Žít s moudrostí včel – Karel Sládek (Karmelitánské nakladatelství 2016)

Výpisky v .pdf:  Žít s moudrostí včel – výpisky

Včelstvo jako krásná rodina

  1. Včelstvo je charakterizováno trvalým společenstvím. Žádný z členů včelí rodiny nedokáže přežít sám. V trvalém společenství má každý své místo. Vytváří se jakýsi kastovní systém, ve kterém má každý své poslání. Tím je zajištěna stálost včelího společenství po celý rok.
  2. Vývoj včelí rodiny přináší mnohá zamyšlení…. Také člověk by se měl zamýšlet nad svým vztahem k okolnímu živému světu…. Také on se přizpůsobuje prostředí, ale díky své odlišnosti dokáže svobodně přetvářet svět.
  3. Včela vytváří stabilní společenství, bez kterého nedokáže přežít. Podobně žádný člověk nedokáže plnohodnotně žít svůj život sám. Samota je prokletím…N vztazích je závislý celý náš život. Schopnost vytvářet a udržovat vztahy je jedním ze znaků osobnostní zralosti.

11.Jako se poslání života včel v čase mění, tak i poslání člověka má v jednotlivých etapách života různou podobu. Hledá stále hlubší smyl života i své poslání pro druhé. Pokud smysl života nenajde, prožívá odcizení.

  1. Pro život lidské společnosti je nutné sebezapření i oběť, podobně jako se včelí dělnice v úlu obětují celku. (např. se vzdávají sexuality. Také mniši vydávají svědectví o lásce prosté egoismu a vlastnění)

Klát, košnice, úl aneb „Kde domov včel“

  1. Brtnictví byl starý způsob pěstování včelstva. Včelař jim vydlabával ve stromech dutiny. Odtud názvy měst a vesnic.
  2. Kláty – včelař vydlabával dutiny ve špalcích nedaleko svého obydlí
  3. Košnice – košík ve tvaru zvonu

13-15. Později vynález mřížky, rámu, mezistěny, na výšku rozebíratelný úl. Lidské vynálezy změnily včelám život. Dnes se dokonce rozmáhá včelaření ve městech na střechách domů. Rozjímání o životě včel vede u člověka k odhalení netušených pravd o vlastním životě.

Včelařské jaro. léto, podzim, zima… a zase jaro

  1. V zimě se včely semknuly do chomáče, aby vzájemným třením hrudních svalů udržovaly stálou teplotu blízkou teplotě lidského těla.
  2. život jarního letu včel, je vyprázdnění výkalového vaku v útrobách včely, kde se nahromadily strávené zimní zásoby.

16,. jakmile se na jaře vracejí včely s pylem na nohou, raduje se včelař, protože v úlu žije královna a včely začínají také stavět voskové plásty pro vajíčka

  1. Dobrý včelař vezme včelám jen tolik medu, aby měly v případě nedostatku snůšky dost zásob
  2. Včely se přizpůsobily ročním obdobím, ve kterých je jasně daný čas odpočinku a čas pilné práce, čas pro předávání života a čas umírání. Včely také dokážou šetřit svoji energii a v případě potřeby odpočívat. (dříve lidé také svůj život přizpůsobili přirozeným přírodním rytmům. Tato citlivost se bohužel vytrácí) Např. V zimě, kdy odpočívá celá příroda má člověk nejvíce napilno ( termíny , uzávěrky) a dovolenou si většinou vybírá v létě, kdy se příroda teprve na odpočinek připravuje. Rovněž dřívější rodinné kulturní a náboženské zvyky odrážely příslušné roční období

V úlu se všude tančí

  1. Jeden z nejfantastičtějších objevů je bezesporu rozšifrování komunikace včel tancem. Včely průzkumnice velmi pečlivě sledují vývoj přírody na poměrně rozsáhlé oblasti kolem úlu a tyto zprávy zakódují do tance. Pokud přilétnou až k večeru a včely už ven nepoletí, pamatují si informace do dalšího dne. Každá z průzkumnic má právo na svůj názor. Včely se pak shodnou na jednotném postupu ke společnému dobru. Takové hledání společného dobra a poslušnost společné vůli není člověku vždy přirozenou cestou.

