenů. P.L. lehmann OFMCap, lauretanium 26. Neúspěšné výpravy 1212. Loď do Sýrie ztroskotala. Na cestě do Španělska s bratrem Bernardem František onemocněl. 1217 rozdělil řád do provincií a každá dostala misijní území. František si vybral Egypt. Generál křesťanského vojska křižáků dal Františkovi svolení k návštěvě sultána až po té co zemřelo 6000 křižáků. Nedosáhl však ničeho. Neúspěch však poukazuje na svědectví, které se neměří výsledky.

La Verna Život se zraněními. Gilles Bourdeau OFM, generální vikář. Lidstvo nachází ve stigmatech sv. Františka odezvu i otázky. Stejně tak těžko přijímáme svá zranění a nedostatky. Máme se stát pokornými a nebojácnými, nést ovoce odpuštění a obrácení. Poranění se tak stává cestou.

Boha lze poznat jako víno. Sluchem z kázání, pohledem ze čtení, chutí ho poznají dobří a milující lidé (Mikuláš Kuzánský)

Františkáni dnes. P.Kevin Schindler MC Graw OFMConv. Generální duchovní asistent v roce 1995. Vývoj řádu. Obnovujeme řeholi a píšeme nové generální konstituce. Vracíme se k počátkům. Obnova je však vždy velmi nesnadná. Jsme schopni něco světu a církvi nabídnout? Potřebujeme znát svoji identitu. Mladší hnutí jsou pro mnohé atraktivnější. Nemůžeme tedy žít podle starého modelu. Františkánské charisma, historie, spiritualita, tradice má však mnohé co říci i v dnešní době. Potřebujeme zajet na hlubinu. Řešení všech krizí je vždy v dobré zprávě – v evangeliu. Světlo přišlo na svět. František se nechal vést Duchem svatým. Jediná cesta k radosti je skrze bolest a jediná cesta k životu je skrze smrt.

Poezie a obřad – prvky františkánské spirituality . P.Anton Rotzetter OFMCap.

1)Spiritualita, která je zakotvena ve stvoření – smysly zosobněná spiritualita. Vidět očima.(1Cel,84) a schopnost utvářet život jako hru. František sám hraje žebráka, poutníka, asketu, poslední večeři, vánoce, hraje celé utrpení a smrt svého Pána, prostým předváděním a představováním. Spiritualita není jen rozumová, ale celostná. Spíše jak o hru jde však o propojení poezie a obřadu.

2)Schopnost básnické extáze. Poezií rozumíme tvořivou lidskou subjektivitu. František ji žil před lidmi. (Assiská kompilace3)Postupné zbásnění, operativní uskutečnění, básnické a politické jednání.

Vyjadřování se. Františkovy spisy projevují extatický a výbušný ráz. Snažil se o literární formu.(Asisská kompilace 14)Myslet na chudé a na ptáčky. Zákon chvály a díků.

Způsob komunikace a jak se dívat na sebe a rozumět sám sobě. Mluví a prožívá poetické symbolické úkony.(vymést kostely, dotknout se peněz) Překypující nitro, hluboký svět zážitků ho vede na pole komunikace.

Mimické a obřadní symboly. František používá symboly, které pronikají do nitra.

Zrození. Františkova kající a eucharistická zbožnost a vrůstání do svátostné struktury církve.

Napodobení Krista. Napodobuje Krista hrou. Vánoce můžeme slavit, jen tehdy, když si uvědomíme, že Kristus se narodil na cestě. A proto je můžeme slavit jen jako poutníci a cizinci v radikální solidárnosti s bezdomovci a s chudými.

Pašijová zbožnost. I tělo má podobu kříže. Předvádí inscenaci smrti a skládá píseň o sestře smrti a vkládá jí do Sluneční písně. (2Cel 216n) Poslední večeři znázornil, když si myslel , že umírá. Svolal všechny bratry a požehnal jim.

František se vciťoval do Ježíšova tajemství pomocí hry.

