Duchovní práce – duch je nadšen, vrací se domů. Jenže na cestě domů jsou překážky…. Osobní vůle, motivace, mysl a rozum jsou silné nástroje, ale na ego nestačí, protože jsou jeho součástí…Díky rozjímání přicházejí vhledy, nové souvislosti, nové významy. Pokračujeme v meditaci, modlitbě, službě a skupinové aktivitě. Odhalujeme na čem lpíme, kde jsme závislí, co nás láká. Přetrvávající vzorce ukazují na to, že náš problém zůstává i nadále v podvědomí. A podvědomí je nejen osobní, ale také kolektivní (dědictví lidstva) Když jsou na nás lidé stále hrubí, asi je i v nás hrubost a zlo. Jsou-li dle nás druzí sobečtí, modleme se za sebe, zde nejsme stejní.
Askeze
Odkládání okamžitého uspokojování. Nestojíme před chutí na čokoládu, nýbrž jen před naším pocitem, prožíváme tělesný vjem, který sám o sobě není potřebou. Když vjem odevzdáme a ignorujeme, ustoupí. (Jíst jindy, než mám hlad je odprogramování reflexů)
Askeze je každodenní disciplinovanost, úprava života a životní styl. Vede k lepšímu využívání času, energie, peněz atd.
Odřeknutí se
Odstoupení od světa – někdy třeba jen na víkend. Člověk se může odřeknout hledání zisku, světskosti, potěšení, nadšení nebo vzrušení. Stáhnout emociální energii a zájmy světa. Známé jsou tradiční řády mnichů. Vyžadují slib věrnosti a vážnou oddanost.
Svět
Země je součástí vesmíru… eony let se ti střídají výbuchy sopek, zemětřesení, povodně atd… Není to kvůli omylům člověka, jeho selháním…Ani Bůh nemá rozladěné emoce – nepotřebuje se vybít…Ani předpovědi konce světa nemají význam pro duchovně hledajícího člověka… Vývoj lidského vědomí se projevuje společenskými a kulturními proměnami a odrážejí karmické sklony a dědictví lidstva… Výzkum vědomí ukazuje, že každá myšlenky, skutek, slovo a aktivita zůstávají zaznamenány mimo čas v nekonečmé poli vědomí… V okamžiku narození má každý jedinec jinou úroveň vědomí. Život není ani náhoda ani založený na svévoli. Vše je přitahováno na své místo. (viz kniha Moc versus síla)
Jakou odpovědnost má člověk ve světě?
Všechny úrovně vědomí říkají že se máme chovat podle pravidel milosrdenství, odpuštění, lásky a soucítění- ale záleží na tom jak je pochopíme… Celé národy nahromadily pozitivní i negativní duchovní důsledky….Křesťanství nepoužívá slovo karma, ale mluví o tomtéž – hříchy a cnost mají odlišné důsledky pro duši po smrti…V Budhismu se zase mluví o Lotosové zemi kde Budha působí jako přímluvce a podobně Krišna a to stejné je v žalmu 91. Prvotním duchovním darem je příležitost moce se svobodnou vůlí rozhodnout pro Božství a nebo je odmítnout. Světský život je příležitost. Je potřeba si ho vážit.
Co dělat s těžkostmi?
V každé z nich s skrývá nějaký dar. Prosívá nám postoj pokory. Vidět souvislosti.
Platí to pro každou událost?
Každý člověk to vnímá jinak. Je důležité, čím jsme a kým se staneme.
Odřeknutí se světa je záležitosti vnitřní?
Jednat bez vůle něco získat. Je dobré také umět stát a čekat. Rozpoznat les a stromy. Celkové souvislosti – nejen obsah. Disciplinovaně se zříkat postojů a představ, ztotožňovat se s určitými stanovisky a zaujímat postoje vůči tomu co se děje ve světě.
Televize je vlastně hrou iluzí. Lze se na vše dívat různě. Televize zůstává neutrální, rozhodujeme se my sami. Svět je tedy pouze obrazem, přechodnou iluzí. Moderní život prožíváme díky médiím velice rychle. (Dříve lidé žili celý život v jednom prostoru) Svět i vše v něm pomíjí.
Jak posloužíme světu nejlépe?
Vývoj duchovního vědomí každého jedince přispívá ve vývoji celého lidstva. Každý soucitný skutek přinese užitek. Zda je skutek vhodný nebo ne se řídí převládající úrovní jeho vědomí. Neexistují pravidla správného chování, protože výsledky závisí na záměrech. Každé období úrovně má své pokušení a lákadla. Řeší se protiklady…. Celý duchovní proces souvisí s životním stylem, sebereflexí a rozvojem rozlišování.
Když vykročíme na stezku neduální zbožnosti, všechny „povinnosti“ jsou uvedeny do nových souvislostí a chápeme je jinak.
Účel světa zná jedině dokonale Bůh. Když hledáme osvícení pro ně samotné, sloužíme světu i Bohu.
A co války?
Kde je ego tam je válka. Být proti válce je také ego. Války odevzdejme Bohu. Nenávidět válku je projevem nenávisti, nebo ne? Raději milujme mír a dojděme k nesoudícímu soucítění se všemi válkami a lidmi. Utrpení a smrt jsou důsledkem ega. Hledejme osvícení a překračujme iluze, na místo jejich rozvíjení. Vševědoucnost patří Bohu, nikoliv lidskému vnímání. „páchání dobra je pastí na naivní žáky. Mějme rádi Boží vůli a Božské vedení světa a lidstva.