Rojení, rojení, konce tomu není

  1. Včely při rojení opouštějí zabezpečený prostor a vylétávají do nejistoty. Spoléhají se na další informace na cestě a doufají, že se jim podaří najít nový domov. Podobně člověk během života nejednou musí vyjít ze sebe a ze svých jistot, aby vkročil do neznáma. Jakékoliv životní putování, které se zastaví na půli cesty při vytvoření zdání, že nyjí je vše zajištěné, doprovází časem deziluze a smutek. Když překonáme strach z neznáma a změníme své smýšlení, objevíme netušené světy. Získáme novou energii jako při rojení včel, které svobodně letí krajem. Nejsou sami a člověk také není sám, pokud zůstane otevřený a zvídavý.

Ať žije její veličenstvo, královna včelí matka!

  1. Dělnice krmí larvu královny jinou látkou, než pro budoucí dělnice. Ale stejně je vznik královny dosud záhadou. Po vylíhnutí zničí nová královna matka všechny ostatní konkurenční matečníky a vylétne ven z úlu na zásnuby, kde se nechá oplodnit trubci.
  2. Včelí matka má své charisma, které vyjadřuje feromony. Pod jejím velením se všichni dokážou v pravý čas rozhodnout a společně jednat. (zmatky, nebezpečí) Rovněž v lidském společenství je důležité, aby autorita byla vykonávána s charismatem, s jasnou vizí, které společenství přijímá za své, ale i láskyplná péče o společné dobro.

Metamorfózy života včelích dělnic

  1. Oplozené vajíčko dá včelí matka do menší buňky, kde se vajíčko vyvíjí, larva roste a pak se zakuklí a přijde zázrak, který asi nikdy nepochopíme. Vše se v buňce rozpadne na kašičku a z této hmoty se začne tvarovat včela a po 21 dnech se vylíhne. Nejprve je mladuškou, která po sobě a v úlu uklízí. pak převezme péči o larvičky. Pak se jím v zadečku začne dělat vosk a ony staví. Potom střeží česno úlu. Pak si vyzkouší první let, a nakonec se přiřadí k těm co přinášejí snůšku. Vodu, pyl a propolis z pupenů stromů (antibakteriální). Než zemřou opustí úl. Také člověk má mnoho stádií vývoje. Důležité je, aby v každém období nalezl smysl života. Metamorfóza předobrazuje obrácení na rovině duchovní. K poslední celkové metamorfóze doje v okamžiku smrti. Stejně jako larvička se rozloží, aby se záhy zformoval nový život.

O trpkém údělu trubce

  1. Trubec je zástupcem mužského pohlaví ve včelstvu. Trubec se rodí z neoplodněného vajíčka. Co vajíčko probudí k životu je záhadou. Trubec umí přiletět na přibližně shodná území – trubčí stanoviště, pamatuje si lokalitu předešlé generace, ačkoliv tam nikdy nebyly. Také královna ví, kam má letět. Po oplodnění matky umírá. Zbylí trubci jsou na zimu vyhnáni včelami z úlu a zemřou hlady a zimou. Trubec si z toho však nice nedělá, dokonce nemá ani žihadlo, aby někomu ublížil. Muži dejte si pozor, abyste nebyli jen vyžírkami zásob, abyste pak špatně neskončili.

