Údolí malomocných – pokání
Syn kupce z Assisi je najednou viděn na místě, kterému se před tím zdaleka vyhýbal. Zdravý a normální člověk tak neriskuje. Na lidském smetišti malomocných. Na místě, kde jedni lidé umírají, se nový rodí. Pán jej dovedl na místo skutečného pokání. Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské. (evangelista Jan) Jak? Kdo má dvoje oblečení, dej je tomu, kdo nemá žádné, kdo má něco k jídlu, udělej to také tak. (l3,10-14) Pokání nevychází ze sladkosti zakoušené při modlitbě. Pán nás musí dovést k obyčejným věcem. Pokání je spojené s poslušností. Pokání není přitažlivé. Je to boj proti přirozenosti. Nevíme za jakých okolností a po jaké době se proměnilo odporné u sv. Františka ve sladké. Určitě bylo potřeba zásahu Božího.
Prosím tě Bože, dej nám správně pochopit, co to znamená pravé pokání, dej nám sílu, doveď nás ty sám na tuto cestu, ale především tě prosíme, ať si nevytváříme vlastní cesty na základě svého pohodlí nebo egoizmu.
