Prokop Remeš a Alena Halamová
Pád člověka a vyhnání z ráje
Co byste odpověděli na otázku: kde jsi? Příběh z ráje…
Jak vykládat Bibli? (objektivní liberální teologie – očištěn Bible od mýtů. A subjektivní postmoderní Teologie – nech na sebe příběhy osobně působit … hermeneutika zaměřená na příjemce)
V příběhu A a E nechceme klouzat jen po povrchu. Bible obsahuje několik vrstev. Historie byla a už není ale mýtus nebyl a pořád je.
Vrstva Adam: byl v přátelství s Bohem, ale pak dostal strach. (ukrýval své skutečné já)
I nás ovlivňuje: a) vědomí smrtelnosti, b) potřebou bránit sebe c) chceme být uznáváni
Na každého člověka Bůh volá: kde jsi? Hlavním poselstvím příběhu z ráje je otázka. Kde jsi ty ve svém světě? Právě nyní?
Bible je jako zrcadlo, učebnice.
Co je ďábelské na myšlence Hada: Štěstí získáš, když se budeš snažit mít co ještě nemáš? Cíle v životě mohou být materiální a spirituální. Mít anebo být. Ekonomie dobra a zla. Mít se ale netýká jen peněz ale i kultury a duchovního života.
Příběh A a E stojí v kořeni naší západní kultury a civilizace
Abraha, Sára a Hagar – mapy našich vnitřních světů
Víte jaké emoce právě prožíváte?
Příběh Abrahama je naplněn velkým emočním napětím. Křesťané zdůrazňují Abrahamovu poslušnost. Sára je v zásadě vypočítavá a záludně agresivní žena. Hagar je tichá a poddajná. Ale skutečným rivalem Sáry je Abrahám, který je rezignující, citlivý a morálního myšlení (pošle svého syna Izmaele na smrt, nejde do konfliktu se Sárou. A pak poslechne Boha ohledně Izáka)
Talmud: proč je tento děsivý příběh v Bibli? Aby když někdo prohlašuje zabil jsem ve jménu Boha, bylo vidět, že je lhář. Zaznělo od Boha jasné NE. Viz zkušenost z elektrickými šoky a studenty.
Uvědomit si své emoce není lehké. Často je vnímáme jako působení druhých. Přitom jde o náš vnitřní svět. Na každou událost se každý díváme jinak a jinak jí vykládáme.
Pobouření v Efezu – lidské nevědomí
O čem nedokážeme žertovat?
Efez 56n.l. Efezané nepovstali na obranu Artemidy, ale na obranu svých obchodů. Šlo jim o sebe. Rozpor mezi vědomými a nevědomými reakcemi.
Na místě efezanů si můžeme dosadit i nás (katolíky, liberály, skeptiky, marxisty…) a to k čemu se hlásíme. (Maria, fotbalový klub). Nejhlubší motivy nemusí být neseny našimi ideály, ale touhou po osobní prestiži, ekonomickým profitem. (1.kor 4,5)
Nevědomí hraje v duchovní oblasti důležitou roli. Často jsme pod vlivem výchovy, vzoru našich předků, osobní historií. A to vytváří náš obraz Boha. (bůh soudce, Bůh svévolný, Bůh smrti, Bůh účetní, Bůh výkonu)
Nevědomí je velmi vlivný činitel naší osobnost. Naše reakce na provokace druhých lidí je výpovědí o nás více jak o nich. Manželské džudo. Objevme svoje nevědomé a emocionální reakce.
Kain a Ábel – bolest, hněv a morální diskurz
Kdo by byl nejvíce podezřelý?
Příběh K a Á je více o otázkách nežli o odpovědích. Je Hospodin nespravedlivý? Kdo může za Kainovu reakci? Kdo může rozhodovat o tom co je mravné a co není?
Co je vlastně smysluplné?
Agresoři často svalují vinu na oběť. Vymýšlí logické a společensky přijatelné důvody. Celý svět nese Kainovo znamení. Násilné agrese ve jménu náboženství, ideologií, spravedlnosti, míru. Nenávist, mučení a vraždy jsou každodenním programem.
Zkusme si uvědomit jeden den a pocity rozhořčení a hněvu a naše reakce a emoce.
Bůh vlastně nakonec Kaina povzbuzuje ať svůj život nevzdává, ať se nezabetonuje v pocitech hořkosti.
Povolání Saula za krále -mýtus zrození hrdiny
Co byste museli vykonat, abyste se stali hrdinou?
Navzdory svému zralému věku Samuel nedokázal tolerovat konkurenčního vůdce. (ješitnost, narcismus – vídal málo svoji matku, protože byl leta v chrámu – chyběla ženská stránka) S tématem zrození hrdiny se setkáváme v pohádkách. Saulova cesta k mužství není přímočará. Nakonec je nucen okolnostmi přijmout výzvu dospělosti. Rozseká dobytek a projeví svoji sílu. Králem jsem nyní já. Stává se hrdinou, kterému se Jabešné podřizují. Saul dává nepřátelům milost a tím prokazuje jak hrdina i velkorysost. Nakonec se však i on zaplete do přediva zla. Saul byl nejen kladný hrdina ale i politik, a to se občas mezi sebou kříží. Fungování moci je čistě mužský svět je někdy brutálně přímočará.
Odbočka: Kolosanům 3 -18-19 – zdá se že nejde o moc mužů nad ženami (šovinismus), ale o optimální strategii bez rizika zničující konfrontace.
Mýtus o hrdinovi je typický mužský sen. Proto je dobré je spojit se sny o lásce. Muži jsou strukturální (provázanost a konzistentnost), ženy spíše zdůrazňují obsah a dopad na vztahy. Morálka spravedlnosti a morálka péče. Žena musí přijmout že zlo a dobro existuje a muž zase že cílem morálky je pomoc v každém trápení.
Pokušení na poušti – boje proti démonům
Změnil by se můj život, kdybych měl jistotu, že po smrti nic není?
Co je zlem, k němuž byl pokoušen Ježíš? Pokušení vlastního života? Nebo Zlo je poslechnutím ďábla? Pro pouštní otce byli démoni označením pro ovládané myšlenky spojené se silným emočním nábojem. (autonomní komplexy). Pouštní otcové stejně jako ježíš proti Ďáblovu slovu stavěli jiné slovo. Jiným náhledem může být hlubinná psychologie. Ďáblu nešlo o to, co Ježíš udělá, ale z jakého motivu to udělá. Kvůli Bohu nebo kvůli sobě? (narcismus – dělat vše jen pro sebe) Jiné vysvětlení pokušení na poušti jsou pochybnosti o vlastní identitě. Jako dítě Boha si kladl otázky: jsem nebo nejsem boží dítě, jak mi tvrdí matka? Nebo jsem jen parchant? Ďábel ho nutí, aby si to vyzkoušel.
Janův křest navazoval na esény. Vášnivě kritizuje farizee. Dvě etické otázky: mám právo pranýřovat druhého člověka pro jeho nedostatky? (mluvit otevřeně co si myslíme) Záleží asi na motivaci. Druhá otázka: Jak se vlastně mají farizeové obrátit? Být přísnější vůči hříchům? Nebo mají být více soucitní s hříšníky? (etika lásky vede k otevření hradeb sebestřednosti, arogance a pýchy)
Fanatismus. Nasazení pro ideál spojený s chladem až lhostejností v běžných vztazích. Soucítění je poškozeno zaujetím pro ideál. Fanatik má z nadšení pro ideál pocit svobody, že ztratil svobodu myšlení. Fanatismus chce ovládnout lidi kolem nás a touží po osobní dokonalosti. (musím, mám právo) Náročivost nepomáhá, ale ztrpčuje život. Musím podávat vynikající výkony? – Nemusíš – bezpečí a přijetí ti dává Ježíš. Musím konat dobré skutky? – nemusíš – Ježíš vzal tvé činy na sebe. Chci, aby mne lidé uznávali – to je přirozené, ale Bůh tě už dnes přijímá bezpodmínečně, bez ohledu na tvé činy. Chci mít všechno po čem toužím – možná si všimni co ti už Bůh dal – život je už dnes krásný. Ne má vůle, ale tvá se staň.
Daniel v jámě lvové – co dělá pravda s člověkem
Je to pravda?
Danielův příběh není záznamem historie, ale spíše hlubinné psychologie. Definice pravdy jsou různé. Bélovy kněží mají postoj k pravdě cynický – jsou lháři. Trest za to padl i na jejich ženy a děti. Jakým právem? Každé naše zlo má takový dopad – zamysli se nad sebou.
Kýros pravdu hledá. Je na cestě. Neumí se rozhodnout.
Babyloňané jsou lidé, kterým se hroutí svět, když ztrácejí jistoty. Jistota je víc jak pravda.
Daniel je zapálen pro pravdu, ale nevadí mu že kvůli pravdě ztratí život mnoho lidí. Stejně jako Abraham je kvůli víře ochoten obětovat lidský život. Je dobré při našem duchovním růstu bořit falešné iluze? Jít přes mrtvoly? Je nutné za každých okolností mluvit pravdu? Co když je zásada – lhát se nemá v konfliktu se zásadou – nezabiješ? Pravda je dobro a lež je zlo je sice neochvějná kauzalita, ale v životě většinou nejde o zásady nýbrž o jejich konkrétní aplikaci : čiň dobro a nečiň zlo.
Člověk je schopen změnit své chování, ale zároveň potřebuje změnit i své myšlení a cítění tak, aby rozpor byl co nejmenší (kognitivní rovnováha). Potřebujeme udržet vnitřní řád a smysl a věřit že jednáme podle obrazu v nás.
Cítím se jako Daniel? (jsem ohrožen fanatismem) Cítím se jako bélův kněz? (rezignuji na pravdu a hledám svůj prospěch) Hledám pravdu jako Kýros? (neměl odvahu se za ní postavit) Cítím se jako Babyloňan? ( úzkost ze ztráty jistot tradice, pravdu nepřijmu)
Josef a jeho bratři -příběh sourozenecké rivality
Komu byste připravili skvělou náladu svým neštěstím:
Příběh o Josefovi a jeho bratřích je součástí cyklu příběhů o životě Jákoba z cca 17 st.př.n.l. v období vpádu semitských kmenů Hyksósů do Egypta. Dle historiků by tak hvězdná kariéra Josefa v té době nebyla možná.
Příběh se týká věčného tématu sourozenecké rivality. Jen zdánlivě je podobný pohádce o popelce. Rozdíl je v tom že v Josefově příběhu mají všichni kladné i záporné vlastnosti (v popelce jsou jen dobré a nebo zlé) a na konci příběhu je sourozenecká rivalita vyřešena sounáležitostí a odpuštěním. V příběhu hraje centrální roli svědomí.
Správné svědomí – vnitřní hlas – vidí věci z různého úhle a sociálních perspektiv. Psychologická teorie: jednání které vyvolává příjemný pocit je pro nás samozřejmé, ale jednání, které vyvolává nepříjemný pocit je pro nás důvodem, že ti lidé to dělají schválně aby nás naštvali. Zkrátka naše svědomí má tendenci vinit spíše druhé než sebe.
Důležité je také zda jednáme ve skupině anebo sami. Pokud jsme ve skupině naše svědomí zeslabí, rozředí se mezi ostatní (šikana ve skupině – propůjčíme se k chování, která bychom sami odmítli)
Položme si otázky: jak si přestavujeme chování bratří? Co si myslíme o chování Josefa? (provokoval, útočil na bratry, donášel) Jak rozuměl jejich agresi vůči sobě? Nešlo jen o nedorozumění? (to je častá příčina zla) Bereme v úvahu více možností?
Judit a Holofernés – svědomí a mravní zákon
Nezabiješ…?
Připomenutí: Lid v Betúlii žádal krále Uziáše, aby se vzdal syrskému vojsk, protože už nemají vodu. Uziáš dal lhůtu 5 dnů, aby nemusel rozhodnout. Judit byla proti požadavkům žíznícímu lidu. Judit zabila generála Holfernése. Do jeho stanu se dostala jako kurtizána.
Připomenutí jiného příběhu: Masada Přes devět set mužů, žen a dětí spáchalo na základě rozhodnutí velitele sebevraždu. Je to lepší než se stát otroky Římanů (Pár schovaných žen přežilo – J. Flavius, Válka židovská)
Tři způsoby zvládání úzkosti: Podřídit se (lid) , být proti (Judit), rezignace(král Uziáš). Nelze říci který je správný nebo nesprávný. Zralý nebo nezralý. Jde možná o to dosáhnout vyrovnanosti.
