Umění stárnout

Výpisky z knihy Anselma Grüna

To jsem byl ještě mlád a bez kategorie. Dnes už jsem v kategorii mladý senior. Myslím, že nastal čas připravovat se na kategorii senior, protože stárnout je prý umění. Ono to asi přijde samo, ale člověk se má pročíst životem, aby neumřel úplně blbej.

Obsah knihy už sám o sobě promlouvá

  • Smysl stáří
  • Sebepřijetí
  • Odevzdání
  • Být stále plodný
  • Stárnout společně
  • Cnosti stáří
  • Jak zacházet se strachem a depresí
  • Cesta mlčení
  • vyjít ze sebe
  • připravit se na smrt

Pár zachycených rad.

Smysl stáří. Pokud starý člověk neporozumí smyslu stáří, dívá se s hněvem na život mladých. (závidí) viz kniha Jung, Werke str 455-457) Podle Junga smysl spočívá ve smíření s úbytkem tělesných i duševních sil a v obrácení své pozornosti k nitru. V duši je skryto bohatství člověka. Teolog Romano Guardini vidí smysl v pochopení souvislostí, v pochopení života jako celku a to vede k moudrosti. Navíc má senior už blízko k věčnosti. Jedním z úkolů může být ukazovat druhým světlo, jako to udělala Alžběta a Zachariáš.

Sebepřijetí. Žalm 71,5-6. Zvládnout sebepřijetí je snadnější, když stavíme na pevném základě. Vidíme život ve světle Stvořitele. Žalm 71,20 – Stařec ví že slábne, ale má jistotu nového života. Má tedy i nadál před sebou budoucnost. Najít odpověď na nářky typu: Život už není hezký, Už bych raději nežil. není snadné. Smířit se s vlastní minulostí. Nebránit se bolesti. Neživit pocity viny. Přijmout vlastní hranice. Učit se být sami – nezatěžovat děti. Přijmout samotu jako příležitost najit cestu do své duše a k Bohu. Právě stáří rozhoduje o vydařenosti našeho života.

Odevzdání. Petrovi říká Ježíš, že až zestárne nebude už moci to co dřív. Petr začne poukazovat na druhé a Ježíš mu radí ať se s nikým nesrovnává a následuje jeho. Prosme v jednoduchých (střelných) modlitbách Pána o sílu sebe odevzdat. Dokážeme-li to zažijeme lehkost bytí. Odevzdat majetek. Odevzdat zdraví. Odevzdat vztahy. Odevzdat sexualitu. Odevzdat moc. Odevzdat ego. Prostě přestat od těchto skutečností odvozovat svoji hodnotu.

Plodnost . Vnímat své okolí a jeho potřeba a nekroužit jen kolem sebe. Výhodu má ten kdo zakořenil v Bohu. Naše činnost má být osvobozena od okolního tlaku. Chce to také znát svoji míru. Nebýt aktivní jen pro aktivitu – musí mí pro vás smysl.

Stárnout společně. Výzva pro manželské páry, kterým se změnily okolnosti. Naučit se spolu mluvit i o jiných věcech než rodina, děti. Nekroužit jen kolem sebe. Pevné rituály nejsou na škodu. Starost o přestárlé má svoje meze. Rembrantův poslední autoportrét je o ponoření se do sebe. Naslouchat a nemoralizovat.

Cnosti stáří. Vyrovnanost. Trpělivost. Pokora. Svoboda. Vděčnost. Láska.

Strach a deprese. Deprese je tunel, který nám může pomoci ke světlu nové cesty. Staré hodnoty zaniknou a objeví se nové. Něco trochu jiného je deprese jako nemoc – pomoc lékaře a terapie je vhodná. Demence a Alzheimer se dají zmírnit, ale ne vyléčit. nestydět se za nemoc. Na všechny strachy které nás seniory potkávají, je třeba se podívat s modlitbou.

Cesta mlčení . Tiché spočinutí před tajemstvím života a smrti. nahlížení, pozorování, kontemplace. Meditace na lavičce. Kdo ve stáří neumí mlčet z toho nevychází pokoj. V tichu je třeba cítit sjednocení se vším, se všemi prožitky, se všemi lidmi. To neznamená rýpat se v minulosti, ale vzpomínat tak ,aby se rány hojily a pomáhalo nám to přijmout přítomnost. Tváří tvář smrti už není potřeba mnoha slov. Tichost znamená také umění naslouchat. Poslání mlčení je také ve ztišení před Bohem s cílem se sním sjednotit. Mlčení pramení z rozhodnutí člověka, s tichem se však potkává. Ticho je čisté bytí.

Vyjít ze sebe. Transcendence. Nadosobno. nezávislost na egu. Adler: “Když se nadechnu vesmír ve mně vydechuje, když vydechuji, vesmír mě vdechuje.” Důležitou částí transcendence je humor. A také zapomenout v Bohu na sebe samého a otevřít se nekonečnému Stvořiteli, pocítit jeho dlaň. Znamená to znovu přemýšlet o své víře. Skrze pochybnosti se potřebujeme znovu pro víru rozhodnout. Rituály nejsou na škodu, naopak dávají pocit domova. V modlitbě už nepotřebujeme mnoho slov. Formy už nejsou podstatné. Televize může být užitečná, ale ke stáří patří ticho a meditace. Klást si otázky: Z čeho žiji já? Co drží mne? Odkud jdu? A kam jdu? I Boha se musíme kvůli Boha vzdát. (Už ne Bůh pro mne). Blahoslavení chudí v duchu.

Připravit se na smrt . Podle Karla Rahnera znamená v přijetí kříže. Proměnit jí v úkon Kristovi lásky. Odevzdat sebe v lásce. Smrt je cíl , kterým završujeme svůj živit. Genesis 25,8 – jak umíral Abraham. Sjednotit se s ostatními – všichni lidé musí zemřít. Někdo nemůže zemřít protože nedokázal odpustit. Musí dojít ke smíření. Umíráme pro druhé. Jan 17,6 – je dobré pro vás abych odešel. Naše smrt je přínosem pro druhé. A my budeme patřit na Boží krásu. Do Božích rukou odevzdáváme svého ducha. Smrt není krutým koncem, ale novým začátkem.

Příspěvek byl publikován v rubrice Formace-terciari se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář