Rudlof Říčan, Amedeo Molnár
Vydalo Studijní texty, kalich Praha 2018
Výpisky ze str. 344 -348
Kataři ani Valdenští nestrhli za sebou široké kruhy věřících… Středověká církev byla příliš spjata s dosavadním směrem zbožnosti, zvláště když v církvi vzniklo a v jejím rámci setrvalo nové živé hnutí, vyrostly nové mnišské řády nového řádu…Předním hlasatelem nové zbožnosti a zanícenosti pro pastýřskou službu v celé chudobě se ve střední Itálii stal František z Asissi…
Z Ježíšových slov vyslechl pro sebe rozkaz k životu v chudobě a k zvěstování evangelia, spojenému s pokornou službou nemocným…
Jeho rozchod s penězi a s životním pohodlím i důvěřivá víra, že jej Kristus, na jehož slovo se spolehl, neopustí, byly v křiklavém rozporu s poživačností kultivovaného a hospodářsky opatrného okolí…
Brzy silou svého příkladu připoutal k sobě následovníky…. Svým druhům dal František určitý řád, který se nezachoval., byl však patrně prostý….
Řád postupně dozrával k pevné organizaci.František se stal jeho generálem, kardinál Ugilony Později papež Řehoř IX) se stal protektorem řádu….V tomto smyslu byla sepsána druhá regule (1221), její třetí redakce (1223), potvrzená papežem Honoriem III. již silně vzdálila řád od původního směru….Místo původního putování od místa k místu se tu bratřím vykazují stálá místa v klášterech.Klášter spravuje kvardián, větší počet vytváří kustodii s kustodem v čele, kustodie jsou částky provincie, kterou řídi ministr provincialis, v čele řádu pak stojí generál. Jednotlivé domy jsou konventy. Velmi se lišily od původních chýší. Zásada chudoby je zeslabována. Žebrota se stala institucí.
František nerad viděl změnu řehole i vnitřního složení řádu, do něhož vstupovali lidé vynikajícího postavení a učení a zastiňovali jej….Řád pozbýval porozumění pro Františkovu bezprostřednost a srdečnou zbožnost. Noví vůdci dali více na organizaci a zevní rozmach….Před smrtí zdůraznil ještě svou závětí hlavní zásady původního řádového společenství i poslušnost kněžím.
Po Františkovi zbylo dvojí dědictví.
Zbožnost v neochvějné ujištění Boží lásky a askeze, kterou si ukrátil svůj život….Od Valdenských se lišil tím, že nepochyboval o církevním učením a neměřil je Písmem, úctou ke kněžím a poslušností papeže…Církev pak dovedla pro své cíle zájmu který František vzbudil … soutěži s lidovými hnutím sektářského rázu.
K františkánství se hlásil městský živel a měšťané i městský proletariát. Města se stala františkánským působištěm. Nová zbožnost se zmocňovala i šlechty a členů panovnických rodů. František dal svému řádu aktivnější náplň, než měli např. Cisterciáci (totiž putování z místa na místo a kázání)…. Nenapsal však žádná teologická díla.
Chudoba a žebravé řády
Co se týče přísné chudoby, papež Řehoř IX, pomohl v řeholi k jejímu zmírnění, tím, že řád má sice zůstat chudý, ale majetek za něj mohou shromažďovat jeho přátelé. V řádu nastal rozkol kvůli zmírnění řehole dlouho trvající rozpor.
Honorius III dal pak souhlas ke vzniku obdobného řádu kazatelů – Dominikánů. Měli mnoho společného s františkány (města, kláštery, kazatelská činnost, mystika). Dominikáni však od počátku dbali na teologické vzdělání. Sloužili v církvi stejnému cíli – potírání kacířství a bludařství.
Kromě nich ještě vznikl v té době žebravý řád Karmelitský a poustevníci sv. Augustina.
III. řád
Všechny tyto řády oslovili lidi, kteří z občanského života neodcházeli do klášterů, ale vstupovali do laických bratrstev. Tzv. Třetí řád, terciáři….
