Přináším pro naše středoevropské konzervativní myšlení trochu nezvyklý text františkána Richarda Rohra OFM. Je na téma :
Jak nám budhismus v Sútře srdce může pomoci z jiného úhlu pohledu pochopit myšlenku apoštola Pavla:“ Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde.“ Tedy – putujeme jinam, na druhý břeh řeky.
Svět je dnes plný nenávisti. Dost často nás ovlivní tak, že i my sami se tím ospravedlňujeme. Jsme neústupní obhajobě svého myšlení či skutků, protože tím hájíme svoji podvědomou potřebu mít pravdu a mít kontrolu. Od mládí si postupně vytváříme své falešné já, které krmíme iluzemi. Jsme jím spoutáni. Nechceme vidět věci tak jak opravdu jsou. Netoužíme se nechat osvobodit.
Také buddhistické učení vnímá realitu zla a v jedné Sutře (Sutra srdce) poskytuje návod, jak se od reality osvobodit. Jde o rituál : „Pryč, pryč, úplně pryč“
Tento rituál nabízí odpoutání se od našeho zármutku, od našich ztrát, našeho smutku a našich připoutaností k čemukoliv – osvobození se od našeho námi vyrobeného já, které hrajeme před světem.
Chtěl bych vám nabídnout krátkou a inspirovanou litanii (inspirovanou právě Sutrou) a povzbudit vás, abyste si ji doplnili podle sebe:
Všechna staletí přede mnou: Pryč, pryč, úplně pryč!
Všechny národy země: Pryč, pryč, úplně pryč!
Všichni králové, generálové a guvernéři: Pryč, pryč, úplně pryč!
Všechny války, rány a tragédie:Pryč, pryč, úplně pryč!
Všechny lidské úspěchy jednotlivců a skupin:Pryč, pryč, úplně pryč!
Všechny nemoci, hříchy a omyly:Pryč, pryč, úplně pryč!
Všechny naše identity, role a tituly:Pryč, pryč, úplně pryč!
Všechny bolesti, zášť a vzpomínky na přestupek:Pryč, pryč, úplně pryč!
Veškeré zotročení, týrání a mučení:Pryč, pryč, úplně pryč!
Všechny nemoci, utrpení a celoživotní rány:Pryč, pryč, úplně pryč!
Všechna odmítnutí, opuštění a zrady:Pryč, pryč, úplně pryč!
Všechna lidská sláva, sláva, peníze a pověst:Pryč, pryč, úplně pryč!
Veškeré pohodlí, luxus a potěšení:Pryč, pryč, úplně pryč!
Všechny nápady, informace a ideologie:Pryč, pryč, úplně pryč!
Všechny obrázky, vzhled a soukromí:Pryč, pryč, úplně pryč!
Veškerá naše nadřazenost, sebejistota a odbornost:Pryč, pryč, úplně pryč!
Všechna lidská práva, ambice a spravedlnost:Pryč, pryč, úplně pryč!
Veškerá osobní síla, vlastní vůle a sebeovládání:Pryč, pryč, úplně pryč!
Nejde o vytvoření lhostejnosti nebo popření výše jmenované reality, jde o to osvobodit se od připoutanosti, od vlastnění. (To je pochopitelně v rozporu s kapitalistickým myšlení na kterému jsme od mala učení, které je založeno na vlastnictví a kde je vlastnictví prostředek i cíl.) Jde o EXODUS od věcí které nás identifikují, se kterými se cítíme bezpečně, morálně a správně.
Thomas Merton ve své knize Žádný člověk není ostrov diskutoval o duchovním spojení mezi odloučením a nadějí: „Nespoléhejme se na to co vlastníme, Naše naděje má být zakotvena v tom, že si nic nepřivlastňujeme. Tak bude naše duše osvobozena (tak se osvobodí i naše ruce k dobrým věcem). Už se nechceme uzavírat sami do sebe, už nepotřebujeme hájit svoji pozici, už můžeme být i tam, kde je bolest, můžeme tam být k dispozici. Stejně jako Ježíš, který zapřel sám sebe a stal se hříchem ze solidarity s námi. (2.Kor 5:21)
Vyjděme tedy s ním za hradby, nesouce jeho potupu. Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde. Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno.(Židům 13: 13–14).