Náboženství: Bůh může působit ve prospěch lidí skrze jejich ruce (Judit)
Morálka: Svědomí. Judit nepochybovala o zásadě nezabiješ. Ale někdy dojde ke konfliktu zásad. Svědomí – hlas Boží v lidském nitru. Jenže i Hitler jednal v souladu se svým svědomím (zvráceným).
Svědomí: V dětství je autoritářské – zalíbit se pravidlům rodičů (nebo porušit).
4 stadia svědomí: (správné=já chci) (správné= vyšší řád) (správné=smysluplné)(správné=ne- narcistické – mystické)
Bylo rozhodnutí k vraždě u Judit správné? (jeden zemřel, aby žili mnozí, ale za manželku bych jí nechtěl)
Otázka interrupce – otázka svědomí – různé typy svědomí. Ke kterému ze 4 bys přiřadil sebe?
Josef a Potífarova žena – zranění narcistické rovnováhy
S kolika ženami jste strávil noc, aniž jste s nimi spal?
Josef žil v době kdy už se několik tisíc let v Egyptě nestavěly pyramidy. Otroka Josefa provázelo neuvěřitelné štěstí. Jeho příběh je o reakci na narcistické zranění. Podobá se příběhu o Sněhurce. Královna i Potífarova manželka docházejí e zranění (zrcadlo, Josef – zranění: jsem neodolatelně žádoucí?).
Potífarova žena možná touží po intenzivnější mezilidské blízkosti, kterou s Potífarem nezažívá
Narcistická osobnost má sklon konfrontaci s realitou vždy jako nepřátelský útok. Ze svého úhlu pohledu se nedovede představit, že realita by mohla mít právo se chovat jinak, než si ona přeje. Vědomí sebe hodnoty a sebeúcty bylo narušeno neúspěchem u Josefa. Narcistické zranění – pomsta není obranou, ale útokem.
Proč jednal Josef odmítavě? Byla to loajalita k Pánovi? Strach o postavení? Jaké zrcadlo nastavují jeho emoce? Bál se Boha nebo měl strach z žen? Je mravnost totožná se strachem a úzkostí? Důležitější, než činy je srdce člověka, podstatný je motiv.
Manželství: jeden dává svoji péči a druhý jí pasivně přijímá. Nebo rozhoduje jen jeden. Přílišná touha po milostném sblížení. Blízkost ke druhému člověku po čase způsobuje odmítnutí, strach, zranění a prázdnotu. Odstup nás chrání. Otevření se umožní až vědomí, že když budu odmítnut druhým člověkem, Kristus mě miluje vždy.
Miroslav Plzák: ve vztahu je to jak v mariáši. Řádí tam démon bankéř. Spory a hádky jsou vždy měnou kterou odevzdávají bankéři. Ten, aby měl zajištěn příjem, přesvědčuje oba, aby vnímali narcistická zranění jako vinu toho druhého. Je proti tomu, aby se partneři dohodli.
Miroslav Plzák: tři rady: 1.Vzniklé spory nehodnotit jako vinu druhého. Rodinná amnestie.
2.Zákaz hovorů o minulosti, o podstatě neshod.3. vypracovat smlouvu o přežití.
Kdy jste se naposledy sami sobě zasmáli? Jaké to bylo?
Jonáš, Ninive a skočec – o moci terapie
Dokážete odpustit druhým, těm šťastnějším? (Jak se díváte na prezidentské amnestie?)
Jonáš nebyl asketa a zdráhal se přijmout prorocké poslání v nevýznamnějším městě tehdejšího světa. Asyřané byli jedním z nejkrutějších národů. Podle Jonáše zasluhovali smrt.
Proto se cítil zraněný Bohem, byl rozhněvaný a moralistický. Myslí si, že mu jde o spravedlnost. Chce, aby byli potrestáni Asyřané i Bůh. (narcis). Velkým tématem příběhu je odpuštění. Neschopnost odpustit je jeden ze základních zranění člověka a narušení jeho pocitu významnosti. Jde o schopnost oddělit od sebe pocit zažívané bolesti a pocit vlastní sebe hodnoty. Frustrace: bolest je dokladem mé bezvýznamnosti. Je potřeba nasytit touhu člověka po pozitivním obrazu sebe sama. Smíření s ostatními lidmi a se sebou samým je poslední úsek terapie zaměřené na stabilizaci narcistické rovnováhy. Odpusť nám naše viny jako i my odpouštíme našim viníkům. Smíření a odpuštění neznamená ztrátu paměti. Znamená proměnu celkového pohledu na svět. Psychické pole zahrnuje buď všechny bytosti nebo žádné. Nelze prosazovat odpuštění v jedné oblasti vztahového prostoru a současně si v jiné nárokovat spravedlnost.
Chtěli byste skutečně, aby byl Bůh spravedlivý?
Ježíš a král Herodes – polarita persony a stínu
Komu byste darovali část svého života?
Kralování judského krále Heroda obcházela hrůza. Zabil členy velerady, nechal zardousit své dva syny a s nimi tři sta vojáků, kteří se jich zastali, a šest tisíc farizeů, protože odmítali přísahat věrnost císaři.
Ježíšovo narození – polarita možností (těžkosti a plány). Josef myslí na ostatní, Herodes jen na sebe. Čím více se upínáme k představě vlastní dokonalosti, tím více máme v sobě temných sil.
Ježíš je v příběhu zachráněn, ale desítky dětí kvůli němu umírají. Kde byl Bůh? Jestliže nezasáhne, znamená to, že je nepřítomen? (Lágr – oběšení dospělí a děti: Kde je Bůh? Odpověď – Tam, oběšený na těch šibenicích) Ateismus kontra víra. Co je dobro a co je zlo.
Dobro a zlo jsou lidem dány z vnějšku bez jejich souhlasu a nesouhlasu. Nebo. Dobro a zlo neexistuje, hodnoty jsou pouhou dohodou lidí. Dlouho už v dějinách uvažujeme že Bůh není. Co kdybychom zase zkusili opak?
Další otázkou je Mariino panenství. Příbuzní jí to nevěřili. Ježíš se s nimi několikrát střetl a byl považován za blázna. Ale i vněm možná hlodaly tytéž otázky. Marie i Ježíš byli duševně zralí a s okolnostmi se dokázali vyrovnat a zakomponovat je do svého osobního růstu.
Stvoření člověka a jeho pád -co je dobro a zlo?
Co tvoříte a co oživujete?
1.Mojžíšova 2.kap. Strom – různá vysvětlení. Stejně tak žebro – Eva. Středem našeho příběhu není sexualita, ale emancipace a vzpoura. Kdo určuje pravidla hry? Kam to povede? Zralý vývoj dítěte má svěřovat k racionálnímu posouzení a přezkoušení obsah poselství rodičů. Žití v dialogu. (v ráji se ani Adam ani Eva nepostaví za svůj čin, nevysvětlují, neomlouvají se). Člověk je osamocen ve světě. Morálka se prolíná do filozofie i do psychologie. Platón: je dobro dobrem, protože si je přejeme, nebo si je přejeme, protože je dobrem? Atentát na tyrana může být považován za dobro i když jde o vraždu. Ukrást násilníkovi zbraň je krádež, ale zachraňuje životy. Zlo může být součástí širšího dobra a naopak. Otazníky kolem hodnot představují velký problém. Svědomí člověka.
Sud A a E. Stud je strach z výsměchu a odmítnutí. Je však důležitou emocí. První lidé spatřili svou nicotnost, bezvýznamnost, smrtelnost a směšnost. Zastyděli se. Halík: někdy však naše hloupost, pro kterou se trápíte může být nakonec užitečná.
Smrt Jana Křtitele – vina a poslušnost
Kdybyste se ocitli v pekle, věděli byste proč?
Marek 6, 14-29. Herodes a jeho rodina byla složitá a problematická. Janův příběh nabízí vhled do psychologie viny, do otázky motivů a vnějších vlivů. Každá z osob vraždy Jana má svůj part a míru své viny. Kdo z nich má největší vinu na smrti Jana? Herodes, královna Herodias, princezna Salomé, kat? Jaké mají slepé skvrny vnímání svého jednání? Herodiana – pomstychtivost a zášť, Herodes – zbabělost a strach, Salome – naivita a neodpovědnost, kat poslušnost autoritě. Jak bys je hodnotil nebo omlouval ty?
