Jaké jsou moje osobní priority vzhledem k SFŘ?
Priority z hlediska toho, jak Bůh postupoval v historii lidstva:
- Bůh stvořil člověka (a skrze něho národy z nichž si ve svůj stanovený čas vybral Izrael)
- Bůh pak pozval národy, aby se stali následovníky Ježíše Krista z Izraelského Nazaretu – povolal je, aby se stali křesťany
- Kristus pak povolal apoštola Petra do služby a o 300 let později byla i dalšími národy uznána katolická církev (později se rozdělila na mnoho církevních denominací)
- V církvi katolické pak povolal Ježíš křesťany do různých spiritualit
- Jednou z nich je i Františkánská rodina, která se řídí spiritualitou sv. Františka z Assisi v rozpracování jeho následovníků v pozdějších staletích
Priority z hlediska církve a ustanovení SFŘ v církvi a znovu podle předešlého dělení:
- V souladu s Konstitucemi sekulárního řádu (způsob života) jsem především povolán Bohem jako člověk, který má naplnit své poslání v souladu s Boží láskou. (Rodina, stavovské povinnosti, bratrství).
- Pak jsem povolán být křesťanem. Mým posláním je žít evangelium (stejně jako ostatní křesťané)
- Pak jsem povolán být katolíkem, který má v úctě církevní uspořádání. (Papež, Biskupové, kněží)
- Pak jsem povolán žít spiritualitu sv. Františka ve farnosti kam patřím. Spiritualita sv. Františka pro mne znamená: Ve skromnosti a bez vlastnického přístupu k čemukoliv milovat Krista (velkou roli hraje vnitřní modlitba, eucharistie, adorace, svátosti, modlitba církve) a mít úctu k Panně Marii a žít v bratrském společenství s bratry a sestrami v řádu a ve františkánské rodině.
Z hlediska předešlých úvah v souvislosti s osobními limity, které mám, uvažuji dnes takto:
- Před mnoha lety se mi dostalo od Pána osobní poselství (pouze pro mne):
- Podle sv. Pavla pokládej svoji oběť na oltář Bohu se silou moudrosti. Pro tebe je důležité kromě rozumu (logiky, logistiky) používat častěji srdce (to nedůležitější v evangeliu je láska)
- Kromě jiných povolání v církvi jsem povolán (v současnosti na tři roky )sloužit v národní radě. Z hlediska priorit, se tedy musím snažit moudře rozhodovat, čemu dám v časovém rozvrhu předost.
- Vzhledem k limitům (rodina, zdraví, místní společenství) potřebuji mnoho času k modlitbě (abych s nerozhodoval podle svého rozumu nebo nátlaku druhých lidí, ale konal vůli Pána, kterému patří celá církev)
- Bylo by chybou obrátit předešlé úvahy a postavit priority takto: nejprve SFŘ, pak církev, pak křesťanství a nakonec člověk (rodina). Kdo je trochu znalý, je mu jasné že takto vznikají sekty a církve by se stala konkurentem, místo matkou.
- Jak mohu tedy soužit? Budu sloužit v souladu s limity a to jen tak kam „dosáhnou moje ruce (nohy rozum) a nebo kam je prodlouží Duch Boží nad moje omezení.
Mým úkolem je žít spiritualitu sv Františka z Assisi uprostřed církve a svých bližních a to tam, kam s Pánovou pomoc dosáhnu, a to se silou moudrosti dané mi jako člověku ( pod nadvládou Boží lásky) a hlavně s poslušností vedení Ducha svatého, o které se denně chci modlit.
Luboš Kolafa červen 2018
