Vnitřní život podle Davida Torkingtona – záchranné lano pro duchovní život

David TorkingtonDavid Torkington:

Ze všech mnemotechnických pomůcek a fíglů mi byl nejvíce k užitku ten, který používá latinský výraz pro Otec náš. Pater Noster.

U slova Pater se nejprve usidluji v Přítomnosti Boží, pak v úkonu adorace se v duchu vrhám k zemi před jeho velebností, vyvstává mi v mysli dalekosáhlý význam toho všeho a já vyslovím Tobě díky za vše co mohu a budu přijímat a jsem si vědom své neschopnosti stát se takovým, jakým mne chce mít. Trochu lépe mi jde exemplární zpytování svědomí, o něž se snažím každý den. A stejně tak rád činím pokání, které pak hned následuje.

Po této první části přejdu bezprostředně k druhé. Noster. Písmeno ,N’ mi připomíná, abych se modlil za lidi v nouzi, zejména za ty kterým jsem to slíbil. Tím je i zajištěno, abych se denně pomodlil za živé i mrtvé. Pak prosím za své potřeby. Pak přijde to, co mne učili od dětství, hned jak vstanu ráno z postele: ranní odevzdání se Bohu. se slovy: Sebe odevzdávám do tvé vůle”, tak jak to dělal Ježíš celým svým životem. Pak říkám “Tobě důvěřuji”. Já sice Boha často zklamu, ale on nikdy nezklame mne. Po té věnuji několik minut examinaci, neboli zpytování (ne svědomí) ale toho co mne čeká tento den, abych se mohl na vše předvídatelné připravit a poprosil Boha o pomoc v situacích, které předvídat neumím. Nakonec s pomocí Boží učiním rozhodnutí, že si povedu lépe než předešlý den. Vždycky se snažím odhodit vše formální a vyumělkované a oslovit Boha svými slovy a po svém.

Nikdy nezapomenu na slova svaté Terezie z Avily: “K dokonalosti vede jen jediná cesta, a tou je modlit se. Pokud ti někdo ukazuje cestu jiným slovem, pak tě klame.”

  • Ježíš byl vzkříšen a jeho láska prostupuje vše svou přítomností. Zkus si přítomnost Ježíšovy lásky představit, uvědomit si jí a přijmout jí.
  • Ježíš je náš přítel, ale zároveň je Bůh a proto je třeba přátelství s ním vyvažovat. Klekat před ním a vzdávat mu zaslouženou úctu a čest, velebit ho.
  • Pokud Bohu pouze děkujeme za to co nám dává, pak jsme ještě nezačali děkovat. měli bychom totiž vzdávat dík za to, kdo je – že je Bůh, že je Spravedlnost, že je Dobro a Krása.  Např. Pomodlit se Gloria jako při mši, pomalu a zbožně. Chvála a sláva a díkůvzdání splyne v jedno a my se sjednotíme s Bohem.                                        
    Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle. Chválíme tě. Velebíme tě. Klaníme se ti. Oslavujeme tě. Vzdáváme ti díky pro tvou velikou slávu. Pane a Bože, nebeský Králi, Bože, Otče všemohoucí. Pane, jednorozený Synu, Ježíši Kriste. Pane a Bože, Beránku Boží, Synu Otce. Ty, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi; ty, který snímáš hříchy světa, přijmi naše prosby. Ty, který sedíš po pravici Otce, smiluj se nad námi. Neboť ty jediný jsi Svatý, ty jediný jsi Pán, ty jediný jsi Svrchovaný, Ježíši Kriste, se svatým Duchem ve slávě Boha Otce. Amen.

Několik podnětů k vnitřní modlitbě podle Davida Torkingtona:

  • Pravé zpytování svědomí se děje pod vlivem svatého Ducha, který je pravda a láska zároveň. Prohlubující se vědomí vlastních slabostí, skrze modlitbu nás otevře Duchu svatému, který je může začít přetvářet v jedinečné vtělení Člověka Ježíše.
  • Ježíš vyzýval lidi ke změně života. Používal slovo kát se, což ve starém zákoně znamená ‘ vrátit se domů’. To znamená obrátit se a otevřít se lásce našeho Otce (Abba). Kajícnost se stane účinnou jen tehdy, když k ní připojíme pokání.
  • Modlitba nás pozvedá z našeho světa do světa Božího. Uschopňuje nás dosáhnout ke všem, kteří jsou v něm. (v minulosti, v přítomnosti i budoucnosti). Díky spojení s Kristem padají všechny bariéry prostoru a času. I soukromá modlitba je pohromadě se všemi, i s těmi ,kteří už zemřeli. Pokud v modlitbě pamatujeme na druhé, otevíráme se lásce, která uspokojí naše vlastní potřeby.
  • První křesťané neznali jiné kněžství než kněžství Kristovo a kněžství všech, kdo na něm chtějí mít podíl. Kněžství uplatňovali při Eucharistii, kde dostávali pomoc a sílu. Moje osobní kněžství může proměnit bláto každodenní dřiny ve zlato. To umí jenom láska.
  • Podřídit se Bohu a jeho pravdě znamená hledat pravdu prostřednictvím studia, hluboké osobní kontemplace. Pravdu pak hlásat bez ohledu na to co nás to bude stát. Pravdu můžeme učinit součástí všeho co děláme a říkáme.
  • Důvěra v Boží lásku, přináší hluboký pokoj.
  • Čistota srdce znamená chtít jen jediné. Milovat Boha. Blahoslavení čistého srdce znamená milovat Boha nade vše, vidět ho všude a ve všech a setkávat se sním ve všem co děláme. Sv. František prověřil, že pouhé čekání na Boha je bezcenné, není-li tento čas vyplněn tím, že se podle svých sil snažíme přijímat jeho milost k tomu, abychom mohli milovat své bližní jako sebe samé. Tak láska přetvoří každý jednotlivý den.

Napsat komentář