Výpisek z knihy Univerzální Kristus – Richard Rohr OFM
Jednou z největších překážek na cestě ke zdravému chápání kříže a vzkříšení je převládající představa Boha Otce jako vykonavatele trestu, rozhněvaného Boha, který trýzní hříšníky a mučí je, ne jako toho kdo je život sám.
Vychází z mylně vykládaných pasáží evangelisty Matouše, který rád zakončuje hrozbami.
Východní ikonografie – na rozdíl od západní, která zdůrazňuje plameny a muka- zobrazuje Ježíše jak vyvádí duše z pekla – ne Ježíše, který je tam svrhává.
Papež Benedikt v komentáři k vyznání víry připouští, že slova sestoupil do pekel jsou problematická….Ježíše musíme vidět jako vítěze nad peklem, který peklo zcela vymítil.
Kořeny špatné teologie vidíme ve světonázoru retributivního (trestajícího) pojetí spravedlnosti
Bůh peklo nepotřebuje, ale my na západě určitě ano.
Boží láska nedospívá ke svému cíli pouhým trestem nebo odplatou. My straníme modelu nedostatku a vzácnosti, ale Ježíš hlásal míru natřesenou, vrchovatou – tedy model hojnosti. Model, který přináší vítězství pro všechny – bez výjimky. (Luk 6:38, Luk 2:10)
Vzkříšení se týká celého stvoření (1.Kor 15:51) Všichni budeme proměněni.
Radujme se a neuzurpujme si Boží dar jen pro sebe.
