Pjér la Šé’z : Indián – zpráva o archetypu

Moje výpisky z knihy o vývoji duše a křesťanství Evropana ve srovnání s indiány, které mi slouží k přemýšlení o synodalitě z trochu jiného úhlu, než prakticko – technicko- vztahového nahlížení. Kořen našich problémů v církvi může být totiž problémem naší Evropské duše, našich tradic a možného bloudění. Proč strom církve v Evropě usychá? Možná si neuvědomuje sami sebe, nenasloucháme hlasu v nás, nepřiznáváme si omyly a chyby. Jsme i nadále otroky bez svobody ducha a potlačujeme přirozeného přírodního člověka v nás (indiána) . Tento úvod píši, protože může být někomu nesrozumitelné pár řádek, jež jsem si níže vypsal a jistě jsou vytržené z kontextu přečtení celé knihy

121.

O procesu christianizace Evropy si nedělejme žádné ilze. V mnohém totiž připomíná, to co se dělo při kolonizaci Ameriky, (Emma Jungová, Legenda o Grálu: Angolsasové byli christianizovaní v 6 století, Normani až v 10 století)

122

Přírodní bytost v pohanovi, která klada houževnatý odpor v realizaci abstraktního křesťanského ideálu – v praxi už dávno opuštěného a zatracovaného – byyl v praxi neuskutečnitelný… Nenastoluje totiž cílový stav vývoje lidského ducha, ačkoliv se o to sebe i druhé snaží přesvědčit…. Přírodní bytost musí být proto krutě potlačována, aby mohl přírodní člověk přijmout křesťanství- respektive aby se alespoň domníval, že jej přijímá… jde o oběť rozumu. Potlačení vzalo na sebe pak podobu křižáckých válek proti gnostickým proudům…

Nastal hluboký rozpor: stále více se slouží světu stínů, ale pod záminkou služby vyššímu světu. A tak se křesťanko pohanský Evropan zaplétá do dvojího světa pravdy a klamu. Pravda se trestá jako klam a klam je oceňován jako pravda.

Nižší svět díky rozvoji techniky uvolňuje skryté zdroje, které však neslouží záměrům vyššího světa, ale převážně jen nižším cílům… svobodný projev budí otevřený a nebo skrytý odpor.

125

Máme za to, že jsme překonali temné stránky… Ve skutečnosti nás temné stránly zachvacují a jsme jimi posdelí… U přírodních národů vidíme totiž své vlastní zvrácenosti… odmítáme jim porozumět a tím bráníme našemu duševnímu životu najít přirozené řečiště.

Připomínáme tak zoufalce, který si je sebou tak nejistý, že potřebuje všechny kolem sebe přesvědčovat o své pravdě i za tu cenu, že ji druhým vnucuje a omezuje možnost jejich vlastního vývoje. Uklidní se teprve tehdy, když všechny přesvědčil. Jeho vlastní duše a ani duše těch přesvědčených tím, ale samozřejmě žádného klidu nedoje.

126

Doufám, že nyní je více zřejmé proč se indián se svými kulturními hodnotami musel stát nepřijatelným i za tu cenu, že jeho duchovní projevy byly bezohledně znehodnoceny, aby v nich nemohla být spatřována síla, ale jen dětská naivita či zvířeckost. (např. pro indiána bylo dané slovo zákonem, nelze je nijak zrušit. Je řečeno, bez jakýchkoliv postranních úmyslů. Svoboda, čest , láska a rodina jsou pro indiána nejvyššími hodnotami. Odmítá přílišné pohodlí. Není materiální…Naše technická civilizace je personifikací ulpění. Měřítkem úspěchu je hmotný prospěch. Indián např. nic nedědil po rodičích.. Indiáni si více cenili mezilidských vztahů.

127

Zdá se že hlavním motivem našeho chování vůči indiánům nebyla pouze tendence ukrást jim zemi, ale především zlomit jejich sílu ducha a dostat tuto sílu pod kontrolu.

 … Indiáni nebyli chápána  jako lidé, ani jako občané – v jejich vlastní zemi! To vše prozrazuje nebývalý odpor k bytostné části naší duše. Právě k té, již si tolik cenili indiáni.

Křesťané  vyhnali jiné lidské bytosti do rezervací. Kdo začal budovat vyhlazovací tábory ? Ani Hitler ani Stalin) Byli to dobyvatelé Západu. Ostatně ani pionýr není ruského původu…. Američtí kolonizátoři vzali indiánům smysl jejich života. Samostatnost a svobodu. Nikdy však je nedonutili, aby uskutečnili akt oběti rozumu, tak jak to učinili sami Evropané.

128

Naše vlastní civilizace žádnou skutečnou svobodu nezná, ačkoliv o ní hodně mluví. Je podporováno pouze otroctví plného žaludku. Reálná svoboda smí živořit jen na okraji společnosti.

129

Technická civilizace stojí na zvrácených hodnotách, jež ducha neposilují, ale uspávají jej.

Povzbuzení spatřuji v tom že Bytostné já má stále sílu, ačkoliv je v praxi potlačováno.

130

Historie:

Kmenová pospolitost dávala jednotlivcům velkou svobodu.

Křesťanství přináší každému jednotlivci výzvu vlastního uvědomění, zároveň však podporuje regresivní působení společnosti. Vzniká paradox.

Dnešní věk je věkem samoty. Kolektivní osamocení.

Můžeme očekávat rozvoj svobodného lidského společenství a postupné překonávání pouhé kolektivity.

Jakmile lidstvo dosáhne schopnosti partnerství vůči Božství, kvalita jeho bytí se výrazně změní…. Procitneme do skutečnosti… Most mezi lidstvem a Božstvím bude vybudován a stane se živou přítomností.

Pokud nás něco překoná, bude to rozhodně bytí vyšší kvality….

Příspěvek byl publikován v rubrice Formace-terciari. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář