Sherre Hirsch – Lidé plánují, Bůh se směje. (Portál) -Výpisky

Když se život nevyvíjí podle vašich představ

  • Bůh slíbil Sáře a Abrahamovi syna. Sáře bylo 90 let a Abrahamovi 100. Abraham nepochyboval. Stejně jako všichni muži si představoval, že bude mít dostatek sil do 1000 let… Z čirého štěstí se smál. Zato Sára byla realističtější. Šance otěhotnět v devadesáti je nulová… Sára se Bohu vysmívala… Smích představuje radost, stvoření, lásku, víru a vášeň. Bůh má smysl pro humor. Narozením Izáka stvrdil pravý význam smíchu. Smích znamená možnost, ne výsměch… Toho dne, kdy se Izák narodil, svět překypoval čirou radostí.
  • Člověk plánuje. Bůh se směje. Bůh se nevysmívá. Neshlíží na mne s posměchem… Když upadnu Bůh se nesměje. Bůh se směje když se zvedám. Bůh miluje všechny moje plány. Bůh chce abych snila a věřila, že mohu dokázat víc. Chce abych vzala věci do svých rukou a posouvala se dál. Bůh chce, abych nadále obohacovala jeho výtvor… Bůh chce, abych se smála.
  • Co se stalo, jak jsem se sem dostala? Co mne k tomuto okamžiku přivedlo? To je první krok. Nelze ho vynechat a musíte být k sobě upřímní. Lhát sobě je snadné.
  • Každý den mi připomíná, že život se nevyvíjí podle plánu…Lidé přicházejí a mluví se mnou o všemožných plánech, které se nevydařily. Pořád cítí, že jim něco schází. Něco hledají, ale netuší, jak a kde to mají najít. Hledají odpověď na otázku, kterou ani sami neznají. Možná se mnou cítí sounáležitost. Nestydím se před nimi odhalit svá vlastní zklamání… Co se stane, když nám umřou sny?, ptá se Langston Huges v básni Odložený sen. Hnisají ve vás?… Spousta z nás mívá dojem, že nás něco naplní, jenže ono to tak není. Okolní svět nám totiž diktuje postupy a my mu věříme. Problém je, že neexistuje stejný vzorec pro všechny. Recept na osobní naplnění je stejně unikátní jako DNA. Proto někdy uvízneme na místě. Jak měl vypadat váš život?
  • Židovská tradice praví, že život je velmi úzký most a naším úkolem je nebát se po něm jít. Nebojte. Nezřítíte se.
  • Ochromení začíná strachem. Některé strachy nás pomáhají udržet v bezpečí. Někdy může být strach přínosem, jindy nás ovládne a znemožní nám žít plnohodnotný život…Strach je opakem víry. Strach znamená, že nemáme dostatek důvěry v sebe, v ostatní svět…
  • Slovíčko „kdyby“ je výmluva, proč zůstat stát ustrnulý na místě… Existuje milion důvodů, proč se zasekáváme na těch nejhorších místech, proč setrváváme v osobním pekle. Je mnohem jednodušší se vymlouvat.
  • Všichni máme nějaké očekávání. Ve třiceti už budeme finančně úspěšní. Ve čtyřiceti budeme mít manžela a děti. V pětašedesáti půjdeme do důchodu. Jenže některá očekávání začnou být časem nelogická. Definovali jsme je, aniž bychom věděli, jaký povedeme život.
  • Problém může spočívat v tom, že jsou naše očekávání zastaralá…Občas přejdou očekávání do nerealistického ideálu… S očekáváními je to složité. Je těžké odhadnout, co všechno může člověk očekávat a co naopak přijmout. Obyčejně to tak chodí, že čím větší očekávání máme, tím jsme více zklamaní… Začalo být pro vás důležité vyhovět ostatním a plnit jejich očekávání do té míry, že jste přestali naslouchat svým vlastním snům? (Komentář k Mojžíšově knize – jedno jméno vám dá matka a otec, dalším jménem vás oslovují ostatní a poslední jméno si volíte vy.
  • Čas se nedá vrátit. Věci se dějí, ale zůstávají v minulosti. Není třeba, aby nás ovlivňovaly dál… odhoďte veškerou zátěž uplynulého roku a jděte dál… Některé naše chyby jdou s námi dál. Záleží na nás kdy skoncujeme s pocity, která v nás po nich zůstaly. Některé věci se sice nedají změnit, ale my jdeme dál. Oprostěte se.
