P. Georg Roth (Serafinský prapor č. 1 1934):V kajícím řádě se nedá duchovní pokrok změřit ani zvážit. Sv. František se na konci života ohlédl na celé své životní dílo a řekl: “Bratři, začněme, neboť dosud jsme nic neučinili.“ Začněme tedy znovu Bohu sloužit, přetvářet se v Krista, nést svůj kříž, vytrvale čekat a obětavě sloužit. (Serafínská cesta 1/94)
Jan Pavel II – poselství ke světovému dni mládeže 1. 1. 1990: „V roce 1979 jsem prohlásil sv. Františka z Assisi nebeským patronem těch, kteří prosazují ekologii. Chudý z Assisi nám dává zářivé svědectví toho, že jsme-li v míru s Bohem, jsme schopnější k propagaci myšlenky, že mír se vším stvořením je neoddělitelný od míru mezi lidmi.“ (Serafínská cesta 1/94)
Jan Pavel II – list klauzurním sestrám k 800. výročí narození sv. Kláry: Klára a její sestry byly nazvány „nevěstami Ducha svatého“ (tento výraz je takto použit v historii poprvé). Klára je vášnivě zamilovanou do chudého ukřižovaného, s nímž se chtěla ztotožnit. (Kateřin Sienská má soucit s Kristovou krví, Velká Terezie spěchá k Hradu Duše, Terezie z Lisieux jde prostou malou cestou). Klára píše Anežce: „Patři na Ženicha, krásnějšího než všechny lidi, který je pohrdán, rozbit a zbičován a umírá v bolestech. Budeš-li s ním trpět, budeš s ním i oslavena, budeš se s ním i radovat.“ Klára a její sestry se v kontemplaci přimlouvali za celé lidstvo. Dovedly na sebe vzít každé utrpení, trápení, starosti, bolesti, úzkosti, zoufalost. (Serafínská cesta 1/94)
Vzpomínka na Josefa Chudáčka z Plzně
Josef Chudáček se narodil 23. 1. 1893 v Chrástu u Plzně. Byl učitelem. Byl jmenován komorním a burzovním radou, pracoval v různých katolických spolcích a institucích, pomáhal kněžím v jejich potřebách a v pastoraci. V době německé okupace velmi mnoho vykonal pro řeholnice v Čechách i na Moravě. Zemřel na mozkovou mrtvici 16. 4. 1944. Poslední pomazání a generální absoluci obdržel od P. Jana Danišoviče OFM.
P. Dr. Jan Ev. Urban OFM: „Pan rada Chudáček byl opravdovým následovníkem Dr. Noska. Zrovna ze sebe vyzařoval pokoru. Byl to čistý plod Třetího řádu sv. Františka.“ (Serafínská cesta 1/94)
Vždy nové narození Páně.
P. Dr. Jan Ev. Urban OFM: „Narození Krista je pokaždé nové o to co lidstvo více ví a objeví a vykoná. Je nové v tom, že nás zajímají více duchovní hloubky. Sílou křesťanstva je jeho svatost a to, že je Boží Duch zákonem a ideálem našeho ducha. Že jeho duch je s naším duchem. Plnost Krista je i ve světě. Poznávejme ji v každém člověku, v každé události, v každé stvořené věci.“ (Serafínská cesta 1/94)
Sebevýchova – ne údržba.
P. Bernard Bartoň, OFMCap. Poznání sebe sama je nezbytné k mravnímu i duchovnímu růstu. Každý člověk má vědět, jak je na tom mravně, intelektuálně, duchovně. Na základě poznání sebe sama může rozvíjet svoji osobnost (sebevýchova, askeze). Je dnes možné žít ušlechtile? (Mat5,16) Vyžaduje to mít jasnou představu, jasný životní cíl. Pak na ušlechtilý cíl skutečně myslet, modlit se za něj, rozjímat nad ním.
Rozhovor se sestrou Klariskou z časopisu Echo 3/93: Jakou formaci dostáváte? Častým zahloubáním se do evangelia, přijímáním slova Božího v denní modlitbě. Kromě toho se naše formace obrací k rozumu i k srdci v kursech. (Serafínská cesta 1/94)
