Modlitba. ThDr. Josef Zvěřina: Maria (vyd. Opus Bonum): úryvek: Jsi služebnice Páně, ne služka: proto mluvíš s Kristem, mluvíš s Apoštoly. V Nazaretě s andělem, v betlémě s dítětem, v Káně s chudáky, s učedníky. Jsi první u Ježíšova znamení. Pod křížem, kdy jsi nám byla daná a my Tobě. Vždy a všude naše paní. Paní lásky.
Nové Mariánské jaro. Jiří Tůma. Úkolem nás, Františkánů je pokračovat v tradici řádu a podporovat ze všech sil úctu k té, pod jejíž ochranu nás postavil náš zakladatel sv. František. Snaha o nové opravdové poznání Panny Marie je františkánská a katolická. Každý z nás touto snahou poroste v celkovém a radostném odevzdání Bohu.
Milosrdní. Báseň P.Jan Vícha OFMCap: úryvek:
Andělé s kousíčkem jitřního těla
si sedají na odvalený kámen
Aby mohli říkat
Těm, kteří sestoupí do hrobu
Nebojte se.
Svatý růženec, znamení touhy. Sestřička SFŘ. Procházím mezi lůžky nemocných…Jakou radost mám, když zahlédnu v rukou nebo ve stolečku nemocného růženec. To sama Panna Maria přivolává k lůžku nemocného svého Syna.
František z Assisi a ženské hnutí. Z knihy Anton Rotzetter František z Assisi (Wien 1989). V dějinách západu se objevilo ve 12 a 13 století Ženy se chtěly spolumodlit, pracovat a spolu žít. Ženské kláštery měly dvakrát více členek, než mohly normálně přijímat. Ale vznikaly nové formy : lesní sestry, Bekyně, Begardky. Mohou být knězi? (srov. Valdenští) Mohou samostatně vykládat písmo? Zasáhl Inocenc IV. Do světa se dostala hesla proti ženám a kláštery se řekly ženských hnutí. František prosadil, aby se ženské hodnoty vstoupili do lidského spolužití. Používá při popisu společenství důsledně ženské obrazy ( jako matka živí svého syna, být v bezpečí jako malé dítě, chránit a rodit, mateřské a pod…) Jedině tak se dožijeme budoucnosti, když ve světě budeme domov pro muže i pro ženy.
Naše paní v exilu. RNDr. Marcela Šafaříková Na znamení záchrany a zachování Prahy a na paměť podepsání vestfálského míru byl 1650 vztyčen na Staroměstském náměstí v Praze barokní sloup Panny Marie. Po skončení I.sv. Války kdosi rozšířil, že je to památník na vítězství na Bílé hoře. Anarchista Sauer vyšplhal na sochu a zničil jí. Na konci života změnil názor a hledal v kostele PMS boží milosrdenství. V zahraničí byla 1954 vybrána sbírka na obnovu sloupu (hlavně Orlové ) a italský sochař Monteleone ji znovu vytesal z mramoru a byla odhalena 1995 v Lisle u Chicaga. 1993 byla poslána do Prahy. 1994byla přenesena do zahrady premonstrátského kláštera. Zařídil František Reichl, OFS
Obdivuhodné vynálezy. Ke dni křesťanského tisku Ing. Jiří Šenkýř, OFS. Dekret o hromadných sdělovacích prostředcích (Jan pavel II 1963 – Inter Mirifica): Udělejme i jasno ve svém svědomí v jejich používání. Křesťané jsou zavázáni, aby kupovali jen dobré tiskoviny, koupí špatného dávají peníze na další špatné číslo. Mravní nároky jsou kladeny nejen na tvůrce ale též na příjemce. Povinnost bělosti mají rodiče, politici. Bránit zabezpečovat pravou a spravedlivou svobodu informací.
Svatý bratr konrád. P.Karl Kleiner. Kapucínský klášter v Altöttingu. Narodil se 1818. Vzdal se nároku na dědictví ve statku a odešel do kláštera kapucínů. Byl vrátným kláštera. Prohlásil : Kříž je má kniha. Jeho zbožnost byla prostá.
Nanebevstoupení. P.ThDr T. Špidík, SJ. České slovo „sláva“ (latinsky Gloria, slov . Glagol) vyjadřuje jen názor lidí, který nemusí být objektivní. Jeví se spíše jako co je vidět navenek. Hebrejský výraz pro slávu Kabôd – má jinou váhu. Sláva Hospodina se šířila po celé zemi. Pohané pochopili, že Bůh Izraele je silný. Je to výraz hloubky. Ježíš se modlí: Otče „oslav mne“ – tím zjevuje Kristovo Božství. Sláva však patří nejen Bohu Kristu, ale patří i Kristu jako člověku. Jenže lidé, slávu uplatňují na své lidské modly a to proto, že se nedovedou smířit s tím, že jakkoliv slavný člověk na konec nic neznamená.
- Výročí tragické smrti představené sester sv. kříže s.Kamily Gelingové – 1964: „Vše konejte s Ježíšem a pro ježíše – pod pohledem Panny Marie a vždy vám bude dobře. Všude kam přijdete, neste sebou pokoj a lásku, všude je těchto darů za potřebí.“ S.Pavla Křivánková – Švýcarsko.
Spiritualita SFŘ. Anton Rotzette 1987: Spiritualitě se dříve říkalo zbožnost. Františkánská spiritualita, neznamená ztrátu individuality. Každý musí být sám sebou. Denní chléb je Kristus. K životu patří celý svět a každý tvor. Každý byl stvořen, a tudíž nic mu nepatří. Ke svobodě patří naslouchání druhému a služba druhému. Františkáni chápou církev jako úkol. Sekulární františkáni mají program: manželství a rodina. Práce a povolání. Politické a hospodářské záležitosti. Volný čas a zábava. Mají společenství k rozhovoru, k opoře – živá církev je vždy jen v malém v místním uspořádání kolem místního stolu.
Z Chrovatska. Luka Depolo. Červen 1992: Okopával jsem zahrádku…hřmí děla. Nahnali nás do jednoho domu…Zabili mi syna…srpen 1992: vojáci nás všechny odvezli z vesnice pryč…na území našich vojáků…moc jsme se modlili…manželka už zase se mnou chodí na růženec…smrt svého syna nakonec přijala…
Oznámení: Byly vydány formační texty Jana Pečeného. Seminář- odpovědnost křesťana za dar stvoření setkání ekologů. Zemřel Stanislav matúšů z Trnavy u Zlína.
SL V 5 1994.pdf