Poslušnost autority: (norimberský proces). V praxi je poslušnost dvojsečný nástroj a morálně nemá pozitivní ani negativní hodnotu. Záleží, k čemu je užíván. Moderní svět zažil příliš mnoho ideologií, než aby mohl bezelstně důvěřovat nárokům autorit. Je potřeba rozlišování.
Test studentů ve fingovaném vězení musel být ukončen. Už šlo o velkou šikanu a o zdraví lidí. Dozorci – studenti, začali být sadističtí. Vězni naopak byli odevzdaní a malátní. Došlo k proměně „bachařů“ v mocné a poslušné vykonavatele brutální moci nad bezbrannými lidmi. Člověk je prostě zapleten se zlem. Každý z nás je zla schopen. Soudce proto na poslušnost říká: Chcete říct, že voják má prostě úkol provést a na nic se neptat? Ne vše, co je zákon, je také právo.
Ježíš a hříšnice ve farizeově domě – rodič, dítě a dospělý
Chtěl byste se vrátit do svého dětství i kdyby se vám tím neprodloužil život?
Lukáš 7 a 18 kap. Farizeové se zasazovali o aplikaci morálních zásad Bible do reálného života. Přesto je Ježíš kritizoval. Žena, které Ježíš odpustí hříchy kvůli tomu, že projevila velkou lásku.
Tři stavy jáství: Dítě – vítězí emoce, Rodič – vítězí vnitřní umravňující nároky a příkazy, Dospělý – rozumné a vyzrálé vědomí, které jedná pragmaticky. (Farizeus – rodič, žena- dítě, Ježíš – zralost) Ježíšovi nejde o člověka bezhříšného, ale autentického. Proto říká : narodit se znovu.
Komunikace mezi lidmi vždy probíhá ve dvou rovinách: Obsah – co říká, informace jak rozumět – proč to říká (Vztahy). Obsah a skutky. Zlý čin nemusí být hříchem, jen když jej činí vědomě.
Lukáš 16,1-9: nepoctivý správce je chválen. Když jsme jako rodič – pak správce odsuzujeme. Přes důraz na nezaslouženou milost má úsilí o dobrý život velkou a nezastupitelnou cenu. Jak komunikujeme s Bohem: Jsme neosobní? (formální) Jsme ve služebnickém vztahu? (Jako děti vůči rodičům) Jsme v rodičovském vztahu? (sv. František k z Assisi). Nebo jsme v mileneckém vztahu? (Terezie z Avilly, Jan od Kříže) Vztah přátelský – vztah dvou dospělých? (Buber, Schweitzer). Ideální není žádný. Možná kombinovaný. Víra.
Vzkříšení Lazara – osamělost člověka
Kam byste šli, kdybyste po padesáti letech vstali z hrobu?
Jan 11, 1-44. Lazar je příběhem o náboženství které skutečně funguje. Anselm Grün – Hlubinná psychologie Písma: Objektivně: Lazar je opečováván ženami, ztrácí chlapství. Subjektivně: tři postavy jako tři části vzájemně se ovlivňující v duši. Jaké jsou šance na uzdravení našich vnitřních bolestí? Schováváme své nepříjemnost do hrobu a zavalíme kamenem? Co odumřelo musí ven z hrobu. Např,: imaginární pocity viny z dětství. (vina za rozvod rodičů, smrt jednoho z nich, bezmoc to napravit apod.) Reálná provinění: neschopnost zabezpečit rodinu, alkoholismus, zabití autonehodou. Když vinu schováme do hrobu, máme strach jednou odvalit kámen. Udělat tlustou čáru. Znovuzrození, metanoia. Začíná to lítostí.
Jinak lze pojmout příběh Lazara jako příběh o lítosti a samotě. Život se děje ve vztazích. Slepé vztahy: Život na očích druhých: dítě – mami dívej se. (samotář slyší hlasy) , splynutí – s jedincem, ideálem, skupinou, s náboženstvím, deviantní – druhý slouží jen jako nástroj sebeuspokojení)
Žádný vztah nikdy neprolomí izolovanost člověka. Vztah k celku.
