D.R.Howkins obkevení Boží přítomnosti – Duchovní práce

Díky lidské vynalézavosti vzniklo mnoho duchovních praktik…Každá je užitečná v určité fázi cesty…Některé jsou univerzální – oddanost a uctívání Božství…Hlavní ryzí duchovní praktiky obsahují modlitbu a uctívání a také hudbu, kadidlo, výtvarné umění a tanec, symboly, postoje a mudry. (někdy s pojeno s oblékáním, stravovacími návyky, poklekáním, leháním na zem, půstem, růženci, modlitebními korálky, rytmickým recitováním manter…Ve všech společnostech moudří lidé nějak Boha uznávají… Božství je uznáváno všemi velkými náboženstvími…V praktickém životě se většina hledajících setká s mnoha praktikami a nejčastěji zůstanou některým věrni….Z dlouhodobého hlediska je konečným průvodcem vnitřní „já“….Každou cestu pro kterou se rozhodneme posiluje naše oddanost a vnitřní modlitba. – znaky mystika.

Meditace

Účelem je překročení ztotožňování se s tělem a myslí – k uvědomování „já“, které jer nad tělem a myslí a přitom obsahuje obojí…Záměr meditace je odstoupení od toho že myšlenky jsou „mé“. Protože je bere osobně. (mysl si je pamatuje, protože jsme jim kdysi přidělili důležitost…. Jakmile myšlenky přestaneme brát osobně, ztratí důležitost.

Představme si tichý, původní stav myšlenek a mysli jako oceán. To že na sebe navazují mysl přidá až později. Mysl každý jev interpretuje v milisekundách a tak už vlastně pozorujeme nahrávku jevu ne přímo jev. … Mysl člověk nedokáže zastavit. Je mnohem lepší jí prostě nepovažovat za vlastní. Když není nabíjena naším narcismem (sebe oblibou), zastaví se.

Na co se soustředit při meditaci?

Psychologický vhled – zkoumání a porozumění svým vnitřním motivům, postojům, předpokladům a skrytým pocitů – poznej sám sebe.  (upřímnost a odložit souzení sebe sama)

Meditace skrze mysl

Hledáme energetické pole tichého klidu. Touhu přemýšlet odevzdáme Bohu. Věříme, že to co potřebujeme vědět se zjeví samo, ale ner jako myšlenka, nýbrž jako porozumění, pochopení a vnímání celistvosti.

Meditace obcházením mysli. Předešlé styly jsou způsobem učení. Tento je čistě subjektivní a prožitkový, nikoliv myšlenková, psychologický, emocionální, konceptuální (shrnující). Zavřete oči, zorné pole, maličké tečky světla. Staňte se jednou z nich. Nakonec zůstane jen vědomí samé a je spontánní a neduální.

Když mysl zmizí odehrává se božská moudrost a nicota je nahrazena „všechností“.

Rozjímání – kontemplace

Jde o uvědomování. Odstoupení od Já. Sladíme se s lesem, nikoliv se stromy. Rozjímání předpokládá nelpění a nepřipoutanost. Vše se děje spontánně, jako důsledek celkového pole a záměru.  Co se děje je věcí přítomnosti. Tento proces není potřebné nijak urychlovat

Příspěvek byl publikován v rubrice odjinud se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář