Výpisky v .pdf: Žít s moudrostí včel – výpisky
Včelstvo jako krásná rodina
- Včelstvo je charakterizováno trvalým společenstvím. Žádný z členů včelí rodiny nedokáže přežít sám. V trvalém společenství má každý své místo. Vytváří se jakýsi kastovní systém, ve kterém má každý své poslání. Tím je zajištěna stálost včelího společenství po celý rok.
- Vývoj včelí rodiny přináší mnohá zamyšlení…. Také člověk by se měl zamýšlet nad svým vztahem k okolnímu živému světu…. Také on se přizpůsobuje prostředí, ale díky své odlišnosti dokáže svobodně přetvářet svět.
- Včela vytváří stabilní společenství, bez kterého nedokáže přežít. Podobně žádný člověk nedokáže plnohodnotně žít svůj život sám. Samota je prokletím…N vztazích je závislý celý náš život. Schopnost vytvářet a udržovat vztahy je jedním ze znaků osobnostní zralosti.
11.Jako se poslání života včel v čase mění, tak i poslání člověka má v jednotlivých etapách života různou podobu. Hledá stále hlubší smyl života i své poslání pro druhé. Pokud smysl života nenajde, prožívá odcizení.
- Pro život lidské společnosti je nutné sebezapření i oběť, podobně jako se včelí dělnice v úlu obětují celku. (např. se vzdávají sexuality. Také mniši vydávají svědectví o lásce prosté egoismu a vlastnění)
Klát, košnice, úl aneb „Kde domov včel“
- Brtnictví byl starý způsob pěstování včelstva. Včelař jim vydlabával ve stromech dutiny. Odtud názvy měst a vesnic.
- Kláty – včelař vydlabával dutiny ve špalcích nedaleko svého obydlí
- Košnice – košík ve tvaru zvonu
13-15. Později vynález mřížky, rámu, mezistěny, na výšku rozebíratelný úl. Lidské vynálezy změnily včelám život. Dnes se dokonce rozmáhá včelaření ve městech na střechách domů. Rozjímání o životě včel vede u člověka k odhalení netušených pravd o vlastním životě.
Včelařské jaro. léto, podzim, zima… a zase jaro
- V zimě se včely semknuly do chomáče, aby vzájemným třením hrudních svalů udržovaly stálou teplotu blízkou teplotě lidského těla.
- život jarního letu včel, je vyprázdnění výkalového vaku v útrobách včely, kde se nahromadily strávené zimní zásoby.
16,. jakmile se na jaře vracejí včely s pylem na nohou, raduje se včelař, protože v úlu žije královna a včely začínají také stavět voskové plásty pro vajíčka
- Dobrý včelař vezme včelám jen tolik medu, aby měly v případě nedostatku snůšky dost zásob
- Včely se přizpůsobily ročním obdobím, ve kterých je jasně daný čas odpočinku a čas pilné práce, čas pro předávání života a čas umírání. Včely také dokážou šetřit svoji energii a v případě potřeby odpočívat. (dříve lidé také svůj život přizpůsobili přirozeným přírodním rytmům. Tato citlivost se bohužel vytrácí) Např. V zimě, kdy odpočívá celá příroda má člověk nejvíce napilno ( termíny , uzávěrky) a dovolenou si většinou vybírá v létě, kdy se příroda teprve na odpočinek připravuje. Rovněž dřívější rodinné kulturní a náboženské zvyky odrážely příslušné roční období
V úlu se všude tančí
- Jeden z nejfantastičtějších objevů je bezesporu rozšifrování komunikace včel tancem. Včely průzkumnice velmi pečlivě sledují vývoj přírody na poměrně rozsáhlé oblasti kolem úlu a tyto zprávy zakódují do tance. Pokud přilétnou až k večeru a včely už ven nepoletí, pamatují si informace do dalšího dne. Každá z průzkumnic má právo na svůj názor. Včely se pak shodnou na jednotném postupu ke společnému dobru. Takové hledání společného dobra a poslušnost společné vůli není člověku vždy přirozenou cestou.
Rojení, rojení, konce tomu není
- Včely při rojení opouštějí zabezpečený prostor a vylétávají do nejistoty. Spoléhají se na další informace na cestě a doufají, že se jim podaří najít nový domov. Podobně člověk během života nejednou musí vyjít ze sebe a ze svých jistot, aby vkročil do neznáma. Jakékoliv životní putování, které se zastaví na půli cesty při vytvoření zdání, že nyjí je vše zajištěné, doprovází časem deziluze a smutek. Když překonáme strach z neznáma a změníme své smýšlení, objevíme netušené světy. Získáme novou energii jako při rojení včel, které svobodně letí krajem. Nejsou sami a člověk také není sám, pokud zůstane otevřený a zvídavý.
Ať žije její veličenstvo, královna včelí matka!
- Dělnice krmí larvu královny jinou látkou, než pro budoucí dělnice. Ale stejně je vznik královny dosud záhadou. Po vylíhnutí zničí nová královna matka všechny ostatní konkurenční matečníky a vylétne ven z úlu na zásnuby, kde se nechá oplodnit trubci.
- Včelí matka má své charisma, které vyjadřuje feromony. Pod jejím velením se všichni dokážou v pravý čas rozhodnout a společně jednat. (zmatky, nebezpečí) Rovněž v lidském společenství je důležité, aby autorita byla vykonávána s charismatem, s jasnou vizí, které společenství přijímá za své, ale i láskyplná péče o společné dobro.
Metamorfózy života včelích dělnic
- Oplozené vajíčko dá včelí matka do menší buňky, kde se vajíčko vyvíjí, larva roste a pak se zakuklí a přijde zázrak, který asi nikdy nepochopíme. Vše se v buňce rozpadne na kašičku a z této hmoty se začne tvarovat včela a po 21 dnech se vylíhne. Nejprve je mladuškou, která po sobě a v úlu uklízí. pak převezme péči o larvičky. Pak se jím v zadečku začne dělat vosk a ony staví. Potom střeží česno úlu. Pak si vyzkouší první let, a nakonec se přiřadí k těm co přinášejí snůšku. Vodu, pyl a propolis z pupenů stromů (antibakteriální). Než zemřou opustí úl. Také člověk má mnoho stádií vývoje. Důležité je, aby v každém období nalezl smysl života. Metamorfóza předobrazuje obrácení na rovině duchovní. K poslední celkové metamorfóze doje v okamžiku smrti. Stejně jako larvička se rozloží, aby se záhy zformoval nový život.
O trpkém údělu trubce
- Trubec je zástupcem mužského pohlaví ve včelstvu. Trubec se rodí z neoplodněného vajíčka. Co vajíčko probudí k životu je záhadou. Trubec umí přiletět na přibližně shodná území – trubčí stanoviště, pamatuje si lokalitu předešlé generace, ačkoliv tam nikdy nebyly. Také královna ví, kam má letět. Po oplodnění matky umírá. Zbylí trubci jsou na zimu vyhnáni včelami z úlu a zemřou hlady a zimou. Trubec si z toho však nice nedělá, dokonce nemá ani žihadlo, aby někomu ublížil. Muži dejte si pozor, abyste nebyli jen vyžírkami zásob, abyste pak špatně neskončili.
Trubčice aneb terapie realitou
- Když dlouho v úlu chybí matka, ujme se této role jedna ze včel. Říká se jí trubčice. Snáší však jen neoplodněná vajíčka a dělá v úlu zmatek. I když jí včely přijmou, úlu to nepomůže. Také člověk může uvíznout v pasti záměně rolí. Když člověk vytvoří nějakou iluzi o sobě a své roli, může se jí naučit napodobovat tak dokonale, že se pro okolí jeví autentickým. Čas však prověří takové chování. Záleží na tom jak se s krizí identity vyrovná. Je nutné trpělivě čekat. Zralý člověk svoji roli předá tomu, komu přísluší. Je zdravé zpochybňovat představy o sobě, je vhodné přijímat zpětnou vazbu a mít dobrého rádce.
Nemoci včel a nemoci lidské
42-45. Včelí mor znamená pro včelaře vše spálit (včely i úl) a získat cech včelaře s morem. Jak se včely brání nemocem? Včela má svoji individuální imunitu. Mají své čistící návyky. Závažné komplikace způsobují kombinace různých nemocí. Některé nemoci způsobil člověk (kleštík včelí je z Asie a naše včely si s ním neví rady), další způsobují pesticidy, které po zanesení do úlu snižují imunitu. Také na nás útočí bakterie, plísně, paraziti, také lidé špatně užívají léčiva, častěji nadužívají. Koloběh v přírodě a chemie v ní nás ovlivňuje. Člověka ovlivňují mezilidské vztahy, negativní emoce, psychosomatický stav, dlouhodobý stress, a to vede k oslabení imunity. Kořeny tělesné nemoci mají často příčinu v negativním hnutí mysli. Stabilizovaný a harmonický život vede k rozvoji dobrých myšlenek a imunitní systém se obnoví. Příklon ke křesťanským hodnotám hraje tako svou pozitivní roli.
Voda oživuje, očišťuje a proměňuje
46-47. Mezi základní zdroje živin pro včely patří voda. Čistá voda je darem přírody pro vše živé. Z moře přišel život. I člověk se nejprve vyvíjí v plodové vodě, roní slané slzy, jí osolené jídlo. Když se voda nechá nějaký čas v úlu dostane úplně jiné složení. Vodou se žehná a křtí. Zaslouží si naši úctu a péči.
Medobraní jako chvála práce včel
48 Včelař čistí rámy od propolisu a voskových můstků, odstraňuje vosková víčka a vytáčí med, cedí jej a čeří a pak stočí do sklenic. Med obsahuje přírodní cukry, vodu, organické kyseliny, aminokyseliny, minerální látky, enzymy, vitamíny, přírodní barviva a vůně. Včelař proto nesmí vzít všechen med včelám. Med známe květový a medovicový (lesní). Medovicový není z lesních květů, ale z medovice, odpadní produkt mšic a červců. Sbírají jej také mravenci. Lidská práce má také hlubší smysl než jen obživu. Skrze ni poznává člověk svoji důstojnost. Péče o včely vede včelaře navíc k truhlaření – vyrábí úly, z vosků vyrábí svíčky.
Zahradníkem ve včelařské arboretu
- Je v blízkosti voda? Nevystavit celodennímu slunci, ne do mrazové kotliny. Nejlépe na vlastní zahradě. Zahrádka je potěchou lidské duše, pro vnitřní život člověka. Zahrádkáři netrpí nespokojeností. A stejně jako se člověk stará o včely a zahrádku, měl by se starat o své myšlenky a své srdce.
Jít krajem včel
- Včely létají daleko a díky svým očím se dokáží orientovat. Chce-li včelař se včelami kočovat, musí je převést daleko až za hranice původního místa. Včelař pozná, kam včely létají analýzou pylu, který přináší. Sednout si a pozorovat včely, hmyz a celou přírodu plně nahradí televizi. Včelí med z měst bývá pestrý a není zatížen pesticidy. Být dobrým včelařem znamená vstoupit do krajiny včel a učí se jí vylepšovat pro včely.
Závěr
- Včelařství je poezie zemědělství. Včelo – ty jsi má radost, útěcha má, letíš-li kolem srdce mi plá (1877)