Myšlenka na smrt. Učí nás vidět marnost života. Nebo naopak toužit po naplnění života. Dimenze smyslu a úspěchu. Pět věcí, které umírající litují: nežil jsem podle sebe, ale podle očekávání druhých, neměl jsem tolik pracovat, málo jsem vyjadřoval svoje pocity, málo jsem byl v kontaktu s přáteli, nedovoloval jsem si být šťastný. Když jsme na smrtelné posteli je nám jedno co si o nás myslí druzí
Ukřižování a Ježíšova smrt – konec života a smrt
Kdybyste vážně onemocněli, komu byste to chtěli říct?
Jan 19, 17-42. Mechanisme při ukřižování je smrt udušením. Přemýšlení o smrti posunuje dál problémy všedního života do jiného světla. Úspěch a smysl života jsou dvě rozdílné věci, ale k rozlišení často dochází až ve stínu smrti. Smrt Ježíše nás vykoupila? Možná vykoupila k přijetí všeobecného odpuštění a vysvobození od diskurzu směnné spravedlnost, zásluh a trestů. Jak se dívat na eutanázii, na interrupci? Hranice mezi soucitem a vlastní sebeobranou je někdy nerozlišitelná. Kapacita bolesti není neomezená. Do jaké míry si uvědomujeme strch ze smrti? Čeho se přesně bojíme? (Co přijde po smrti? Z okolností umírání? Strach z neexistence) Komu se svěříte z diagnózou lékaře o brzkém konci?
Maří Magdaléna a apoštol Tomáš – cesty náboženské víry
Kdy se vám nejvíce chtělo věřit v Boha?
Jan 20, 1-2. Zpráva o prázdném hrobu vyvolala mezi učedníky zmatek. Věříte, že se tento příběh skutečně stal? Je subjektivní? Jakou roli hraje víra?
M. Magdalena ví že Ježíš žije. Víra pevná jak skála. Ap. Jan si srovnal své poznání Písma a osobní zážitky a viděl, že vzkříšení dává smysl. Apoštolové – viděli Pána a mají opět cíl a smysl. Apoštol Tomáš – skepse a pragmatismus. Nedokáže přijmout iluzi. Rád by věřil, ale nemůže. K náboženské víře vede mnoho cest. Co byste dělali vy, při setkání se vzkříšeným? A co kdyby nás vyzval ke vstupu ke svědkům Jehovovým? Koho vlastně posloucháme? Neponouká nás Ďábel? Žádná víre není vyšší a žádná nižší, Pravá je ta, která vychází z opravdovosti lidského nitra. (existencionální motivace, psychologická motivace: být milován, být uznáván, být svobodný, sociologická motivace.: nebýt sám a někdy míchaně.)
Jung: myšlení- emoce. 4tyři skupiny. Myšlení intuice – intelektuálové, teologové. Myšlení – vnímání -pragmatici, technici, přírodovědci. Emoce – intuice – snílkové, vizionáři, básnící, hudebníci. Emoce- vnímání labužníci života, bohémové, malíři. Těmto čtyřem skupinám odpovídají cesty Bhagavadgíty Duchovní poznání, spořádaný život, mystická meditace, srdce v uctívání. Každý z nás je jiným psychologickým typem. Cesta harmonie a všestrannosti je těžší a je k ní mnohdy potřeba pomoci. Výhodou je že to není jednostranný rozvoj duchovního života.
Poutníci do Emauz – o síle vrátit se, když člověk chce utéct
Do které části minulosti byste se rádi vrátili?
Není úplně známo, které Emauzy se myslí. Metafora životní cesty. Všechno je najednou jinak a není kam jít. Pak přichází Ježíš a klade otázky, trpělivě naslouchá. Plamen víry se rozhořel.
Proč učedníci Ježíše nepoznali? Mluví o něm jako o třetí osobě, i když už byl s nimi. Teprve , když vejdou do opravdového dialogu, poznají ho. Nechali se jím oslovit. Existenciální terapie má jednu podmínku, nemůžeme v ní nic předstírat. Kant radí hledat smysl života. Yalom říká, že smysl života nesmí být náš (byl by námi vymyšlený), ale námi nalezený (už tu byl před námi)