Obecné obřadní chování. Např. putování do Říma a hra na žebráka. Výměna šatů je odedávna obřadní jednání. (sv. Aleš) Nahota je rovněž obřad a o bohoslužebný úkon, kdy se člověk vzdává sám sebe. Má souvislost mezi nahotou a novým zrozením. Nahota má souvislost s pokáním. Když je Catani vede nahého s provazem na krku , znázorňuje, jak se kdysi vodili hříšníci na pranýř – např. ženy – provaz za manželovo úd na pranýř za cizoložství.. (František snědl maso o půstu a tak sám sebe takto pranýřoval)

Jiné kající obřady. Kdo se dopustí zbytečného mluvení, pomodlí se Otče náš. Když porušil lásku k malomocnému, jedl s malomocným s jedné misky (obřad smíření)

Smiřující obřad. Mezi Františkem a biskupem. František dává k dobru Sluneční píseň a všichni naslouchali s velikou duchovní pozorností. (As. Kompil. 84)

Žebrání. František se snaží zařadit nepříjemné situace do širších souvislostí. Kristus, Maria, apoštolové ti všichni museli žebrat a my to okážeme také. Chléb almužny je svatý chléb. (As.Komp 96,26)

Nemoc. Zmírňoval jí hrou na citeru, kterou neměl. Bratr jí měl sehnat, ale ten měl strach. František dostal alespoň sen o andělech hrajících na citeru.

Obřad, že se otevře bible, jako a první verš je odpovědí na naše otázky Lateránský sněm vysloveně zakázal. Jenže byl lidovým zvykem.

ZHODNOCENÍ

Úsilí vžívat se, patří do samého středu františkánské spirituality. Má to význam i pro nás? Ano. Je dobře, když navazujeme na Františka a do své spirituality přijímáme poezii a obřady. Každá věc všedního dne se může stát symbolem, předmětem obřadu a za jejich pomocí můžeme získat nový horizont. (Číst nově texty Písma, dotýkání, sliny, vkládání rukou, ryba, umývání, potírání olejem, psaní, víno, obilná zrna, olej, kameny, stromy, ratolesti, světlo, voda , plátno. Hry nemusí mít vždy náboženské zaměření. Svědčí o prožívané svobodě a dosaženém osvobození, o síle a odvaze k činu a angažování se.

Společná meditace „Sedm plamenů svatého Františka“ . Mezinárodní vedoucí tým CCFMC

Celý text 7 plamenů je zde

Zapalují se svíce, zpívá se a čte z Františkových spisů. První plamen je plamen slunce. Druhý plamen je plamen řeči, třetí plamen je plamen utrpení, čtvrtý plamen je hlad a žízeň, pátý plamen je Bůh, šestá svíce je plamen hudby, sedmý palem je plamenem naděje.

Desetiletí duchovní obnovy – osobnost a kultury: P.Kodet OCarm: Je třeba, abychom se znovu učili žít harmonii těla a ducha, bez ponižování a opomíjení jeden druhého. Ztratili jsme smysl pro celistvost člověka. Člověk má rozvíjet hodnoty materiální i duchovní.

Rok sv. Antonína. Sv. Fratišek pokládal sv. Antonína za svého biskupa. (list Františka antonínovi) Svatý antonín mluvil mocí Ducha Božího (Lvítky 39) Pán nám dej zpívat, okušet jeho samého, žít v pokoře, chráněi pkojem. (sv. Antonín Kázání II 503).

Sv. Jana z Valois. Francouzská královna. Byla vychovávaná bez rodičovské lásky v ústavu pro vznešené dámy. Vévoda Orleánský se s ní rozvedl. Ona pak rozvíjela dál své cnosti. Ve svém vévodství vládla spravedlivě. Založila družky Panny Marie a postavila klášter. Zemřela 1505 a nad jejím tělem se děly zázraky. S vatou prohlášena 1950

Moudrost. P. T.Špidlík. Moudrý je ten kdo umí poslouchat básně. (ž8,2,4-5) Přísl 8,27-28) Slovo je přímý výraz myšlenky. Slovo se stalo tělem. Dříve než promluvíme, vyslovujeme pravdu v duchu, tvoříme pojem, obraz pravdy. Lidská mysl je obraz Boha. Bůh chce, abychom znali svět a jeho smysl.

Důvěra a vyslyšení. PhDr I.Lesová OFS. Brát Boží jméno nadarmo má mnoho podoba. Není to jen klení. Prosí, ale nevěří – bere Boží jméno nadarmo. Přeceníme vlastní síly a nespoléháme na Boha. Jsme ranění pýchou. Kladu si podmínky – volám nadarmo. Pokora, důvěra, trpělivost, nezlidšťovat Boha, připravenost naslouchat pomáhá nebrat Boží jméno nadarmo.

Noty ke zněle k svatému Prokopu – k roku desetiletí obnovy.

 

Napsat komentář