10. O ovládání těla
1 Jsou mnozí, kteří když hřeší nebo když zakoušejí bezpráví, často obviňují nepřítele nebo bližního. 2 Ale tak to není: každý totiž má svého nepřítele ve své moci; to je tělo, jehož prostřednictvím hřeší. 3 Proto blažený je ten služebník [331], který tohoto nepřítele, vydaného do své moci, bude vždy držet v zajetí a moudře se před ním bude mít na pozoru. 4 Pokud totiž toto bude dělat, žádný jiný nepřítel, ať viditelný či neviditelný, mu nebude moci uškodit.
STRUČNÝ KOMENTÁŘ k napomenutí SVATÉHO FRANTIŠKA br. Cyril Jaroslav Brázda, OFM
“Mnozí lidé, kteří se dopustí prohřešku … často obviňují nepřítele nebo bližního. Ale bezdůvodně: protože každy máme svého nepřítele v své moci, totiž tělo *, pro ktere hřešíme … (→ 10,1-2)
* Nejde tu o negativní či odmítavý postoj vůči tělu, jak to chápali bludař v dobách svatého Františka (albigenských), ale smyslu teologie svatého Pavla, jde o zlu žádostivost a špatně touhy (→ Lver 11,64) jak to vlastně vysvětluje i vnitřní souvislost myšlenek v tomto napomenutím.
Napomenutí mluví vlastně o pokoře a opatrnosti … pokoře ve které si člověk dokaže uznat a přiznat a vyznat svůj podíl na vině a neobviňuje jinych, spíš omlouvá … a opatrnosti, neboť hřích číhá při dveřích a sleduje (nas) dychtit, (my) ji přece (mame) ovladat (→ Gn 4,7) proto je blahoslavená sluha, ktery takového nepřítele