Trubčice aneb terapie realitou

  1. Když dlouho v úlu chybí matka, ujme se této role jedna ze včel. Říká se jí trubčice. Snáší však jen neoplodněná vajíčka a dělá v úlu zmatek. I když jí včely přijmou, úlu to nepomůže. Také člověk může uvíznout v pasti záměně rolí. Když člověk vytvoří nějakou iluzi o sobě a své roli, může se jí naučit napodobovat tak dokonale, že se pro okolí jeví autentickým. Čas však prověří takové chování. Záleží na tom jak se s krizí identity vyrovná. Je nutné trpělivě čekat. Zralý člověk svoji roli předá tomu, komu přísluší. Je zdravé zpochybňovat představy o sobě, je vhodné přijímat zpětnou vazbu a mít dobrého rádce.

Nemoci včel a nemoci lidské

42-45. Včelí mor znamená pro včelaře vše spálit (včely i úl) a získat cech včelaře s morem. Jak se včely brání nemocem? Včela má svoji individuální imunitu. Mají své čistící návyky. Závažné komplikace způsobují kombinace různých nemocí. Některé nemoci způsobil člověk (kleštík včelí je z Asie a naše včely si s ním neví rady), další způsobují pesticidy, které po zanesení do úlu snižují imunitu. Také na nás útočí bakterie, plísně, paraziti, také lidé špatně užívají léčiva, častěji nadužívají. Koloběh v přírodě a chemie v ní nás ovlivňuje. Člověka ovlivňují mezilidské vztahy, negativní emoce, psychosomatický stav, dlouhodobý stress, a to vede k oslabení imunity. Kořeny tělesné nemoci mají často příčinu v negativním hnutí mysli. Stabilizovaný a harmonický život vede k rozvoji dobrých myšlenek a imunitní systém se obnoví. Příklon ke křesťanským hodnotám hraje tako svou pozitivní roli.

Voda oživuje, očišťuje a proměňuje

46-47. Mezi základní zdroje živin pro včely patří voda. Čistá voda je darem přírody pro vše živé. Z moře přišel život. I člověk se nejprve vyvíjí v plodové vodě, roní slané slzy, jí osolené jídlo. Když se voda nechá nějaký čas v úlu dostane úplně jiné složení. Vodou se žehná a křtí. Zaslouží si naši úctu a péči.

Medobraní jako chvála práce včel

48 Včelař čistí rámy od propolisu a voskových můstků, odstraňuje vosková víčka a vytáčí med, cedí jej a čeří a pak stočí do sklenic. Med obsahuje přírodní cukry, vodu, organické kyseliny, aminokyseliny, minerální látky, enzymy, vitamíny, přírodní barviva a vůně. Včelař proto nesmí vzít všechen med včelám. Med známe květový a medovicový (lesní). Medovicový není z lesních květů, ale z medovice, odpadní produkt mšic a červců. Sbírají jej také mravenci. Lidská práce má také hlubší smysl než jen obživu. Skrze ni poznává člověk svoji důstojnost. Péče o včely vede včelaře navíc k truhlaření – vyrábí úly, z vosků vyrábí svíčky.

Zahradníkem ve včelařské arboretu

  1. Je v blízkosti voda? Nevystavit celodennímu slunci, ne do mrazové kotliny. Nejlépe na vlastní zahradě. Zahrádka je potěchou lidské duše, pro vnitřní život člověka. Zahrádkáři netrpí nespokojeností. A stejně jako se člověk stará o včely a zahrádku, měl by se starat o své myšlenky a své srdce.

Jít krajem včel

  1. Včely létají daleko a díky svým očím se dokáží orientovat. Chce-li včelař se včelami kočovat, musí je převést daleko až za hranice původního místa. Včelař pozná, kam včely létají analýzou pylu, který přináší. Sednout si a pozorovat včely, hmyz a celou přírodu plně nahradí televizi. Včelí med z měst bývá pestrý a není zatížen pesticidy. Být dobrým včelařem znamená vstoupit do krajiny včel a učí se jí vylepšovat pro včely.

Závěr

  1. Včelařství je poezie zemědělství. Včelo – ty jsi má radost, útěcha má, letíš-li kolem srdce mi plá (1877)

Napsat komentář