  • Po změně toužíme celý život. Začátek vysněného života začíná právě dnes. Dnešek je dokonalý. Nový den začíná ve chvíli, kdy se rozhodnete, že se něco změní. Talmud: „Když můžeš, jednej. Nejlepší čas je právě teď“
  • Jákob se dopustil krádeže identity. Ezau trpěl syndromem prvorozeného. Když mu otec řekl co chce, bez váhání šel. Jákob byl mamánek a na radu mámy Rebeky předstíral před slepým otcem, že je Ezau. Izák se nechal ošálit a Jákobovy požehnal. Jákob se nikdy Ezauovi neomluvil. Ezau se nikdy nesmířil s tím, co mu Jákob provedl, ale dokázal nechat být minulost minulostí a posouval se v životě dál. Nenechal si minulostí otrávit budoucnost… někdy promarníme hodiny, roky úvahami nad tím, proč se něco stalo, proč nás okolnosti zasáhly. Otázka proč je nekonečná. Když však sevřeme pěst, nic dalšího už do ní nevezmeme. věci se prostě stávají…
  • Když máme vztek, najděme si útočiště, osamělé místo. Dejme vzteku opravdový průchod. Pak zhodnoťme, kam vztek patří a vytlačujme jej ze svého místa a navažte zpět kontakt se světem.
  • Nálepky z dětství jsou zákeřné. Často nás omezují ještě dlouho v dospělosti. Mohou být sice pravdivé, ale také zlomyslné. Za mnoho let jsme si je osvojili. Člověk může v zajetí nálepek prožít celý život. Jací jsme však dnes opravdu?
  • Je potřeba vymýtit „měla bych“ (budoucnost) a „měla jsem“ (minulost). Teprve pak budeme žít v přítomnosti.
  • Hoďte za sebe všechny seznamy, nálepky, vztek, vinu a zášť. Změňte i maličkosti. (Když vám někdo zabere parkovací místo odjeďte, když potkáte protivného kolegu usmějte se na něj. Nechte minulost minulostí. Žijte přítomným okamžikem)
  • Objevte v sobě dary, které máte a oslavte je. Bůh si ve váa každý den libuje. Ode dne narození až do smrti vás Bůh oslavuje. Tak jako my oslavujeme své děti, tak i Bůh věří, že to nejlepší máme teprve před sebou. Bůh stále doufá, že poznáte svou mimořádnou duši a oslavíte jí. Bůh vidí, čím se můžeme stát.
  • Pojmenujte své vlastnosti.
  • V každém sídlí velkolepá duše od Boha, která je schopná se zvětšovat. Každý máme mimořádné vlastnosti a máme jich víc než čekáme. Objevte svůj potenciál.
  • V Bibli stojí, že Boží jméno se mění tak často, jak se mění náš vztah k Bohu. Říkejte Bohu jak chcete. Jen si buďte vědomi, že je přítomen ve vašem životě. Je starostlivý víc než všemocný. Bůh se vzdal vlády nad námi výměnou za oboustranný vztah (Thomas Jay Oord)
  • Hned od stvoření lidské bytosti pomáhaly Bohu s utvářením světa. Hned od šestého dne se mezi Bohem a lidmi začal utvářet vztah. My ovlivňujeme Boha a on ovlivňuje nás. Navzájem si dodáváme síly… Bůh nám dal vlastní melodii, ale text si píšeme sami. Duše tvoří jádro vaší písně, al jen vy z ní můžete udělat hit. Když se slova a hudba spojí vznikne mistrovské dílo. Bůh nám dává hrozny a my vyrábíme víno. Bůh nám dává pšenici a my pečeme chléb. Bůh vás činí úplnými.
  • Když říkáte „nemůžu“, Bůh říká „můžeš“. Když se ptáte „proč“?, ptá se bůh „ a proč ne?“ Bůh si přeje, abychom všichni zářili. Bůh se zajímá o světlo každého jednotlivce. Bez Boha by byl svět temný.
  • Člověk občas žije se zastaralým obrazem Boha. Bůh čeká na své znovunalezení. Bůh chce, abychom jej poznali, našli v ně svého partnera, na něhož se můžeme spolehnout. Bůh nechce být smrštěn do jediné podoby, jediného malíře.
  • Abyste Bohem mohli navázat kontakt, musíte s ním mluvit. V kostele se setkáváme s přáteli, s Bohem rozmlouváme ve své komůrce. Najděte si pro rozmlouvání s Bohem svojí vlastní řeč. Řeč je osobní záležitost. (Budhisté mlčí, Chasidé jsou hluční, Chana ani nevešla do chrámu a mumlala) Hovořte s Bohem jazykem, kterému rozumíte.  Postupně si vytvořte společnou řeč. Mluvte s ním bez starostí. Říkejte Bohu všechno.
  • Pro Boha i svět jsme důležití. Jakmile to zjistíme, dokážeme rozdmýchat jiskru v oheň.
  • Povyšte svůj všední život na svatý. Jsme Božím výtvorem Jiskříme. (na záchodě i v kostele). Kdykoliv zažijeme chvíli smíření, zažehne se naše jiskra. Všichni jsme povoláni, s každým má Bůh záměr. Kdy jste zažili jiskru? (hudba, poezie, když jste řekli vtip) Jiskru možná nejdete, když budete pozorovat jiskry druhých lidí. Může se vám připomenout ta vaše. Co probouzí vaši duši?
  • Je na čase, abyste si pořídili plán. Pokud čekáte, že ho vymyslí někdo za vás, budete na něj čekat do smrti. Nečekejte, až budete mít všechno pod kontrolou. Šéfem jste vy.
  • Změna může mít velkou moc. Jeden čin vede k druhému. Změna vede k další změně. Udělejte něco, co jste dříve považovali za nemožné.
  • Nebezpečí stereotypů spočívá v tom, že přestaneme vidět okolní svět. Přestaneme přemýšlet. Přestaňte být ostřílenými veterány a staňte se nadšenými nováčky. Dívejte se kolem sebe, usmívejte se na druhé.
  • Něco risknout, přestože člověk neví, co se stane dál. Pokud budete čekat na nějaké vnuknutí, budete čekat do smrti. Seberte odvahu. Jednejte. Narušte své stereotypy.
  • Naučit se padat při výcviku na lyžích jako první krok, vede k tomu, že pak můžeme svištět z kopce. Překážky člověku poskytují informace. Dávají mu najevo v jakém směru je třeba se angažovat a v jakém ne. Čím častěji zvládnete pády, tím snadněji se zapracujete do jízdy.
  • Metoda drobných změn vykazuje dobré výsledky, protože se dají snadněji zapracovat do dosavadního způsobu života. I maličkou kosmetickou úpravou můžeme dosáhnout zásadního zlomu.
  • Je správné usilovat o naplnění božského plánu. Do levé kapsy si dej papírek : „Jsi středem světa“ a do pravé „Jsi pouhý prach a popel“ Máme hledat rovnováhu. Rozdmýchejte svoji jiskru a vylepšujte skvělé místo k životu pro všechny. Dívejte se na sebe tak, že si vedete skvěle. Když spolupracujete s Bohem není omezen počet čehokoliv pro kohokoliv. Radujeme se z toho, že se druhým daří, když se jim nedaří soucítíme s nimi. Ochotně se dělíme. Nekřečkujeme. Pozvedáme ostatní. Když se rozsvítí světlo druhých, oceníme to, vážíme si toho.
  • Štěstí je relativní. Jednou je a podruhé není. Nikdo není šťastný pořád. Bůh chce, abychom žili smysluplný život. Pomůže vám jiskru objevit a pomůže jí udržet žhnoucí. Mezi vámi a Bohem je pouto. Když se k Bohu modlíme, mluvíme k Bohu. Když Bůh naslouchá, mluví k nám.
  • Třebaže se člověk cítí osamocen, je součástí velkého celku.
  • Život umí být vrtkavý. Dějí se věci nepředvídatelné a nepochopitelné. Existují věci, kterým nerozumí ani Bůh. Prostě se dějí. Naše plány nemusí probíhat podle očekávání. Některé věci nemůžeme ovlivnit. Ale někdy očekáváme zdrcující konec a vyklube se báječný počátek.
  • Židé mají nařízený, každoroční úklid o pesachu. Vymetáme nejen staré pečivo, ale i všechno ostatní. Rabíni říkají: zbavte se špatného chování, negativních vlivů i lidí, kteří otravují vší duši. Na svátek připravujeme i sebe. Zhodnotíme své životy. Co nám svědčí a co ne? (např. Odstřihnout se od rodičů) Když nic neuděláme, zříkáme se sebe. Očistit se samozřejmě bolí.
  • Bůh ví, že člověk uvěří prostřednictvím pochybností. Díky pochybnostem získáváme nové poznání. Judaismus by se vešel de jedné knihy – Tóry. Ale každá generace měla své pochybnosti, otázky. Výsledkem je tisíciletá tradice.
  • Když nám naše cesta, která je podle plánu připadá všední, pak je to skvělé. Rozumíme totiž cestě a to je úctyhodný výkon
  • Dva sousedé dělají různé věci. Ani jeden není lepší než druhý, dokud oba upírají svá srdce k božskosti. Nejsme lepší nebo horší, jsme prostě jiní.
  • I když svou božskou jiskru známe, správnou cestu najdeme až na několikerý pokus. Nejsme však povinni svoje poslání dokončit, ale nesmíme ustat v úsilí svět trochu vylepšit. Všechno co má smysl, vyžaduje čas. A někdy víc, než jsme čekali. Nic nezískáte přes noc. Kéž vás Bůh zbaví pochybností.
  • Tím že zapálíme za druhé svíčku si připomínáme, že jsme si všichni rovni . V Božím světě jsme vyčichni výjimeční.
  • Kdo ví, kolik lidí ovlivníte svou božskou jiskrou? Čí boží světlo je pro vás vzorem?
  • Budete, kým budete. Bůh se mne nebude ptát u brány byla jsi dobrou rabínkou? Vydělala jsi hodně peněz? Proslavila ses? Ne ! Bude se ptát jestli jsem byla sama sebou. Božskou, nefalšovanou, mimořádnou a obyčejnou. Doufám, že odpovím správně a pak se společně zasmějeme.

 

Napsat komentář