San Damiáno – Kříž
František byl jako katolík od malička zvyklý na kříže. V Damiánu však byl osloven Křížem: „Františku, jdi a oprav můj dům, který, jak vidíš, se celý boří.“ To připomíná příběh s Abrahamem, který byl osloven, aby opustil svoji zemi. Nebo Mojžíše, který dostal příkaz: „vyvedeš můj lid z Egypta“. František vyhrnul rukávy a začal s opravou rozbitého kostelíka. Opravil postupně sv. Damián, sv. Petra a sv. Pannu Marii Andělskou. I dnešní Františkáni opravili mnoho kostelů po revoluci v ČR. Dnes se však musíme zaměřit na církev, kterou viděl papež Inocenc III. v Latránu. František nic nebořil, a proto zůstal katolíkem, zůstal pokorně odevzdaný církvi. Všichni prostí, pokorní bratři a sestry svým skrytým životem posvěcují církev. Při pohledu na chrám sv. Františka – jeho osobu, každý člověk zůstává s tajemstvím. Neslyšel jsem, že by někdo sv. Františka zlehčoval. Románský kříž u sv. Damiána ukazuje na bolest mystického těla Kristova – církev. František se rozhodl, že dá Kristu napít.
Modlitba sv. Františka před křížem: Nejvyšší slavný Bože, osvěť temnotu mého srdce a dej mi pravou víru, pevnou naději, dokonalou lásku, hlubokou pokoru, rozum a poznání, abych zachoval tvá přikázání. Amen
